„Absurdní program.“ Proč bankéř zkritizoval Oprav dům po babičce

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bankovnímu sektoru v Česku se daří. Šestici největších tuzemských bank stoupl v roce 2024 čistý zisk meziročně o 22 procent celkem na 86,1 miliardy korun – pomohla větší poptávka po úvěrech, ale i fakt, že tuzemské domácnosti více investovaly. A lepší je i platební morálka.

„Myslím, že tohle je vidět napříč všemi segmenty. Je to i tím, že reálné mzdy vyrostly o 5,3 procenta, takže české domácnosti jsou na tom finančně lépe. Po těch hubených postcovidových letech se vracíme k růstu reálných mezd. To je dobré i pro banky – lidé mají více disponibilních příjmů, a tím pádem jsou schopni splácet své úvěrové závazky,“ popisuje v pořadu Inside Talks bankéř Tomáš Spurný.

Nejistá globální situace a celní války zatím na český bankovní trh tolik nedopadá, ale velkým trápením je evropské regulace.

„Ano, chceme být udržitelní, jenže nyní investujeme desítky milionů korun do toho, abychom konfigurovali naše systémy, sběr dat, metodologii a lidi tak, abychom vyhověli požadavkům Evropské unie. Reporting, který bychom měli zprovoznit od příštího roku, se skládá zhruba ze třiceti komponent, jenže teď se v Evropě vedou debaty o jeho zjednodušení. Takže daňoví poplatníci nejprve zaplatili, aby tito lidé vymysleli monstrozitu, a teď je platí za to, aby to zjednodušili,“ zlobí se Spurný.

Banka se podle něj přesto musí na nová pravidla připravovat, i když je už dnes jasné, že se zhruba sedmdesát procent novinek buď odloží, nebo zruší, takže jde vlastně o zbytečnou práci a zbytečné náklady. Banky totiž netuší, co zůstane.

„To vám nikdo neřekne, má to být hotové v lednu, ale bankovní sektor se to dozví až prosinci,“ dodává Spurný.

Spurnému vadí i nerovnost mezi evropskými autoritami a bankami. „Pokud chce regulátor po bankách data či odpovědi, musí to být nejpozději do tří týdnů. Nemůžeme mít zpoždění, jinak můžeme být pokutováni,“ říká Spurný s tím, že autoritám přitom nic za zpoždění nehrozí.

Jako konkrétní příklad uvádí nařízení, kterým Evropská bankovní autorita změnila report čísel na nový formát. „Vy pak musíte udělat výběrové řízení, koupit dodavatele a zavést to v bance. Mělo to platit od července, ale v srpnu nám řekli, že to neplatí, protože to nezvládli, a budou mít šest měsíců zpoždění. To je naprosto neuvěřitelné, tím by se měla zabývat Ursula von der Leyenová a celá Evropská komise. Tito lidé jsou požírači peněz,“ popisuje Spurný. Baterie nařízení podle něj stojí v cestě evropskému růstu.

Další téma, které jsme v Inside Talks se Spurným probírali, bylo třicetileté výročí hypoték na českém trhu.

„Slavíme sice 30 let, ale když se podíváte do historie, tak hypotéky se začaly poskytovat v rámci Čech a Moravy coby součástí rakouskouherské říše už od roku 1865. A takový ten první šok, který historicky zasáhl hypotekární trh, byl tehdy protektorát, kdy velkoněmecká říše poskytování hypoték zastavila. Pak přišel rok 48 a znárodnění, tím pádem jsme žili dlouho v systému, kde soukromé vlastnictví nebylo úplně preferováno a ani hypotéky neexistovaly,“ říká Tomáš Spurný s tím, že v Česku byla první hypotéka schválena roku 1995.

Zatímco v roce 2002, cituje Spurný data ČBA, byly hypotéky na byty na úrovni 74 miliard korun, v roce 2025 je to už 1,86 bilionu korun. Zatímco v roce 1996 byly hypotéky luxusním a nedostupným zbožím, dnes ji využívá 13 procent českých domácností. A změnily se i úroky. V průběhu historie se pak sazby vyšplhaly i nad 20 procent, což by z dnešního pohledu bylo podle Tomáše Spurného něco nereálného.

„Já si myslím, že jakákoliv úroková míra na hypotékách, která přesáhne 7 %, nemá smysl. Pak nemá smysl si nemovitost kupovat a financovat ji dlouhodobě. Myslím, že by normální hladina v normální ekonomice a v normálních úrokových mírách měla být mezi 4,5 a 5,5 procenty,“ dodává Spurný, podle kterého vysoké úroky přinesla ekonomická transformace devadesátých let a finanční krize v roce 1997.

Dnes úroková sazba osciluje kolem pěti procent. Na vlastní bydlení však většina lidí kvůli vysokým cenám nemovitostí a nutnosti disponovat i vlastními penězi, nedosáhne. I proto by byl Tomáš Spurný pro určitou podporu státu.

„Naše společnost by měla podporovat vlastnictví u mladých lidí. Věřím, že by ta první hypotéka, kterou si lidé berou, měla být spolugarantována státem. Taktéž by z regulatorního hlediska mělo být možné to, aby splácení hypotéky bylo progresivní. Když si vezmete hypotéku v 25 letech, je tady určitý předpoklad, že vaše příjmy do budoucna porostou. Takže ten prostor pro inovaci je tady obrovský,“ říká Spurný.

Podpora hypoték je ovšem podle expertů v současné době kontraproduktivní. Vzhledem k omezené nabídce na trhu s bydlením by zvýšila ceny.

Za velký nešvar trhu považuje Spurný podle svých slov „absurdní programy“, jako je třeba Oprav dům po babičce. „Nejsem zastáncem toho, aby se opravovaly domy po babičce, protože kdokoliv zdědí dům po babičce, může prodat a koupit si něco jiného. Dáváme peníze lidem, kteří z definice dědictví nějaké peníze mají ve formě hodnoty nemovitosti. Myslím, že jsem neviděl v životě větší absurditu jak špatně směřovat státní podporu. Tohle je naprosto trestuhodné a mělo by to být okamžitě zrušeno,“ dodává Spurný.

Program Oprav dům po babičce poskytuje domácnostem finanční podporu na rekonstrukci rodinných domů tak, aby byly energeticky úspornější. Cílem je snížit spotřebu energií, modernizovat bydlení a prodloužit životnost nemovitostí. Netýká se výhradně nemovitostí, které by pocházely z dědictví.