Hlavní obsah

Premiér Francie Valls rezignoval, chce být prezidentem

Video: Jaroslav Brousil

 

Reklama

Moje rozhodnutí je hodno státníka, který veřejný zájem nadřazuje všemu ostatnímu, říká Manuel Valls.

Článek

Několik dní poté, co dosavadní prezident Franice François Hollande vzdal kandidaturu na druhý mandát, se premiér Manuel Valls naopak do volby prezidenta přihlásil.

V lednu se zúčastní výběru prezidentského kandidáta za tradiční levici v rámci takzvaných primárek, které organizuje Socialistická strana.

Samotné prezidentské volby se budou konat na jaře.

„Nastal čas jít dál ve svém závazku. Smysl pro zájmy státu mě dovedl k úvaze, že nemohu už být předsedou vlády," dodal francouzský premiér s tím, že úřad opustí hned v úterý. Jeho demise povede automaticky k rozpuštění celé vlády.

Valls zdůvodnil svou prezidentskou kandidaturu potřebou zajistit, aby Francie měla svou váhu ve světě, který už není jako dřív, protože jej sužuje terorismus, klimatické změny či nástup krajní pravice.

„Chci nezávislou Francii, neoblomnou ve svých hodnotách proti Číně Si Ťin-pchinga, proti Rusku Vladimira Putina, proti Americe Donalda Trumpa a proti Turecku (Recepa Tayyjipa) Erdogana," prohlásil také Valls.

„Chci bojovat proti pravici, jejímu kandidátovi, jeho programu. Se svými starými recepty 80. let nám představuje jako pokrok to, co představuje všeobecný sociální ústup," pokračoval Valls, který ujišťoval, že François Fillon rozhodně nemá vítězství v kapse.

Fillon v listopadu vyhrál volbu prezidentského kandidáta tradiční pravice a Valls odmítl jeho plán na zrušení zkrácené pracovní doby, kterou zavedli socialisté. Také řekl, že nechce, aby děti měly méně učitelů či venkov méně policistů.

Podle bleskového průzkumu agentury Ifop, jehož výsledky v neděli zveřejnil nedělník Le Journal du Dimanche, chce Vallse jako kandidáta socialistů v prezidentských volbách 45 procent levicových voličů. Jeho hlavním konkurentem v primárkách by měl být mnohem levicovější bývalý Hollandeův ministr financí Arnaud Montebourg, kterého v průzkumu podpořilo 25 procent sympatizantů levice.

Poslední průzkumy napříč voličským spektrem zatím ukazují, že do druhého kola prezidentských voleb nemá šanci se dostat žádný levicový kandidát. Ve druhém kole by dvě třetiny hlasů měl dostat Fillon a zbylou třetinu vůdkyně nacionalistů Marine Le Penová, která vystupuje proti Evropské unii a imigraci.

Reklama

Doporučované