Článek
Nenávistné projevy, šíření poplašné zprávy, výhrůžky nebo schvalování ruské agrese na Ukrajině. Soudy letos v několika případech v souvislosti s projevy na internetu jasně ukázaly, že i svoboda slova má svou mez.
„Svoboda projevu je sice základním lidským právem, ale není absolutní. Má svou hranici. A ta hranice je skutečně vymezená násilím, podněcováním k násilí, podněcováním k nenávisti, intolerancí,“ vysvětluje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Právě tuto hranici podle prvoinstančního rozsudku kladenského soudu z letošního října porušili Patrik Tušl a Tomáš Čermák. Muži, jejichž videa na sociálních sítích sledovaly tisíce lidí. Kvůli jednomu z nich skončili v srpnu ve vazbě. Vyzývali v něm k odporu proti Ukrajincům.
Ve videu Patrik Tušl s Tomášem Čermákem mluvili o tom, že se chystá řada proukrajinských demonstrací a „je potřeba okamžitě začít jednat“. Zmiňovali především shromáždění, které bylo plánované na 24. srpna u příležitosti Dne nezávislosti Ukrajiny. Předpokládaný počet účastníků byl pět tisíc lidí.
Patrik Tušl k tomu ve videu prohlásil: „Předpokládaný počet účastníků – pět tisíc kousků. Pět tisíc za*ranejch, špinavejch Ukrajinců, ty vole. Takže tam musíme bejt!“
Podle soudce Víta Sochovského se v živém vysílání dopustili trestného činu podněcování k nenávisti a hanobení národa a vyměřil jim nepodmíněné tresty. Čermák si má ve vězení odpykat šest měsíců, Tušl deset. Proti rozsudku se odvolali. Není tedy pravomocný.
Policie letos zahájila trestní stíhání ve 49 případech v souvislosti se schvalováním ruské agrese na Ukrajině. A to i na základě podnětů od lidí, kterých od začátku války přišlo více než tisíc. Trestních stíhání kvůli poplašné zprávě eviduje letos policie 86. V souvislosti s kyberkriminalitou ale padl rozsudek i třeba za podporu terorismu.
Jaké kauzy v roce 2022 policie a soudy v souvislosti s dezinformační scénou řešily? Jak dopadly? A jak na to dezinformátoři a jejich příznivci reagují? Dozvíte se v úvodním videu.
