Hlavní obsah

„Na zdraví!“ Vinaři spotřební daň prostě platit nemohou

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Vinaři by ani v budoucnu spotřební daň z tichého vína platit neměli. Především proto, že nechtějí.

Reklama

Slyšíme názory, podložené jakýmisi „daty“, že alkohol nějak souvisí se vznikem civilizačních onemocnění. Tyto takzvané poznatky ale jednoznačně vylučuje studie vicepremiéra a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z Brna.

Článek

Přečtěte si Šťastné slovo

Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout.

Každé pondělí ráno také sledujte nový díl pořadu Šťastné pondělí a večer si poslechněte Šťastný podcast.

Ohlášená další dávka škrtů a snižování veřejných výdajů z chráněné dílny ministra financí Zbyňka Stanjury se již definitivně dotkne téměř každého: Státních zaměstnanců a jejich platů, rozpočtů ministerstev či výdajů na vědu a výzkum, což samozřejmě vznáší jisté otázky.

Například jestli se i tentokrát tvrdá ruka státu vyhne jihomoravským vinařům, kteří už léta statečně vzdorují povinnosti platit za své „tiché víno“ spotřební daň. Pokud by to museli dělat stejně jako všichni ostatní výrobci alkoholu, mohlo by to ročně do státního rozpočtu podle propočtu vládního poradního sboru expertů NERV přinést až čtyři miliardy korun. Což je shodou okolností suma, o kterou mají být podle Stanjurovy představy kráceny výdaje na vědu.

A tady je potřeba pronést jednoznačné a samozřejmě poctivě vyargumentované stanovisko: Ať si NERV a všichni podobní chytráci včetně lékařů, adiktologů, sociologů a abstinentů trhnou nohou!

Vinaři by ani v budoucnu spotřební daň z tichého vína platit neměli, a to z několika důvodů.

Především proto, že ji platit nechtějí.

Třetina vlády včetně dvou předsedů koaličních stran (premiér a ministři práce, zemědělství, zdravotnictví, spravedlnosti a školství) pochází z jižní nebo střední Moravy. Ministr financí ze Slezska se jich bojí. Takže vyjednávací pozice vinařů je od samého počátku velmi slušná.

Kromě své nechuti platit to, co ostatní výrobci alkoholu, mají ovšem vinaři na své straně i další argumenty. Pokud by skutečně byly jejich výrobky zatíženy spotřební daní ve výši 23,40 koruny na litr, muselo by se to projevit v koncové ceně pro zákazníky. Češi jsou všeobecně známi svým odtažitým vztahem k alkoholu, neboť průměrně za rok spotřebují pouhých 10 litrů čistého lihu na jednoho obyvatele - včetně dětí, starců a abstinentů.

Je tedy namístě důvodná obava, že by po zvýšení cen začali Češi pít o něco méně. Což by kromě nezanedbatelného ekonomického efektu mohlo mít i nedozírné důsledky společenské a kulturní.

Nezavírejme před těmi čísly oči, bylo by to krátkozraké.

Během několika let by se vlivem této genocidy jižní Morava kompletně proměnila v nehostinnou poušť, jejíž zoufalí a vyhladovělí obyvatelé by hromadně opouštěli své domovy směrem do českého vnitrozemí. A to ještě v mnohem větší míře, než se to děje dnes, kdy je již Praha objektivně největším moravským městem.

Mimo jiné by to znamenalo konec tradiční vinařské turistiky, tedy hromadných nájezdů zaměstnanců pražských korporátů do moravských sklípků, v nichž si všichni kolektivně vylijí hlavu do bezvědomí a ještě v úterý příští týden u výtahu ve firmě rozpačitě předstírají, že se vůbec nic nestalo.

To ještě ale zdaleka není konec.

Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu z roku 2020 nepije téměř 16 procent Čechů alkohol vůbec. Jde o jednoznačně negativní trend, který pozorujeme již delší dobu. Například podle zprávy OECD z roku 2019 kleslo Česko ve spotřebě alkoholu z druhého na ostudné čtvrté místo na světě. Podobně jako v případě českého hokeje se i přes všeobecnou popularitu chlastu musíme obávat, zda se dokážeme dlouhodobě udržet ve světové špičce a zda nebudeme na dříve automaticky přijímané medailové příčky jen smutně vzpomínat.

A právě tady je důležitá práce s mládeží, která vždy patřila mezi ozdoby české alkoholové školy. Nastupující generace, které by měly převzít odpovědnost v budoucích letech, si zaslouží stejnou podporu a tréninkové podmínky jako jejich otcové a dědové. Samozřejmě se zatím můžeme spolehnout na silnou českou tradici domácího pochlastávání předávanou z generace na generaci. Nicméně podcenění situace v delším horizontu by se nám všem mohlo zle nevyplatit.

Poslechněte si Šťastný podcast

Vedle ekonomických a společenských souvislostí je tu též nepominutelné hledisko zdravotní. Slyšíme ve veřejném prostoru jisté názory, podložené údajně i jakýmisi „daty“, že konzumace alkoholu nějak souvisí se vznikem mnoha civilizačních onemocnění.

Tyto takzvané poznatky ovšem jednoznačně vylučuje studie vicepremiéra a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z Brna, podle níž nemá nulová spotřební daň na tiché víno žádný vliv na konzumaci alkoholu. Z toho lze vyvodit, že obecně sice snad není konzumace alkoholu zdraví přímo prospěšná, zároveň ale nejde o závažné zdravotní riziko. Samozřejmě pouze pokud zůstane spotřební daň na tiché víno na nule, a uživatelé alkoholu se tak budou moci svému koníčku oddávat bez nezdravého stresu.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vedeným lidovcem Nekulou ze Znojemska taktéž odbornou studii, podle jejíchž předběžných závěrů nelze tiché víno vůbec považovat za alkoholický nápoj. Prokázalo se, že to, co bylo mylně považováno za alkohol, je ve skutečnosti kombinací slunečních paprsků na Pálavských vrších, úrodného půlměsíce mezi Moravou a Dyjí a dobrých srdcí místního obyvatelstva.

Tak na zdraví!

Reklama

Doporučované