Hlavní obsah

Utíkají před válkou, ale nikdo je nechce

Bělorusové, kteří prchli před Lukašenkovým režimem na Ukrajinu, teď musejí utíkat znovu.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

27. 3. 12:06

Ruská invaze na Ukrajinu je už podruhé donutila opustit své domovy. Před dvěma lety utíkali ze své vlasti po demonstracích proti Lukašenkově režimu a řada Bělorusů zakotvila na Ukrajině. Teď míří i k nám, kde je ale čekají potíže.

Článek

Maxim je Bělorus, který před dvěma lety prchl před diktátorským režimem prezidenta Alexandra Lukašenka na Ukrajinu, do Kyjeva. Chtěl tam svobodně žít a našel si tam i přítelkyni. Když před měsícem Rusko zaútočilo na Ukrajinu, rozhodli se Kyjev opustit a jako dočasné útočiště zvolili Českou republiku.

Jenže na rozdíl od uprchlíků s ukrajinským pasem, kteří jsou zde vítáni, Maxim skončil kvůli své státní příslušnosti v cele cizinecké policie v Praze, kam se šel zaregistrovat s tím, že je válečný uprchlík z Ukrajiny.

„Vyšel policista a řekl, že se tady nacházím nezákonně a že mě mohou deportovat. Vzali mi otisky prstů a odvedli mě do cely. Byl jsem vystrašený, že se budu muset vrátit do Běloruska. Teď, když probíhá válka na Ukrajině, mě kromě zatčení mohou přinutit vzít zbraň a jít bojovat proti Ukrajincům,“ popisuje třiadvacetiletý Maxim. Jeho přítelkyně je Ukrajinka, a tak bez problémů získala vízum.

Zapojením Běloruska do invaze na Ukrajinu se z Bělorusů staly nežádoucí osoby. V Česku jim vláda 2. března pozastavila udělování víz a pobytů. Bělorusům, kteří prchli z Ukrajiny, tak hrozí, že budou deportováni zpátky do rodné vlasti.

„Na Bělorusy je v současné době nahlíženo jako na osoby, které v podstatě nelegálně překročily státní hranice. Přestože to je extrémní výklad, setkal jsem se v současnosti ve své praxi s osobami, kterým byl cizineckou policií vystaven štítek do pasu – výjezdní příkaz, aby do 30 dní opustily území ČR,“ říká právník Jiří Pokorný, který řadu prchajících Bělorusů zastupuje. Maxim by měl podle rozhodnutí cizinecké policie opustit Česko do 1. dubna.

Jenže návrat do Běloruska znamená pro řadu lidí nebezpečí. „Může mi hrozit vězení, protože všude píši a říkám, že je Bělorusko spoluúčastníkem války. Myslím si, že jsem toho řekla a napsala dost na to, aby ze mě v Bělorusku udělali zločince,“ vysvětluje jednadvacetiletá běloruská studentka Kyjevské univerzity Světlana, proč se nemůže vrátit domů.

Podle právníka Pokorného mohou tito lidé požádat o politický azyl či mezinárodní ochranu. Tam se ale jedná o zdlouhavé procesy s nejistým výsledkem vzhledem k tomu, že by dotyční s odstupem téměř dvou let museli dokládat důkazy o svém pronásledování v Bělorusku. „Je to o něco složitější, než kdyby utekli v roce 2020 přímo do Česka,“ říká Pokorný.

„Chápu pravidla, že Bělorusové, kteří podporovali režim Lukašenka, nesmí přijet do EU, je to správné. Ale vůči těm, kdo utekli před režimem Lukašenka, to není správné. Už jsme dokazovali, že jsme proti němu, jak to máme ještě dokazovat?“ ptá se už trochu zoufale Světlana.

Už na začátku protestů v Bělorusku v roce 2020 ukrajinská vláda přijala nařízení o prodloužení pobytu Bělorusů na území Ukrajiny bez víza na 180 dnů. „Drtivá většina Bělorusů tam dorazila právě po protestech v roce 2020 a Ukrajina jim vyšla vstříc. Nemuseli na místě žádat o azyl, nemuseli žádat o mezinárodní ochranu, prostě dostávali pobyty,“ říká právník Pokorný.

Jak by tedy měli běloruští uprchlíci z Ukrajiny postupovat, aby jim nehrozilo vyhoštění? „O dočasnou ochranu by měla daná osoba požádat již na vnější schengenské hranici při vstupu do zemí EU (Polsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko), v takzvané první bezpečné zemi. Všechny případy na našem území jsou posuzovány individuálně,“ říká Hana Malá z tiskového odboru Ministerstva vnitra.

Když nejsi v bezpečí

„V Bělorusku se necítíš v bezpečí. Stále se ohlížíš, venku stále hledáš policejní auta, která vypadají jako civilní mikrobusy a ze kterých vybíhají tajní a chytají lidi,“ říká Maxim. „Mysleli jsme, že se vrátíme, pokud se změní vláda. Ale časem začalo být jasné, že to hned tak nenastane, a tak jsme se rozhodli zůstat na Ukrajině už napořád,“ dodává dvaadvacetiletý Igor, který se tehdy stejně jako další rozhodl z Běloruska odejít na Ukrajinu.

Pokud se Bělorusům utíkajícím z Ukrajiny před válkou nepodaří v ČR včas legalizovat svůj pobyt, o návratu do rodné země nikdo z nich prý nepřemýšlí ani minutu. Pokusí se najít dočasné zázemí v okolních evropských státech.

„Jsem toho názoru, že všichni lidé nezávisle na jejich občanství a národnosti, kteří žili oficiálně a čestně na Ukrajině a kteří odtamtud odjeli, mají právo na podporu v jiných zemích. Nežádáme o občanství, nežádáme o zvláštní přístup, prostě zde jen chceme pobývat legálně,“ dodává Igor.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované

Hlavní zprávy