Hlavní obsah

Omezení pohybu i zákaz hor. Jaká tvrdší opatření jsou ve hře?

Foto: vláda.cz

Premiér Andrej Babiš uvedl, že na čtvrteční jednání vlády mají ministři přinést soubor nových opatření, jak zastavit šíření koronaviru.

Reklama

27. 1. 22:20
aktualizováno • 28. 1. 12:14

Vláda se opět na ničem nedohodla, odložila i aktualizaci systému PES. Může za to horšící se situace. Místo rozvolnění ministři ve čtvrtek projednají další zpřísnění protiepidemických nařízení. Jaká budou, zatím nikdo neřekl.

Článek

Vláda ve středu večer na mimořádném jednání měla projednat a odsouhlasit změny v protiepidemickém systému PES a také rozhodnout o podmínkách otevření lyžařských areálů či návratu dětí do škol. Nic z toho se nekonalo. Po tříhodinovém zasedání před novináře předstoupil viditelně unavený premiér Andrej Babiš (ANO) a řekl, že žádné otevírání škol a lyžování nebude, naopak, vláda se ve čtvrtek opět sejde a rozhodne o dalším zpřísnění protiepidemických opatření.

Vláda zasedne sice až ve 14 hodin, ale už se začaly objevovat první náznaky toho, co by chtěl kabinet změnit. Jako velmi reálné se jeví výraznější omezení pohybu. „Hory jsou plné a jezdí tam na služebky i rodiny. Tomu musíme zamezit,“ řekl zdroj z vlády serveru Prima CNN. „Musíme především omezit cestování lidí a hlavně snížit zaplněnost nemocnic,“ řekl webu jeden z členů Babišova kabinetu.

„Situace není dobrá. Čísla nejdou dobrým směrem,“ přiznal Babiš. Jako možný důvod uvedl únavu lidí z přísných opatření a jejich snižující se chuť všechna nařízení dodržovat.

Ministři se proto dnes ve 14 hodin opět sejdou a navrhnou další zpřísnění. O co půjde, Babiš neřekl: „Dostali to za úkol ministři a já nevím, s čím přijdou.“

Možných zpřísnění proto může být hned několik. Půjde nejspíš o opatření, o nichž hovořili někteří ministři v uplynulých dnech, ale k jejich realizaci nedošlo. Přinášíme vám přehled možných opatření, která může vláda probírat:

Zavření hranic

Ve hře může být i dočasné uzavření hranic, podobně jako tomu bylo loni na jaře při první vlně epidemie. „Situace není dobrá ani v Evropě, Norsko zavírá hranice,“ naznačil Babiš, který večer přišel na tiskovou konferenci čelit novinářským otázkám sám.

Respirátory v MHD a obchodech

Už delší dobu se v souvislosti se šířením takzvané britské mutace koronaviru hovoří o možném povinném nošení respirátorů FFP2 v obchodech a hromadné dopravě. Zatím ho však nikdo nenařídil. „Z medicínského hlediska ho však výrazně doporučuji,“ řekl v tomto týdnu ministr zdravotnictví Jan Blatný. K povinnosti už přistoupilo například Rakousko či Bavorsko.

Pokud by došlo k povinnosti nosit respirátor, vláda by musela urychleně zajistit, aby byly respirátory cenově dostupné široké populaci. Proti jejich plošnému zavedení proto byla například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), podle níž by povinnost znamenala velkou díru do rozpočtu řady rodin.

„Řešíme, jak zajistit respirátory pro nízkopříjmové osoby. V úvahu připadá například využití státem vydaných voucherů,“ naznačil dnes po jednání Ústředního krizového štábu jeho předseda, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Maximálně 15 kilometrů od místa bydliště

S dalším opatřením se v minulosti ministři rovněž chtěli inspirovat v sousedním Německu, kde v místech s nejvíce nakaženými úřady povolily pohyb pouze do 15 kilometrů od místa bydliště. Cílem je tak snížit mobilitu obyvatelstva, která je i podle českého ministra zdravotnictví jedním z důvodů šíření infekce.

Propagátorem tohoto opatření byl především premiérův poradce a bývalý ministr zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula. „Když se teď podíváme na hory, tak nejsme schopni nějak tu situaci regulovat,“ vysvětlil Prymula zkraje ledna, proč toto opatření navrhoval. Především o víkendech se totiž lidé ve velkém přesouvají z měst do horských středisek. Byť jsou vleky mimo provoz, lidé využívají svahy alespoň pro bobování, hojně pěstují také skialpinismus a běžkové lyžování.

Starostové některých horských obcí si už stěžují, že turisté tam nedodržují hygienická pravidla a nemoc jim tam roznášejí. Pro jejich teorii hovoří i čísla. Nejpostiženějším okresem je už řadu dnů Trutnovsko, jehož součástí jsou nejoblíbenější horská střediska v Krkonoších. „V regionech, kde jsou horská střediska, tak ta situace je nejhorší,“ potvrdil Primě Prymula.

Úplné uzavření hotelů

S tím by mohlo souviset i další opatření, a to přitvrzení vůči hotelům. Ty nyní mohou ubytovávat lidi na pracovních cestách, což mnohá ubytovací zařízení zneužívají a právě v horských obcích ubytovávají turisty, kteří se tváří, že přijeli na pracovní cestu.

„Máme signály, že se to zneužívá, to samozřejmě není možné, aby lidé jezdili na služební cesty do lyžařských středisek. Řeší to pan ministr (Karel) Havlíček a měl by přijít s nějakým návrhem,“ potvrdil ministerský předseda.

Ostatně, jak se v otevřených hotelech dá „pracovat“, ukázali účastníci narozeninové oslavy šíbra Petra Bendy. Od šéfa Národní sportovní agentury Milana Hniličky přes Jiřího Paroubka až třeba po končícího libereckého policejního ředitele Vladislava Husáka se přistižení účastníci vymlouvali na pracovní schůzky v hotelu.

Příspěvek lidem v karanténě

Zhoršující se situaci by mohl pomoct zbrzdit i návrh sociální demokracie, která chce, aby stát přispíval lidem v karanténě či izolaci. Podle návrhu ministryně práce Maláčové by měl stát přispět každému k nemocenské 250 korun na den, a to po dobu maximálně 10 dní.

„Pomohlo by to zejména nízkopříjmovým lidem, pro které je nemocenská velký zásah do rodinného rozpočtu,“ vysvětlila již dříve Maláčová, podle níž lidé, aby nepřišli kvůli karanténě o příjem, raději nehlásí kontakty a v případě bezpříznakového průběhu chodí dál do práce, a nemoc tak mohou šířit dál. Ani o tomto návrhu však zatím vláda nerozhodla.

Návrat jarní solidarity

Podle Babiše však bude situace potřebovat i zapojení veřejnosti, která se dle jeho mínění musí dostat do módu, v jakém byla loni na jaře. „Tehdy to všichni chápali, byli solidární, když někdo nedodržoval opatření, ostatní ho upozornili. Teď je to jiné. Lidé jsou z toho už unaveni. Ale pokud nebudou spolupracovat, nemůžeme to zvládnout,“ uvedl Babiš a vyzval i média, aby o koronaviru víc mluvila a přinášela všechny příběhy. To je v ostrém kontrastu s jeho dřívějšími prohlášeními, kdy naopak vyzýval média, ať „přestanou strašit“.

A také v kontrastu s prohlášeními jeho vlastního ministra Blatného. Což ostatně připustil i Babiš, když označil za nevhodné debaty o zemřelých na covid-19. Blatného vyjádření, že jen asi 30 procent z vykazovaných úmrtí s covidem-19 je skutečně jednoznačně s koronavirem spojených, kritizovala i opozice.

„Některá ta prohlášení nejsou úplně namístě, je potřeba, aby ta komunikace byla lepší,“ řekl Babiš na adresu Blatného. Zmínil také aktuální informace o přerušení očkování proti covidu-19. Babiš uvedl, že nechápe, proč ministerstvo ve středu sdělovalo očkovacím centrům samozřejmou věc, že nemohou očkovat první dávkou, když nemají dost na druhou. „Vznikl z toho úplně zbytečný problém, to mě mrzí a štve, a doufejme, že se to nebude opakovat,“ konstatoval Babiš. Ministra ovšem hájí tím, že je mediálně nezkušený.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené