„Tomáš si následky exekuce ponese celý život, stát to dítě ničí,“ říká psycholožka

Sedmiletý chlapec zoufale volá o pomoc. Odmítá být u otce, se kterým nevyrůstal. Soud a OSPOD jej odebírají matce, která ho otci nepředávala. Pořad Ve stínu přináší nové detaily případu, který otřásl Českem.

Začátkem listopadu Tomáš utekl od otce, do jehož péče ho soud letos na jaře svěřil. A to po několika letech, kdy žil jen s matkou. U táty být ale nechtěl.

Nahrávka, pořízená jeho starším bratrem, zachytila situaci, kdy si pro Tomáše po útěku přišla v doprovodu dvou policistů sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí neboli OSPOD z Ústí nad Labem a v sobotu pozdě večer, po dvouhodinovém naléhání a nahánění plačícího a třesoucího se chlapce po bytě matky, ho proti jeho vůli odvlekla pryč z bytu.

Záběry, které laické veřejnosti připadaly jako scéna únosu dítěte, následně obletěly sociální sítě. Pořad Ve stínu se v poslední epizodě tohoto roku vrací k aktuálnímu vývoji v případu a vůbec poprvé se k metodám práce OSPOD vyjadřuje i kompetentní člověk z ministerstva práce a sociálních věcí.

„To, co jsme sledovali v případě sedmiletého Tomáše, bych nazvala institucionálním násilím. Když jsem viděla paní z OSPODu, jak honí sedmiletého chlapečka bytem, rozblikala se ni kontrolka, že tady musí být z právního pohledu něco špatně. Tohle si prostě pracovnice OSPODu nemůže dovolit,“ říká v pořadu právnička Michaela Dobrovičová, která začala dítě zastupovat a jeho jménem se obrátila na různé instituce, včetně policie, po kterých žádá prošetření odvlečení dítěte z bytu matky, která nebyla zbavena rodičovských práv. Namítala také podjatost místního OSPODu a soudu v opatrovnickém řízení. Tyto stížnosti zatím vyřízené nebyly.

Mezitím Tomáš před pár týdny od otce utekl znovu. A znovu se k němu musel vrátit. „Tomáš křičí o pomoc,“ říká Dobrovičová.

Ačkoliv vedoucí pracovnice OSPOD z Ústí nad Labem Lenka Jaremová už v předchozí epizodě Ve stínu prohlásila, že její kolegyně nic neporušila, a kontrola jejího postupu zatím neskončila, pozoruhodné je, že při druhém Tomášově útěku zvolila sociální pracovnice výrazně jinou metodu návratu chlapce k otci. Řekla matce, ať Tomáše nechá přespat a ráno jej odvede do školy, odkud si ho vyzvedne otec. Matka, které za neuposlechnutí hrozí trest za maření výkonu soudního rozhodnutí, vzdorovat nemohla.

Proč OSPOD volil jiný přístup, když si za tím svým původním stál, zjišťovala reportérka Seznam Zpráv Daniela Krásenská, která Tomášův případ delší dobu sleduje. „OSPOD nám tuhle změnu nezdůvodnil. Zase to vysvětlovali mlčenlivostí a ochranou práv dítěte. Řada odborníků, se kterými jsem mluvila, ale předchozí zásah hodnotili jako necitlivý vůči dítěti,“ říká v dnešní epizodě Ve stínu Daniela Krásenská.

Mlčenlivostí ve všech případech týkajících se dětí státní instituce zdůvodňují, proč své postupy a rozhodnutí veřejnosti vůbec nevysvětlují a nijak neobhajují. A to podle právničky Dobrovičové vedlo k tom, že se tento systém zvrhnul.

„Nedávno se mě jeden člověk ptal, jak je možné, že jsme o podobných případech dosud vůbec nevěděli. My ta řízení nemedializujeme. Já osobně mám řízení, kde byly původně dvě větší děti a už je jenom jedno, protože to druhé to prostě nezvládlo… A nikdo z vás o tom neví,“ naráží na úskalí současného systému, o kterých veřejnost donedávna netušila.

Pokud jde o Tomášův případ, právnička zdůrazňuje, že medializace neřeší konkrétní dítě, ale to, jak se k němu chovají státní instituce: „A pokud se teď někdo snaží medializaci zabránit, tak se ptám, jestli tím chrání dítě, anebo sebe. Protože pokud jsem soudce nebo OSPOD, musím si stát za tím, jakým způsobem vykonávám svou profesi.“

Minulá epizoda Ve stínu se zabývala případy, kdy OSPODy a soudy svěřují děti do střídavé péče i takovému rodiči, který je obžalovaný z domácího násilí, jehož obětí byl ten druhý z rodičů a někdy i dítě samotné. „Je nutná zásada presumpce neviny,“ zdůvodnil to bývalý ústavní soudce a dnes soudce Městského soudu v Praze Jaromír Jirsa. Neboli, dokud není rodič pravomocně odsouzený za násilí, není možné ho zbavit rodičovského práva starat se o dítě, žádá-li střídavou péči.

Dnešní epizoda otevírá otázku, jakou roli hraje při rozhodování soudů vůle vyjádřená dítětem. Právě sedmiletý Tomáš opakovaně zdůrazňuje, že u otce být nechce – a přesto ho nikdo nevyslyšel a proti jeho vůli ho naopak sociální pracovnice odvlekla z bytu matky pryč. Jak se taková zkušenost na dítěti podepíše do budoucna, o tom mluví právnička a soudní znalkyně v oboru klinická a forenzní psychologie Tereza Sejkorová Benešová.

„Ta exekuce Tomáše byla naprosto strašlivá. Je to násilný a velmi traumatizující zásah pro sedmileté dítě, které si následky ponese celý život. To je tak obrovská dávka úzkosti a traumatu, obrovská ztráta pocitu bezpečí, pocity ohrožení, které jsme my jako společnost tomu dítěti přinesli, že to je těžce snesitelné.“

Podle psycholožky Sejkorové Benešové se tento přístup společnosti vrátí: „To dítě to vnímá jako obrovské narušení pocitu důvěry v bezpečí a v dospělé. Je to pro něj signál: ‚Dospělí mi nepomůžou, nemůžu se na ně spolehnout, když něco říkám, nikdo mě neslyší. Takže moje sebehodnota je nulová…‘. Tohle způsobil soud a OSPOD svým necitlivým postupem, který rozhodně nebyl motivovaný zájmem dítěte,“ zdůrazňuje psycholožka. Podle ní se po takovém zážitku mohou u dítěte rozvinout dvě varianty: vtiskne si agresivní vzorec chování jako to jediné, co vede k cíli, a agresivita se pro ně stane normou, anebo se naopak naučí chovat bezmocně, protože ono samo nemohlo nic ovlivnit, a vždycky už bude jenom obětí.

„Tohle je cesta, jak soudy vytvářejí své budoucí další klienty v jakékoliv podobě,“ říká soudní znalkyně.

S návrhy na úpravu péče o děti po rozchodu rodičů v případě vysoce konfliktních sporů přichází k soudům Orgány sociálně-právní ochrany dětí, které spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí.

S tvrdou kritikou jejich práce v nedávné debatě pořadu Ve stínu vystoupila senátorka z klubu ODS a TOP 09 Hana Marvanová: „Nevidím tam vůbec žádné metodické vedení. Celý ten systém byl zaveden na papíře, ale ve skutečnosti se o to gesční ministerstvo podle mě příliš nestará.“

Ministerstvo, které tento týden převzal od Mariana Jurečky (KDU-ČSL) politik z hnutí ANO Aleš Juchelka, vyslalo na rozhovor pro pořad Ve stínu vrchní ředitelku sekce rodinné politiky a sociálních služeb Petru Zdražilovou. Od ní v dnešní epizodě například uslyšíte:

Rozhovor s ředitelkou Petrou Zdražilovou, stejně tak se znalkyní Sejkorovou Benešovou a právničkou Michaelou Dobrovičovou si můžete poslechnout v nové epizodě pořadu Ve stínu, kterou najdete v úvodu tohoto článku. Vracíme se v ní také k dalšímu vývoji v případu čtyřletého Bertíka, u kterého soudy ani policie dosud nevyřešily, proč mluví o sexuálních praktikách s tátou, jemuž byl svěřen do péče.

Téma opatrovnických řízení neopouštíme. Po Novém roce sice přineseme epizody týkající se jiných témat, zanedlouho potom se ale budeme věnovat například případům otců křivě obviněných z trestných činů matkami svých dětí.