Ponížení prezidenta Zemana prostřednictvím jednoho pohřbu

Na některých akcích prostě nemůžete chybět. Třeba, když jste český prezident, jmenujete se Miloš Zeman a celý život obdivujete Izrael, určitě pojedete na pohřeb jedné z největších osobností izraelských dějin. Nebo nepojedete. A pak je otázka, co se to stalo.

O neúčasti prezidenta Zemana na pátečním pohřbu Šimona Perese v Tel Avivu se řeklo skoro všechno, takže proč nedodat ještě něco.

Miloš Zeman je ve své podstatě velmi flexibilní politik - názory má sice velmi silné, ovšem také mu nečiní problém je kdykoliv úplně změnit. A tak se třeba poválečné vyhánění Němců mění ze stalinské metody etnického čištění v ten nejmírnější možný trest pro vlastizrádce, či 28. září ze dne oslavy kolaborace v nejmilejší duchovní svátek, kdy vám navíc k narozeninám popřeje sám kardinál Duka.

Ale také je fakt, že v některých věcech dokáže být i Miloš Zeman bez výpadků konzistentní. A to dokonce i tehdy, kdy mu to automaticky nenese procenta popularity. To je třeba případ jeho vztahu ke státu Izrael, který je léta neměnný, to znamená za všech okolností velmi vřelý. Zeman - zdálo se celá léta bez ohledu na to, kdo tam zrovna vládne - má pro Izrael velkou osobní slabost a Izrael a jeho diplomacie si na oplátku opravdu upřímně váží Zemanova přátelství.

Poznalo se to třeba v časech, kdy Zeman na Vysočině netrpělivě čekal na svou další šanci a kdy jej izraelská ambasáda pravidelně zvala na „diplomatické večeře”. A když Zeman v prezidentské volbě roku 2013 zvítězil, věděl Jeruzalém, že má v Praze naprosto spolehlivého spojence, který - když na to přijde - klidně půjde sám proti všem.

Jako když na oslavě izraelského Dne nezávislosti v květnu 2014 pronesl opravdu silný projev, po němž se zachvěly české diplomatické vztahy hned s několika arabskými zeměmi: „Státních svátků oslavujících nezávislost se v České republice každoročně konají desítky. Na některých mohu být, na některých nemohu být, ale jediný svátek nezávislosti, který nikdy nemohu vynechat, je svátek nezávislosti židovského státu Izrael,” pravil tehdy prezident v pražském hotelu Hilton.

„Ano, máme ve světě přátele, kterým vyjadřujeme solidaritu, ale tato solidarita nás nic nestojí, protože tito přátelé nejsou ničím a nikým ohrožováni. Skutečný smysl solidarity je solidarita s přítelem, který je v nesnázích a v ohrožení, a proto tady jsem,” zakončil tehdy za všeobecného aplausu v sálu svou řeč.

Takže když teď minulý týden přišla zpráva, že zemřel Šimon Peres, bylo všem hned jasné, kdo povede českou delegaci na jeho pohřbu - když už Zeman v roce 1995 propásnul rozloučení s Peresovým souputníkem Jicchakem Rabinem, protože jej tehdejší premiér Václav Klaus s sebou nevzal do vládního speciálu. (Zeman, tenkrát předseda opoziční ČSSD, si na tenhle ústrk vášnivě stěžoval na své tiskové konferenci.)

Uplynulo 21 let a všechno je trochu jinak. Zeman s Klausem spolu tentokrát konečně letěli, jen to jejich speciál zaparkoval na ostrově Rhodos ve Středozemním moři a už se nikam nehnul, i když to odtud do Izraele trvá tak zhruba hodinu.

Pokud dostanete povolení k startu, samozřejmě. Jenže letoun prezidenta České republiky nikam neletěl. A teď je tu jen otázka, proč se to stalo.

Když jste prezident suverénní země s velmi silným mandátem přímo od jejích občanů (jak nám Zeman a jeho lidé rádi a často připomínají), navíc vrchní velitel ozbrojených sil, není nic, co by vás v časech míru mohlo zastavit. Zavelíte a speciál letí směr Izrael, stejně jako jste si kdysi prosadili cestu na vojenskou přehlídku v Moskvě nebo v Pekingu.

Samozřejmě za předpokladu, že jste hlavním velitelem opravdu vy.

Jinak řečeno: To, co minulý týden zažil český prezident, muselo být nekonečně ponižující. Vlastně nemáte ani nic moc na práci, rozhodně míň než desítky světových státníků, co museli kompletně zrušit a překopat program, protože se chtěli s Peresem rozloučit.

Ale vy zůstanete na Rhodosu a pronesete tam v ruštině (jak vysvětlíte, na počest onoho chlápka z KGB, co to tam všechno platí) banální projev o délce 650 slov, v němž řeknete, že s teroristickými organizacemi se nedá vést „Dialog civilizací”, protože ztělesňují „anticivilizace”. Hm, dobré.

Celkově nám z toho vyplývá, že z prezidenta je definitivně muž bez vůle, který není schopen prosadit si svou proti - proti komu vlastně? Zřejmě svému okolí, které mu vysvětlí, že z téhle akce na Rhodosu prostě odletět nemůže, i kdyby tisíckrát chtěl. A Zeman určitě chtěl, protože skutečně je věrným přítelem a spojencem Izraele a Šimona Perese nemohl než obdivovat. Dnes už je mu určitě líto, že se s ním nemohl rozloučit osobně. Chtěl, ale nemohl. Nemohl, protože o tom už nerozhoduje. Smutný pohled.