Hlavní obsah

Přežije „vozítko“ 7 minut hrůzy? Kdy a jak sledovat přistání na Marsu

Foto: Profimedia.cz

Takto bude Perseverance vypadat na začátku nejkritičtější fáze celé mise.

Reklama

18. 2. 14:41

Dnes se ukáže, jestli NASA dokáže udělat velký krok vpřed ve výzkumu Marsu. Vozítko Perseverance má na povrch planety dosednout ve 21:55. O úspěchu 471 milionů kilometrů dlouhé poutě rozhodnou události několika klíčových minut.

Článek

Pátrání po známkách života, příprava pro plánované výpravy lidí na Rudou planetu i sběr vzorků hornin, které mají příští mise dopravit na Zem. To všechno a ještě víc je v sázce při dnešní operaci, v rámci níž má na povrch marsovského kráteru Jezero dosednout robotické vozítko s názvem Perseverance (Vytrvalost).

Buďte s námi u sedmi minut hrůzy

Nejkritičtější chvíle mise nastane téměř po půl roce od momentu, kdy 30. července 2020 z floridského kosmodromu CCAFS vozítko umístěné na raketě Atlas V-541 odstartovalo. Jde o několik minut, při kterých bude muset zařízení překonat ty nejtěžší překážky. Pro tuto nejkrizovější část celého projektu se zažilo označení sedm minut hrůzy.

Foto: Profimedia.cz

Animace celého procesu přistání.

Právě sedm minut totiž má uplynout od vstupu Perseverance do atmosféry Marsu k dosednutí na jeho povrch. Seznam Zprávy přinesou živý přenos z centra NASA doplněný o informace v textovém on-linu.

Od tepelného štítu po nebeský jeřáb

V krátkosti zrekapitulujme, co se v oněch sedmi minutách bude krok za krokem reálně dít.

Prvních 80 sekund horka

Ochranný modul se v prvních asi 80 vteřinách bude nejprve muset vypořádat s vysokými teplotami, které tepelný štít rozžhaví na teploty kolem 1300 °C. Uvnitř pouzdra přitom má zůstat zachována běžná pokojová teplota.

Foto: Profimedia.cz

Takhle bude zařízení vypadat při vstupu do atmosféry.

Celkem čtyři minuty zpomalovací fáze

Do atmosféry má pouzdro vletět rychlostí asi 20 000 kilometrů za hodinu. S rostoucí hustotou vzduchu se má rychlost během asi čtyř minut od vstupu do atmosféry snížit na 1600 kilometrů za hodinu. Směr letu přitom budou korigovat trysky na horní straně modulu.

V momentě, kdy rychlost klesne o 90 %, se otevře největší padák svého druhu vyslaný na cizí planetu. Brzda o průměru větším než 21 metrů se otevře 11 kilometrů nad povrchem a zhruba ve stejné chvíli pouzdro zahodí tepelný štít.

Foto: Profimedia.cz

První „pohled Perseverance na povrch Marsu". V momentě, kdy modul odhodí tepelný, štít kamery začnou vybírat ideální místo přistání..

Zařízení poté aktivuje kamery, které mají pomocí snímání povrchu automaticky vybrat přesné místo pro přistání. Podle NASA jde o první misi, která takovou navigaci využije. Bez ní by ostatně přistání v kráteru Jezero, plném útesů, ostrých skal a prohlubní, nebylo možné. Náročný terén kráteru podle NASA sice na jedné straně představuje velkou výzvu a jedno z největších rizik, ale na straně druhé díky své geologické minulosti slibuje největší potenciál pro kýžené objevy.

Foto: NASA

Animace NASA přibližující proces, kterým budou kamery hledat rovné místo pro přistání.

Dvě minuty s nebeským jeřábem

Padák má rychlost zařízení snížit na asi 320 kilometrů v hodině, což je pořád příliš mnoho na bezpečné přistání. Proto přijde na řadu „nebeský jeřáb“. V této fázi se oddělí ochranná schránka i s padákem a zůstane jen vozítko připevněné k jeřábu s osmi raketovými motory. Ty se spustí a zpomalí rychlost pohybu na pouhé asi tři kilometry v hodině.

Foto: Profimedia.cz

Předposlední fáze přistání, při kterém tryskové motory zpomalí let na tři km/h.

Poslední minuta na lanech

Ani to ale pro zajištění hladkého přistání nestačí. Zhruba 20 metrů nad povrchem se proto vrchní kapsule se zpomalovacími tryskami defacto zastaví a začne už samotné vozítko spouštět po nylonových lanech na povrch. Poté, co samotné vozítko s vysunutými koly dosedne, jeřáb odletí do bezpečné vzdálenosti.

Foto: Profimedia.cz

Dosednutí vozítka na lanech z nebeského jeřábu.

Co reálně uvidíme?

Co vlastně ze sedmiminutového dramatu budeme moci v reálném čase vidět tady na Zemi? Audiovizuálně ne mnoho. Lépe na tom totiž nebudou ani samotní experti z NASA.

Na Zemi vyšle sonda první signál o zahájení operace při vstupu do marsovské atmosféry. Ten ale na naši planetu doputuje až za 12 minut, tedy v momentě, kdy už bude mít vozítko v ideálním případě bezpečné přistání za sebou. Po prvním signálu tak bude následovat sedm minut napjatého čekání na další znamení, že se přistání povedlo. Pokud se Perseverance do té doby neozve, bude to s největší pravděpodobností znamenat, že se něco pokazilo.

Přesto NASA avizuje, že by mělo jít o dosud nejlépe zdokumentované přistání vozítka na Marsu. První obrázky z Rudé planety mají být k dispozici snad nedlouho po přistání. Pokud všechno dopadne nejlépe, jak může, mohou být na Zemi už několik minut po dosednutí Perseverance na povrch.

Jaké jsou šance na úspěch?

„Když chcete přistát na Marsu, nic nemůže být jisté. Je prostě příliš mnoho věcí, které nevíme,“ zaznělo například v nedávno publikovaném epickém videu NASA. A podobné výroky z NASA zaznívají opakovaně.

Foto: NASA

Přehled marsovských misí NASA.

Sedmiminutové čekání tak pro všechny na Zemi bude opravdu plné nejistoty. Vyčíslit pravděpodobnost úspěchu se jednoduše nedá. Média často zmiňují výrok americké kosmické agentury, že jen 40 % ze všech podobných misí na Mars v minulosti uspělo.

Například server Space.com k tomu ale dodává, že toto číslo je znatelně snížené početnými selháními prvních pokusů o výzkum Marsu. NASA navíc nyní těží z alespoň částečně ověřené technologie nebeského jeřábu. Ten v roce 2012 na povrch spustil vozítko Curiosity, které dodnes zůstává aktivní. Curiosity ale přistávalo na rovnějším terénu, navigační systém Perseverance , který má najít vhodnou plochu pro přistání v kráteru Jezero, je nový.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované