Hlavní obsah

Ponížení prezidenta Zemana prostřednictvím jednoho pohřbu

Co všechno musí vydržet Miloš Zeman se svým Ovčáčkem?

Šťastné pondělí, další díl nového pořadu Jindřicha Šídla.

Článek

Na některých akcích prostě nemůžete chybět. Třeba, když jste český prezident, jmenujete se Miloš Zeman a celý život obdivujete Izrael, určitě pojedete na pohřeb jedné z největších osobností izraelských dějin. Nebo nepojedete. A pak je otázka, co se to stalo.

O neúčasti prezidenta Zemana na pátečním pohřbu Šimona Perese v Tel Avivu se řeklo skoro všechno, takže proč nedodat ještě něco.

Miloš Zeman je ve své podstatě velmi flexibilní politik - názory má sice velmi silné, ovšem také mu nečiní problém je kdykoliv úplně změnit. A tak se třeba poválečné vyhánění Němců mění ze stalinské metody etnického čištění v ten nejmírnější možný trest pro vlastizrádce, či 28. září ze dne oslavy kolaborace v nejmilejší duchovní svátek, kdy vám navíc k narozeninám popřeje sám kardinál Duka.

Ale také je fakt, že v některých věcech dokáže být i Miloš Zeman bez výpadků konzistentní. A to dokonce i tehdy, kdy mu to automaticky nenese procenta popularity. To je třeba případ jeho vztahu ke státu Izrael, který je léta neměnný, to znamená za všech okolností velmi vřelý. Zeman - zdálo se celá léta bez ohledu na to, kdo tam zrovna vládne - má pro Izrael velkou osobní slabost a Izrael a jeho diplomacie si na oplátku opravdu upřímně váží Zemanova přátelství.

Poznalo se to třeba v časech, kdy Zeman na Vysočině netrpělivě čekal na svou další šanci a kdy jej izraelská ambasáda pravidelně zvala na „diplomatické večeře”. A když Zeman v prezidentské volbě roku 2013 zvítězil, věděl Jeruzalém, že má v Praze naprosto spolehlivého spojence, který - když na to přijde - klidně půjde sám proti všem.

Jako když na oslavě izraelského Dne nezávislosti v květnu 2014 pronesl opravdu silný projev, po němž se zachvěly české diplomatické vztahy hned s několika arabskými zeměmi: „Státních svátků oslavujících nezávislost se v České republice každoročně konají desítky. Na některých mohu být, na některých nemohu být, ale jediný svátek nezávislosti, který nikdy nemohu vynechat, je svátek nezávislosti židovského státu Izrael,” pravil tehdy prezident v pražském hotelu Hilton.

„Ano, máme ve světě přátele, kterým vyjadřujeme solidaritu, ale tato solidarita nás nic nestojí, protože tito přátelé nejsou ničím a nikým ohrožováni. Skutečný smysl solidarity je solidarita s přítelem, který je v nesnázích a v ohrožení, a proto tady jsem,” zakončil tehdy za všeobecného aplausu v sálu svou řeč.

Takže když teď minulý týden přišla zpráva, že zemřel Šimon Peres, bylo všem hned jasné, kdo povede českou delegaci na jeho pohřbu - když už Zeman v roce 1995 propásnul rozloučení s Peresovým souputníkem Jicchakem Rabinem, protože jej tehdejší premiér Václav Klaus s sebou nevzal do vládního speciálu. (Zeman, tenkrát předseda opoziční ČSSD, si na tenhle ústrk vášnivě stěžoval na své tiskové konferenci.)

Šťastné pondělí - předchozí díly

Uplynulo 21 let a všechno je trochu jinak. Zeman s Klausem spolu tentokrát konečně letěli, jen to jejich speciál zaparkoval na ostrově Rhodos ve Středozemním moři a už se nikam nehnul, i když to odtud do Izraele trvá tak zhruba hodinu.

Pokud dostanete povolení k startu, samozřejmě. Jenže letoun prezidenta České republiky nikam neletěl. A teď je tu jen otázka, proč se to stalo.

Když jste prezident suverénní země s velmi silným mandátem přímo od jejích občanů (jak nám Zeman a jeho lidé rádi a často připomínají), navíc vrchní velitel ozbrojených sil, není nic, co by vás v časech míru mohlo zastavit. Zavelíte a speciál letí směr Izrael, stejně jako jste si kdysi prosadili cestu na vojenskou přehlídku v Moskvě nebo v Pekingu.

Samozřejmě za předpokladu, že jste hlavním velitelem opravdu vy.

Jinak řečeno: To, co minulý týden zažil český prezident, muselo být nekonečně ponižující. Vlastně nemáte ani nic moc na práci, rozhodně míň než desítky světových státníků, co museli kompletně zrušit a překopat program, protože se chtěli s Peresem rozloučit.

Ale vy zůstanete na Rhodosu a pronesete tam v ruštině (jak vysvětlíte, na počest onoho chlápka z KGB, co to tam všechno platí) banální projev o délce 650 slov, v němž řeknete, že s teroristickými organizacemi se nedá vést „Dialog civilizací”, protože ztělesňují „anticivilizace”. Hm, dobré.

Celkově nám z toho vyplývá, že z prezidenta je definitivně muž bez vůle, který není schopen prosadit si svou proti - proti komu vlastně? Zřejmě svému okolí, které mu vysvětlí, že z téhle akce na Rhodosu prostě odletět nemůže, i kdyby tisíckrát chtěl. A Zeman určitě chtěl, protože skutečně je věrným přítelem a spojencem Izraele a Šimona Perese nemohl než obdivovat. Dnes už je mu určitě líto, že se s ním nemohl rozloučit osobně. Chtěl, ale nemohl. Nemohl, protože o tom už nerozhoduje. Smutný pohled.

Doporučujeme

Další zprávy