Hlavní obsah

Předvolební souboj v AfD. Radikálové se chtějí zbavit umírněného předsedy

Foto: Profimedia.cz

Snímek z listopadového sněmu AfD. U mikrofonu spolupředseda strany Jörg Meuthen.

Reklama

10. 4. 6:30

Zatímco na západě země Alternativa pro Německo oslabila, v Sasku by teď volby vyhrála. Strana, která staví na odporu k migraci, teď bude na dvoudenním sjezdu řešit program pro podzimní volby. A také velký souboj dvou frakcí.

Článek

Koronavirová pandemie komplikuje fungování německým politickým stranám. Vládnoucí CDU loni několikrát musela přesunout termín svého volebního sjezdu. Nakonec došlo k výběru nového předsedy v lednu jen on-line a korespondenčně.

Opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD) se na rozdíl od CDU sešla na podzim fyzicky a stejný krok zopakuje. Na 600 delegátů se navzdory rostoucím počtům nakažených koronavirem sejde o víkendu v saských Drážďanech. Právě Sasko je dlouhodobě jednou z východoněmeckých bašt AfD.

Podle aktuálního průzkumu, který citoval deník Sächsische Zeitung, by teď volby do saského zemského sněmu vyhrála AfD s téměř 30 procenty a porazila by i CDU, v jejímž čele je zemský premiér Michael Kretschmer (27 procent).

Do Bundestagu s 11 procenty?

V březnových volbách do zemských sněmů dvou západoněmeckých zemí Bádensko-Württembersko a Porýní-Falc přitom AfD zhruba o třetinu oslabila a získala mezi 8 a 10 procenty. A kolem této hranice se pohybuje i v aktuálních průzkumech pro volby do Spolkového sněmu, které čekají Německo letos v září.

„Teď se koncentrujeme na další volby, kde to vypadá o hodně lépe. V Sasku-Anhaltsku jsme za CDU druhou nejsilnější stranou a rozdíl se neustále zmenšuje. V Sasku už v aktuálních průzkumech nejsilnější stranou jsme. Při volbách do Bundestagu demoskopové (výzkumníci veřejného mínění) očekávají u AfD přibližně stejný výsledek jako minule, ale pnutí ve společnosti je momentálně velmi silné a do září se toho může ještě hodně změnit,“ komentoval pro Seznam Zprávy situaci strany poslanec AfD ve Spolkovém sněmu Petr Bystroň.

Foto: Profimedia.cz

Poslanec AfD Petr Bystroň.

Průzkum pro ARD z 1. dubna straně přisoudil 11 procent. Volby do Bundestagu by teď vyhrála koalice CDU/CSU, která ale za poslední dobu výrazně oslabila na 27 procent. Za ní jsou pak Zelení s 22 procenty, sociální demokraté (SPD) s 16 procenty a FDP a Die Linke s 9, respektive 7 procenty.

Podle Deutsche Welle zatím AfD nedokázala využít politickou příležitost, která se jí nabídla. Po odcházející spolkové kancléřce Angele Merkelové, která skončí ve funkci v září, totiž zbyde v německé politice vzduchoprázdno.

Využije AfD příležitost?

To se zatím nepodařilo zaplnit novému šéfovi CDU Arminu Laschetovi, který navíc nemá jistou ani kancléřskou kandidaturu. CDU se navíc potýká s vnitrostranickými problémy a aférami a na popularitě jí nepřidávají ani dlouhá opatření proti šíření koronaviru, ve kterých je navíc zmatek.

„Podpora vládě, zejména Angele Merkelové, dramaticky klesla kvůli nedostatku vakcín a dalším problémům. Je to ideální příležitost pro AfD, která je stranou stavící se proti současné velké koalici (CDU a SPD),“ citovala Deutsche Welle analytika Floriana Hartleba, který se specializuje na krajní pravici.

Právě v otázce postoje ke koronavirové krizi strana prošla obratem, který se dá dobře ilustrovat na postojích šéfky poslaneckého klubu Alice Weidelové. Ta na jaře 2020 spolkovou vládu obviňovala z podceňování hrozby pandemie. V únoru politička varovala, že v Číně denně umírá 100 lidí a že se nemoc dál šíří, a v březnu představila „pětibodový okamžitý program“ proti šíření koronaviru.

I když chtěla Weidelová podle ARD v dubnu pokračovat v umírněné kritice, ve straně se už volalo po radikálním obratu a na řadu přišli „koronaskeptici“, popírači pandemie a odpůrci karanténních opatření i očkování. „Nechávat se naočkovat proti virovému onemocnění, které se netýká 99,8 procenta obyvatelstva, séry, která nejsou dostatečně otestována a jejichž vedlejší účinky nejsou známy, pokládám, mírně řečeno, za krajně nezodpovědné až hloupé,“ říká k tématu poslanec Petr Bystroň.

Vakcíny od firem Pfizer/BioNTech nebo AstraZeneca označuje politik za „experimenty“. Za „solidní alternativu“ označuje ruskou vakcínu Sputnik V. „ Její účinnost je velmi vysoká, vedlejší účinky jsou známé. Myslím, že EU měla v rámci toho u jiných příležitostí neustále tak propagovaného volného trhu tuto vakcínu už dávno homologovat,“ míní Bystroň.

Samotnou AfD ale už delší dobu zmítají vnitrostranické problémy. Ty nejspíš vyplavou na povrch i při dvoudenním sjezdu, který začne v sobotu na drážďanském výstavišti. Kongres má před parlamentními volbami hlavně definovat a schválit volební program a strategii kampaně.

V roce 2017 dokázala AfD s tématem odporu k migraci přesvědčit 12,6 procenta voličů a stala se nejsilnější opoziční stranou v Bundestagu. V návrhu volebního programu se podle médií počítá s ještě tvrdším postupem proti migraci, včetně deportací imigrantů a mechanismu rychlého návratu uprchlíků do země původu.

V programu má být podle Bystroně i návrh snížení DPH na podporu střední třídy postižené lockdownem. „Chceme podstatně omezit penězovod do EU a vrátit kompetence z Bruselu zpět do členských zemí. V sociální oblasti prezentujeme důchodovou reformu, jejímž jádrem je férové ohodnocení celoživotní práce,“ poodhaluje stranické volební taháky.

Přetahovaná o vliv mezi dvěma stranickými proudy

Pozorovatelé ale očekávají i další věc – mocenskou bitku mezi dvěma frakcemi: liberálně-konzervativní a krajně pravicovou, která prosazuje tzv. „völkischer nationalismus“, tedy přístup etnického nacionalismu. Na 100 radikálních členů strany předem oznámilo, že budou požadovat odvolání spolupředsedy strany a europoslance Jörga Meuthena.

K tomu by potřebovali dvě třetiny hlasů delegátů, a je proto nepravděpodobné, že uspějí. I pokud by ale Meuthen pokus ustál, jako lídra by ho to poškodilo.

Foto: Profimedia.cz

Spolupředseda AfD Jörg Meuthen.

Projít by ale mohl výběr volebního lídra, což měli původně učinit všichni členové strany. Ambice má spolupředseda strany Tino Chrupalla, který má blízko ke Křídlu, a také zmíněná šéfka poslanců Alice Weidelová. Její šance ale oslabil nedávný neúspěch v jejím domovském Bádensku-Württembersku.

Meuthen by chtěl, aby volební lídři byli dva. V duu s Chrupallou by rád viděl Joanu Cotarovou z Hesenska. Cotarová takové řešení označuje za ukázku jednoty, protože by zástupci odlišných proudů měli své volební lídry.

Na poměry AfD umírněný Meuthen se v roce 2017 ve snaze vyhnout se stranickému rozkolu obrátil na radikály s tím, že jsou „nedílnou součástí strany“. Postoj změnil, když loni Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) začal monitorovat tzv. Křídlo, tedy frakci několika tisíc nejradikálnějších členů AfD.

Zemské „pobočky“ BfV pak zahájily vyšetřování AfD v Durynsku a Braniborsku kvůli podezření z krajně pravicového extremismu. A podezřelou se pak letos v březnu stala i celá strana. Takový krok se předpokládal už delší dobu. Tajné službě měl umožnit odposlouchávání nebo nasazení informátorů mezi členy.

BfV: AfD ohrožuje demokracii

Platnost zařazení AfD na seznam ale pozastavil správní soud v Kolíně nad Rýnem, a AfD tak zaznamenala dílčí úspěch. I tak šla ale do dvou březnových zemských voleb s „cejchem“ úředně potvrzeného extremismu.

Poslanec Bystroň vidí v krocích BfV účelové poškozování opozice na politickou zakázku vlády. „V devadesátých letech již takto zlikvidovala opoziční stranu Die Republikaner. To se jí s námi ale nepodaří. Jsme nejsilnější opozicí a nejúspěšnější nově založenou stranou od konce druhé světové války. Jsme ve všech zemských parlamentech, v Bundestagu i v Evropském parlamentu. Odtud nás takovými triky nedostanou,“ napsal redakci bavorský politik AfD.

Zpráva BfV o AfD uvádí, že je hrozbou pro demokracii kvůli spolčování s extrémně pravicovými organizacemi, prosazuje etnický nacionalismus a vylučuje tím pádem skupiny lidí z příslušnosti k národu. Důkazem má být i posilování vlivu Křídla a vyloučit nelze podle BfV ani násilný odpor části straníků.

Podle politologa Hartleba není Meuthen dost silný na to, aby se dokázal Křídla zbavit, o což usiloval. Zahájil sice proces vylučování politiků s otevřeně rasistickými názory. Známého extremistu Björna Höckeho z durynské AfD a Křídla se ale Meuthenovi vyloučit nepodařilo. Křídlo má navíc dál podporu až 40 procent straníků. Podle Deutsche Welle si navíc další lídři AfD myslí, že je Křídlo důležité pro udržení krajně pravicové voličské základny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené