Hlavní obsah

Příběh pana Pietro Filipi: Rychle zbohatl a teď dluží stovky milionů

Byznysmen Michal Mička.

Reklama

16. 3. 9:07

Majiteli oděvní skupiny C2H srazil vaz koronavirus. Na vratkých nohách však Michal Mička stál už dávno před pandemií covid-19.

Článek

Masivní dluh, nezodpovědnost, neznalost oděvního průmyslu, ba přímo naivita, ale i zápal a touha věci měnit – to je charakteristika třiatřicetiletého Michala Mičky, který toho za svou podnikatelskou kariéru dokázal stihnout mnoho.

Vrchol je však, alespoň prozatím, za Mičkou. Jeho společnosti Kara Trutnov a Pietro Filipi skončily v insolvenci a postupně budou následovat další firmy ze skupiny C2H (Capital to Humans). Jak uvedl pro SZ Byznys samotný Mička, za skupinou C2H dnes zůstaly dluhy ve výši 850 milionů korun – z toho za 250 milionů korun ručí osobně Mička.

Věřitelé, kteří mladému podnikateli napůjčovali prostřednictvím korporátních dluhopisů či směnek, však z těchto peněz moc neuvidí. Míra uspokojení bude velmi nízká, i kvůli povaze zastavovaného zboží. Pietro Filipi a Kara držely ještě nedávno na skladě zboží za zhruba 300 milionů korun. „V nejlepším případě to někdo vykoupí za desetinu. A pak někde rozprodá za 20 procent nominální hodnoty,“ řekl pro SZ Zprávy jeden z matadorů oděvního průmyslu, který si přál zůstat v anonymitě.

SZ Byznys mluvil s řadou Mičkových obchodních partnerů, finančníků i lidí z oděvního průmyslu a pokoušel se rekonstruovat hlavní rysy firemního pádu, který patří od začátku pandemie k největším.

Brněnská škola

Mička začínal s Davidem Rusňákem, spolumajitelem skupiny DRFG, která investuje do nemovitostí či nověji do telekomunikací. S Rusňákem se prý potkali na plese Brno a později se dohodli, že společně vybudují skupinu. Začali masivně vydávat dluhopisy, které prostřednictvím poradců distribuovali malým, retailovým investorům. Za vypůjčené peníze pak kupovali majetek.

Později podobný model začala praktikovat Českomoravská nemovitostní, která se „odloupla“ z DRFG, a také sám Mička po svém rozchodu s Rusňákem. Z DRFG si Mička podle informací SZ Byznys za svůj dvacetiprocentní podíl odnesl něco přes dva miliony eur (cca 60 milionů), se kterým začal stavět vlastní skupinu Incoming Ventures, z níž později vznikla dnešní C2H.

Michal Mička (33)

- pochází ze Žďáru nad Sázavou.

- vystudoval pražský Bankovní institut

- začínal jako finanční poradce ve firmě Ekvilibrium, která prodávala pojistky a finanční produkty; jeho zprostředkovatelskou firmu FinFin ovládla brněnská skupina DRFG

- v roce 2016 založil svou skupinu Incoming Ventures, ze které se později stala C2H

Mička následně zainvestoval do několika startupů a dařilo se mu. V prosinci 2018 došlo k exitu z první investice, a to z investice do společnosti Liftago. Za 14 měsíců dosáhl výnosu 50 procent. V září 2019 došlo po necelých třech letech k exitu z investic do společností Apify a Shopsys s výnosem 90,5 procenta.

Na vrcholu

Po sérii úspěchů, kdy dohromady vydělal necelých 100 milionů korun, nestálo mladému byznysmenovi nic v cestě. A dával to patřičně najevo svému okolí. „Vydělal bez většího úsilí dost peněz a měl pocit – stejně jako spousta mladých – že už ten kapitalismus obsáhl a už to umí. Něco ve stylu: Je jedno, co vlastně budu dělat, protože vím, jak na to. A tak šel do módy a retailu,“ popisuje Mičku jeho dlouholetý známý.

V letech 2017 a 2018 přišly nákupy módních značek Pietro Filipi a Kara Trutnov (nebo například k akvizici třicetiprocentního podílu ve výrobci kol Favorit). Mička věřil, že se mu podaří obrátit ztrátové Pietro do černých čísel a vytvořit módní skupinu, pro kterou následně sežene partnera. Ohlašoval velkou expanzi do zahraničí, podepsal pětiletou afiliační smlouvu se značkou Etam pro prodej v České a Slovenské republice… Česká ekonomika rostla, spotřebitelé nakupovali. Zdálo se, že se vše daří.

Nikomu v té době zřejmě nevadilo, že akvizice jsou financovány masivním dluhem, který rostl a bobtnal. Brzy se však objevovaly první trhliny. Podle agentury ČTK už na konci roku 2019 – tedy výrazně před pandemií – měla značka Pietro Filipi závazky po splatnosti vůči dodavatelům přes 70 milionů korun a neplnila podmínky financujících bank. Michal Mička však tehdy ještě vystupoval, jako by se nic nedělo a při prodeji dluhopisů tvrdil, že skupina je v naprostém pořádku.

Co patřilo do skupiny C2H

Pietro Filipi

- zakladatel Petr Hendrych v roce 1993 rozhodl založit značku, která bude vytvářet kvalitní českou módu

- obrat Pietro Filipi dosáhl podle návrhu na insolvenci za loňský rok 227,5 milionu korun; o rok dříve činil 434 milionu korun

Kara Trutnov

- Kara je česká značka, která působí na českém a slovenském trhu několik desítek let a věnuje se prodeji koženého a kožešinového zboží a galanterie

- v roce 2019 dosáhla společnost tržeb ve výši 385 miliónů korun

Etam

- v roce 2019 se C2H stala výhradním distributorem francouzské značky spodního prádla pro Česko a Slovensko

- v Česku C2H provozovala devět obchodů, na Slovensku dva.

- za rok 2019 dosáhla distribuční společnost obratu 28 milionů korun

Peníze se mu podařilo získat a vše ještě chvíli běželo. „Je excelentní v jednání s lidmi. Vyvolá ve vás jakoukoli emoci. Během tří let sesbíral na trhu skoro miliardu korun. To je neuvěřitelné,“ hodnotí Mičku další z jeho exkolegů.

Ne všichni však pro něho mají slova chvály. Podle zakladatele Rohlík.cz Tomáše Čupra bylo jasné, že „tahle ruleta nedopadne dobře“, a to nikoli jen „kvůli financovaní už insolventní firmy dalším dluhem, ale kvůli absolutní neschopnosti něco řídit.“ Když SZ Byznys Čupra oslovil, aby své vyjádření ze sociální sítě LinkedIn rozvedl, nereagoval. Mička se proti Čuprovým nařčením brání. „Investoři celou dobu věděli, co děláme. Znali náš rizikový model. Kdyby nepřišel koronavirus, přežili bychom,“ tvrdí Mička.

Podle lidí z oděvní branže mu však chyběly potřebné zkušenosti. „Nevyznal se v oboru. Měl zkušenost člověka, co se rád obléká, ale nic nadto. Odívání a móda je přitom vysoce konkurenční obor, kde spolu nesoutěží jen lokální firmy, ale nadnárodní řetězce, a díky on-linu je konkurence prakticky z celého světa. Lidé si sednou k počítači a objednají si cokoli během pár kliků,“ říká oděvní matador. Mička se přitom ještě před propuknutím pandemie pokoušel koupit i konkurenční firmu Blažek – znovu na dluh.

Michal Mička reagoval, že není možné mít tolik zkušeností, jako lidé, co jsou v branži dvacet let. „Každý někdy začínal, a je logické, že jsem nemohl mít od začátku zkušenosti jako někdo, kdo se pohybuje v oboru dlouhou dobu. Nicméně není pravda, že bych se v oděvní branži neorientoval. Měli jsme jasný plán,“ dodal.

Grande finale

Tady příběh však už dospěl do velkého finále. Vysoké zadlužení v kombinaci s nedostatkem vize a zkušeností a příchodem koronavirové pandemie zlomilo skupině C2H vaz. Bylo by však mylné svádět vše jen na koronavirus. Mičku by zřejmě zničila i mnohem mělčí recese. Stačilo by zhoupnutí spotřebitelské nálady, kdy lidé omezí nákupy běžného zboží včetně prémiových oděvů, a firma by musela znovu zvyšovat zadlužení – a otázka pak už zůstává jen, jak dlouho by se jí to dařilo.

Pád Mičkovy C2H přichází po krachu skupiny Arca Capital, která praktikovala podobný model financování: na základě peněz půjčených prostřednictvím dluhopisů a směnek nakupovala aktiva a věřila, že začnou generovat (zhodnocením nemovitostí či aktivitou firmy) dostatek kapitálu na pokrytí úrokových plateb.

Michal Mička dnes vidí problém ve špatně fungující společnosti, která je podle něho zkažená. „Dělal jsem všechno podle nejlepšího vědomí a svědomí,“ dušuje se. To však na úspěšný byznys nestačí. V případě Michala Mičky zapláčou dluhopisoví věřitelé, dodavatelé jeho firem, zaměstnanci a radost nebudou mít ani reputačně zničení distributoři jeho dluhopisů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené