Hlavní obsah

Přehledně: Stát mohl v kauze krácení daní kolem Čapího hnízda přijít o desítky milionů

21. 7. 2019

Nové trable s Farmou Čapí hnízdo, kterou kdysi premiér označil za svůj nejlepší nápad. Policii se nezdají příjmy, které firma vykázala za reklamu.

Mohou berní úředníci v případě prokázaného pochybení doměřit daň? A co znamená tento případ pro kauzu dotačního podvodu?

Článek

Až desítky milionů korun by mohl vymáhat stát v nové kauze, kterou začali oficiálně prošetřovat policisté a týká se proslulé Farmy Čapí hnízdo patřící do podnikatelského impéria Andreje Babiše. To má nyní premiér zaparkované ve svěřenských fondech.

Jak přesně nově otevřený případ, který se týká podezření z krácení daně, souvisí s již několik let zkoumaným údajným dotačním podvodem týkajícím se luxusního kongresového a relaxačního centra ve Středočeském kraji? Seznam připravil přehled, o co konkrétně v nové kauze jde.

Na úvod ale připomeňme prohlášení Agrofertu, který ústy svého mluvčího Karla Hanzelky popřel jakékoliv pochybení, ať už u daní nebo v případě dotační kauzy Čapí hnízdo. „Nejsme s tím obeznámeni, je to pro nás nová informace a známe ji jen z médií. Policie nás nekontaktovala. Jsme samozřejmě připraveni k součinnosti, ale stále trváme na tom, že ve věci Farmy Čapí hnízdo proběhlo vše podle zákona,“ uvedl bezprostředně po nových zjištěních.

Jak totiž zjistil server Neovlivní.cz, případ postoupil do nové fáze vyšetřování. Policie po několika měsících práce, kdy prověřovala trestní oznámení podané v prosinci, přistoupila k tomu, že zahájila úkony v trestním řízení – to mj. znamená, že na konci může být obvinění konkrétních osob. Ve vyšetřování jde o podezření z krácení daně a točí se kolem Čapího hnízda. Konkrétně farma získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. V té době tak tvořily 70 až 90 % celkových tržeb ztrátového kongresového centra nedaleko středočeských Olbramovic.

Policie teď prověřuje podezření, že takové peníze za poskytnutí například reklamních ploch v areálu jsou nepřiměřené. Hned v prvním roce fungování, tedy 2010, příjmy Čapího hnízda z reklamy byly 65 milionů korun. A jak propočítal časopis Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na celý rok nebo dva tisíce reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.

A pokud by byly takovéto peníze zaplacené za reklamu na středočeském areálu nepřiměřené, pak by podle vyšetřovatelů mohlo docházet ke krácení daně.

Jak?

Zadavatelé reklamy, tedy ti, co farmě platili za svou propagaci, si výdaje na reklamu samozřejmě dávají do nákladů. Ty pak snižují jejich daňový základ. Neboli jejich vyplacením se sníží celkový zisk, z nějž se pak odvádějí korporátní daně.

Naopak, jak již bylo řečeno, Čapí hnízdo bylo ztrátové (a bez injekcí za reklamu by to byla ztráta hluboká). Konkrétně v roce 2013 prodělalo sedm milionů, o rok dříve dokonce bezmála dvacet. A ze ztráty se daň neodvádí.

Jde o známou fintu, jak firmy, které jsou spolu spřízněné, optimalizují daně. V případě Čapího hnízda šlo také o to, aby mělo na splácení úvěrů, které byly nutné pro jeho vybudování.

O kolik peněz může jít?

V žádosti o dotace uvedla Farma Čapí hnízdo, že počítá s reklamními příjmy na úrovni 25 milionů korun. To zpochybnil znalecký posudek, který si dotační úřad nechal zpracovat. Podle jeho autora Karla Mojžišíka, který udělení dotace nedoporučil, by dle cen obvyklých a možností Čapího hnízda měly být příjmy maximálně poloviční. Tedy na úrovni 12,5 milionu korun, uvedl iRozhlas.cz.

Pokud tedy budeme počítat s tím, že takto vysoké výdaje na reklamu by uznal finanční úřad jako přípustné, tak za roky 2010 až 2013 by dodaňoval přibližně 230 milionů korun. Dlužná daň by tak vycházela na 42 milionů korun. K ní by si mohl naúčtovat následně penále i do výše sto procent.

Pokud by výdaje neuznali na berňáku komplet, byla by částka doměrky ještě asi o deset milionů vyšší. Zároveň by doměření mělo dopad také do vykazované daně z přidané hodnoty, kde by se jednalo o další miliony korun.

Hrozí firmám z koncernu Agrofert, že na ně berní úřad zacílí?

Dle daňového řádu je tento případ promlčený. Neboli finanční úřady se mohou běžně zabývat jen maximálně tři roky starými případy. Pokud by ovšem policie prokázala trestný čin krácení daně, mohli by pak peníze začít vymáhat i berní úředníci.

Pozoruhodné přitom je, že o podezření ovšem věděly tuzemské úřady včas. Již v roce 2014 je upozornil německý daňový úřad kvůli tomu, že se mu nezdály reklamní výdaje, které uváděl tamní podnik SKW Piesteritz. Ten spadá do koncernu Agrofert. K doměření daně ovšem nedošlo. V té době byl ministrem financí, pod nějž finanční správa spadá, Andrej Babiš.

Je samotná farma v tomto případě z obliga, protože k údajnému krácení daně mělo docházet když tak ve firmách spadajících pod Agrofert?

Pokud by se prokázal záměr v umělém navyšování nákladů na reklamu, policie by primárně šla po manažerech a statutárních orgánech firem, které si reklamu zadaly. Samotný holding Agrofert, tudíž prošetřován může být i sám premiér, který opustil vedení firmy až se vstupem do vlády v roce 2014. A reklamu si v Čapím hnízdě kupovaly i Olma, Mlékárna Hlinsko, Kostelecké uzeniny, Penam, Deza, Precheza, Fatra, Navos, ZZN Havlíčkův Brod, Primagra, AgroZZN, Zena – zemědělský nákup, ZZN Pelhřimov, Cerea, Oseva, Synthesia, Afeed, Agroservis Tachov, Duslo, ZZN Polabí, Preol, ZZN Pomoraví, Hyza, Agrotec nebo Lovochemie, napsal server Neovlivni.cz.

A ani vedení Čapího hnízda by nebylo vyviněno, pokud by policie došla k závěru, že šlo o krácení daně, protože jej umožňovalo.

Jak případ souvisí s kauzou dotačního podvodu?

Prokázání úmyslného krácení daní by podpořilo tezi vyšetřovatelů, že v případě Čapího hnízda šlo o dotační podvod. Tu opírají především o to, že firma byla úmyslně vyvedena mimo struktury Agrofertu, aby dosáhla na subvence pro malé a střední firmy. Oficiální neuznání výdajů na reklamu na Čapím hnízdě by pak dalo vyšetřovatelům do ruky další argument a to, že údaje v žádosti o dotaci byly mylné.

Jak už bylo uvedeno, v dotační žádosti žadatelé napsali, že roční příjmy z reklamy dosáhnou 25 milionů korun. Zbytek příjmů žadatelé deklarovali z pronájmů jezdecké haly, z pořádání kongresů či z ubytování v komplexu se 64 lůžky. Ve skutečnosti však podle dokumentů z rejstříku dosáhly příjmy z prodeje reklamy na už zmíněných 65 až 70 milionů a v některých letech podle v médiích uvedených porovnání, tvořily až 90 procent příjmů.

Doporučujeme

Další zprávy