Hlavní obsah

Poučení z Bečvy? Řeší se, kdo podobné havárie v budoucnu vyšetří

Foto: HZS Olomoucký kraj

Otrava Bečvy ukázala na nedostatky při likvidaci i prošetřování podobných katastrof.

Reklama

29. 4. 7:51

Novela vodního zákona má zabránit nesrovnalostem, které se odehrávají v případu otravy řeky Bečvy. Úřady i politici se teď ale přou, kdo má primárně odpovídat za vyšetření podobných havárií.

Článek

Přes půl roku se vleče vyšetřování největší otravy řeky v Česku za posledních deset let. Jedovaté kyanidy loni v září otrávily čtyřicet kilometrů toku Bečvy. Viník zůstává neznámý. Někteří odborníci označili způsob prošetřování havárie za „totální diletantství“. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) po kritice slíbil nápravu i v právní rovině.

V meziresortním připomínkovém řízení teď leží novela vodního zákona z ministerské dílny. Mimo jiné má vyjasnit úkoly a kompetence zasahujících úřadů. Opozice však návrh kritizuje. Upozorňuje, že se díky němu Česká inspekce životního prostředí zbaví odpovědnosti při hledání příčin. Shromažďování důkazů novela přiřkne primárně vodoprávním úřadům. Jen když si nebudou vědět rady, obrátí se na inspekci a na další úřady.

Podle pirátských poslanců to může ohrozit vyšetřování dalších podobných nehod. „Ministerstvo a Česká inspekce životního prostředí se totálně zbavují odpovědnosti za šetření příčin velkých havárií na vodách, naopak se přenáší na orgány v regionech. Je nesmyslné, aby hlavní autoritou v šetření nebyla Česká inspekce životního prostředí, která je k tomu jediná kompetentní. Naopak vodoprávní úřady v regionech nejsou kapacitně a často ani personálně vybaveny,“ uvedla šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Piráti chtějí, aby za šetření primárně zodpovídala inspekce a vodoprávní úřady si brala na pomoc.

Ministerstvo ale tvrdí opak. „Model ČIŽP jako hlavní úřad pro řízení prací při šetření příčin havárie by byl zcela nevhodný. Inspekce je institucí primárně kontrolního charakteru. V případě nutnosti bezprostředního zásahu je pro ni deset oblastních inspektorátů velmi limitujících. Dojezdové vzdálenosti službu držících inspektorů mohou být až v řádu hodin,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Rubíčková.

V Česku fungují přibližně dvě stovky vodoprávních úřadů. Jejich zaměstnanci většinou sedí na radnicích obcí s rozšířenou působností. V praxi jsou to vždy pouze jednotky úředníků v každé kanceláři. „Vidím to jako obrovský problém. Vodoprávní úřady mají i jiné povinnosti. Jsou zavalení hlavně povolovací činností. Jejich úděl není vedení ani kontrola takových řízení. Paušálně na ně hodit odpovědnost je prostě špatně. Tohle je parketa inspekce,“ uvedla bývalá šéfka ústeckého inspektorátu ČIŽP Jana Moravcová. S připomínkami k novele Pirátům pomáhala.

Návrh vodního zákona nově rozlišuje běžné a mimořádné havárie. Za vyšetření jejich příčin má vždy primárně odpovídat vodoprávní úřad. Zaměstnanci si jen mohou vyžádat součinnost inspekce, správce vodního toku nebo správce povodí.

Podle Roubíčkové je to i doposud běžná praxe. „To, že u havárie na Bečvě je tato role přisuzována České inspekci životního prostředí, a ne, jak je běžné z praxe i stávajícího zákona, vodoprávním úřadům, má čistě politický podtext,“ řekla.

Vodní zákon ale dosud zcela jasně nevymezoval přesné kompetence inspekce či vodoprávního úřadu při takových haváriích. Moravcová připomněla, že inspekce řeší příčiny vodních havárií desítky let a úřad je k tomu zřízený. Oddělení ochrany vod podle ní patří na každém inspektorátu k největším, bývá tam okolo deseti lidí. „Lze tam také sjednotit vyšetřovací postupy. U vodoprávních úřadů jsou různá vedení, bude to těžké zařídit. Navíc inspekce má neustálou havarijní službu, většina vodoprávních úřadů ne,“ namítla.

K plánu má výhrady také šéf Svazu měst a obcí František Lukl (STAN). „Myslím, že to bude zatěžující agenda především z hlediska odbornosti. Kolikrát může chybět zkušenost, přehled ohledně řešení takových havárií. Mají prostě jinou agendu. Pokud u inspekce byly nějaké výhrady ohledně pomalosti, bylo by lepší kompetence jen upravit, a ne je úplně změnit a posunout,“ řekl Lukl, který je zároveň náměstkem jihomoravského hejtmana a starostou Kyjova. Podle něj navíc může úředníkům na radnicích chybět odborná právní záštita, jakou má v oblasti ochrany vod inspekce.

S připomínkami se přidal také starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO). Město v blízkosti Bečvy všechny problémy spojené s loňskou havárií řešilo. „Je zřejmé, že obce s rozšířenou působností nejsou dostatečně personálně, odborně a materiálně vybaveny k šetření havárií mimořádného rozsahu,“ uvedl v dopise, který má skrze Svaz měst a obcí doputovat k předkladatelům novely.

Ministerstvo namítá, že právě úředníci z blízkých radnic mohou na havárii zareagovat nejrychleji. „Je to právě vodoprávní úřad, který disponuje největší znalostí o vodním prostředí v oblasti svého správního obvodu a rovněž vydává správní akty, včetně případného ukládání opatření k nápravě,“ řekla Roubíčková.

Inspekce má být dál nápomocná při vyšetřování. „Dosavadní povinnost spolupráce ČIŽP s vodoprávními úřady bude i nadále zachována a nic nebrání tomu, aby si následně po vzájemné dohodě další šetření příčiny havárie inspekce převzala, a to v rámci jí daných kontrolních kompetencí,“ doplnil její nový mluvčí Jiří Ovečka.

Kvůli postupu inspekce v případu Bečva čelil kritice i její šéf Erik Geuss. K rezignaci jej vyzvala část opozice i ekologické organizace. Rybáři se například podivili, že lidé z inspekce nepřevzali jimi odebrané vzorky vody. Podle toxikologa Ivana Holoubka z Masarykovy univerzity, který detailně zkoumal odebraný materiál, inspektoři nezajistili potřebné vzorky poblíž podezřelých výpustí. Proto nyní chybějí důležité důkazy pro určení pachatele.

Odborníci navíc poukazují na to, že u více než poloviny havárií na vodách inspekce viníka nenajde. „Myslím, že novela je na truc ve stylu: když se vám nelíbí, jak jsme to řešili s Bečvou, tak si to dělejte sami,“ doplnila Moravcová.

Nový vodní zákon teď jednoznačně rozliší zneškodňování havárie a šetření příčin havárie. Řídit akce má v obou případech příslušný vodoprávní úřad. Pouze nově rozlišované „havárie mimořádného rozsahu“ mají primárně likvidovat hasiči. Ti budou neprodleně informovat příslušný vodoprávní úřad a také inspekci životního prostředí.

Zákon také zvyšuje pokuty za znečištění toku. „V případě vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek v rozporu s povolením nebo bez povolení až do výše 25 milionů korun, za neohlášení havárie může padnout pokuta až ve výši pěti milionů korun, na dva miliony korun se zvyšuje i pokuta za nečinnost při zneškodňování havárie,“ uvedla Roubíčková.

Všechny náklady spojené s vyšetřováním a zneškodňováním havárie, včetně nákladů za nápravná opatření, půjdou na vrub pachateli. „Nově se zavádí skutková podstata – způsobení havárie, kdy může být udělena až milionová sankce za způsobení havárie mimořádného rozsahu,“ dodala.

Piráti tvrdí, že ministerstvo u přípravy zákona nevyslyšelo usnesení Sněmovny z loňského prosince. Poslanci si vyžádali, aby zákon vyjasnil kompetence úřadů při šetření havárií v životním prostředí. „Pan ministr zadání nesplnil,“ řekla Balcarová. Podle ní navíc hrozí, že už se Sněmovna do konce volebního období novelou zabývat nebude.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované