Hlavní obsah

Přírodní kámen dochází. Skanska to řeší umělým betonem

Šéf Skansky Central Europe Michal Jurka. (Video: Zuzana Kubátová)

 

Reklama

14. 2. 9:17

Stavbařům dochází přírodní kámen. „V České republice se od 70. let neotevřel jediný nový lom,“ říká šéf středoevropské části skupiny Skanska Michal Jurka. Řešením má být umělý beton.

Článek

Stavební společnost Skanska vyvinula spolu s partnerskou českou firmou ERC-TECH unikátní materiál, který nahrazuje přírodní kamenivo ve stavebním betonu. Umělý beton zvaný Rebetong využívá suť ze zdemolovaných staveb. Řeší tak nejen nedostatek kamene, ale i likvidaci stavebního odpadu, který představuje až polovinu veškerého odpadu, který se v Česku vyprodukuje.

Podle šéfa Skanska Central Europe Michala Jurky je umělý beton trend, který se v budoucnu bude prosazovat stále silněji. „Jak všichni slyšíme, přírodní zdroje kameniva do dvaceti či třiceti let úplně vyschnou. Pak budeme muset beton vyrábět z něčeho jiného než z přírodního kamene. Bude to obrovský problém,“ říká Jurka.

Michal Jurka

Vystudoval ekonomiku a management na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.

Ke společnosti Skanska nastoupil v roce 2002, za 18 let prošel celou řadou manažerských funkcí.

Roku 2019 se stal CEO Skanska Central Europe. Je zodpovědný za aktivity firmy v ČR, SR, Polsku, Maďarsku a Rumunsku.

Šéf Skansky je přesvědčen, že už během pěti či sedmi let se schopnost vyrábět a používat umělý beton stane výraznou konkurenční výhodou jeho firmy. Skanska je zatím první firma na českém trhu, která beton z recyklátu používá, další však budou podle Jurky nevyhnutelně následovat.

Suť a „tajná přísada“

Rebetong je původně český vynález. „Nejde v pravém slova smyslu o syntetický beton,“ říká Jurka, „je to beton z recyklátu, ke kterému se přimíchá jakási tajná přísada, v tom je velké kouzlo,“ směje se.

Umělý beton podle Jurky stavby neprodraží, protože recyklace demoliční suti podle něj není dražší než dodávka přírodního kamene ani standardní výroba betonu. „Spíš řešíme, aby měl tento materiál stejnou únosnost jako standardní beton, tím se teď zabýváme,“ říká.

Skanska beton z recyklátu už používá v praxi, poprvé při stavbě rezidenčního projektu Čertův vršek v Praze. „To je zatím největší projekt tohoto typu,“ říká Jurka. Rebetong se uplatnil také na několika menších stavbách v Čechách i na Moravě.

Jurka je přesvědčen, že bude třeba vyvinout materiály schopné přírodní kamenivo zcela nahradit. „Ale ani tak si nemyslím, že třeba za 30 let už budeme stavět jenom z recyklovaného betonu, myslím, že zdroje přírodního kamene budeme muset i tak hledat. Ale podíl recyklovaných materiálů bude mnohonásobně větší než dnes,“ odhaduje.

Zelený trend

Posilování tzv. cirkulární ekonomiky, která stojí na opětovném využívání odpadu, je stále výraznějším trendem v řadě odvětví. Dalším příkladem je třeba opětovné využití betonového povrchu, který se odstraňuje z původní vozovky při opravách dálnice D1. Rozdrcený vybouraný materiál se při nové stavbě dává do podkladních vrstev.

Dalším silným trendem, který mění stavebnictví, je podle Jurky tlak na úspory energií při provozu budov a také na snižování emisí skleníkových plynů.

Celá skupina Skanska chce být do roku 2050 zcela uhlíkově neutrální, už do roku 2030 má snížit emise o polovinu. „Cestou k tomu je i to, že v České republice nakupujeme už jenom zelenou energii – byť samozřejmě můžeme diskutovat o tom, co to zelená energie vlastně je,“ říká Jurka.

Energii se zeleným certifikátem prodávají distribuční firmy, v západní Evropě je o ni u spotřebitelů velký zájem. A to i přes to, že jde hlavně o marketingovou nálepku: elektřina v distribuční síti se podle původu či typu výroby rozlišit nedá. Distributoři ale deklarují, že objem zelených certifikátů nepřekročí objem energie, kterou nakupují z obnovitelných zdrojů. Na druhou stranu se se zelenými certifikáty běžně obchoduje mezi jednotlivými státy.

Tlak na snižování emisí a recyklaci odpadů každopádně podle Jurky do budoucna výrazně ovlivní celé stavebnictví. „V první chvíli se ozývají varování, že stavby pak budou dražší. Já si to ale nemyslím,“ říká Jurka, podle něhož mohou zelené trendy do budoucna stavby naopak zlevnit.

„Když se dnes budova postaví podle nejvyšších standardů, tak je třeba o pět procent dražší než budova normální. Ale myslím, že pro budoucnost – nejen nás, ale i planety – těch pět procent navíc není až takový problém. Hledají se alternativní materiály i postupy, které snižují uhlíkovou stopu až na nulu. Je to silný trend a myslím, že mladá generace už nebude chtít žít v jiných než v zelených budovách,“ uzavírá šéf středoevropské Skansky.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované