Hlavní obsah

Přišli o místa ve vládě, ale tituly jim zůstanou. Podvody Malé a Krčála jsou promlčené

Václev Dolejší vysvětluje, jaká je pravděpodobnost, že některý z ministrů, kteří podváděli při psaní své práce, přijde o titul. (Video: Pavel Cyprich)

 

Reklama

27. 7. 2018 20:10

Univerzity dřív vůbec nesměly zpětně odebírat tituly. Dnes už mohou, ale příliš to nevyužívají.

Článek

Opisovali závěrečné práce na vysoké škole, byli usvědčeni z podvodu, museli kvůli tomu po pár dnech s ostudou opustit křeslo ve vládě, přesto jim akademické tituly před jménem zůstanou: Mgr. Bc. Petr Krčál a Ing. Mgr. Taťána Malá.

Bývalí ministři práce a sociálních věcí Krčál z ČSSD a spravedlnosti Malá z hnutí ANO se tak o „ozdobu” před svým jménem obávat nemusejí.

Krčál zůstává odborníkem na sociální pedagogiku, andragogiku a řízení lidských zdrojů. A Malá se zase klidně dál může označovat za zemědělskou inženýrku a právničku.

Důvod? Jejich plagiátorství v závěrečných prácích je už promlčeno. Univerzity smějí při odhalení podvodů odebrat titul maximálně tři roky zpětně.

Malá ukončila brněnskou Mendelovu univerzitu v roce 2005, Petr Krčál absolvoval zlínskou Univerzitu Tomáše Bati v roce 2007 a soukromý UJAK v Praze pak o dva roky později.

I když úplně jistá si nemůže být Taťána Malá, o jejíž diplomce Mendelova univerzita v Brně řekla, že dnes by ji už neobhájila.

„K případu nyní již bývalé ministryně spravedlnosti paní Malé platí, že se její diplomovou prací z roku 2005 zabývá etická komise univerzity. A také jsme zadali zpracování externí právní analýzy případného dalšího postupu,” řekl Filip Vrána, mluvčí Mendelovy univerzity.

V 68. se odebíraly tituly ve velkém

V Německu jsou přísnější. Kvůli plagiátorství ukončil nejen svou nadějně rozjetou politickou kariéru v roce 2011 tamní ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Univerzita tehdy došla k závěru, že v té práci bylo příliš mnoho opsaných pasáží, takže ministrovi obrany titul odebrala.

Zpětné odebírání titulů přitom v Česku dlouho nebylo vůbec možné. „Byla tady pořád nemilá zkušenost z období po roce 1968, kdy komunisté dělali čistky a odpůrcům invaze ve velkém odebírali akademické tituly,” vysvětluje Vladimíra Dvořáková, bývalá šéfka Akreditační komise, která vysoké školy kontrolovala.

Tento pohled změnila aféra plzeňských práv v roce 2009, když prasklo, že fakulta Západočeské univerzity systémově a ve velkém rozdávala tituly prominentním studentům. Říkalo se jim turbostudenti, protože během pár měsíců dostali akademické vzdělání.

Když jim pak škola tituly sebrala, aby si zachránila zbytky své reputace, někteří absolventi to napadli u soudů a uspěli, vysokoškolské vzdělání získali zpět - například pražský podnikatel Jan Harangozzo a bývalý šéf plzeňských strážníků Luděk Hosman.

Až to přimělo poslance změnit školský zákon. Od roku 2016 tak rektoři smějí tituly odebrat, ale jen tři roky zpětně. Jak zjistil Seznam, univerzity tuhle novou možnost příliš nevyužívají.

Například na pražské Univerzitě Karlově v současné době zrovna projednávají první řízení o vyslovení neplatnosti vykonání části státní závěrečné zkoušky.

„Masarykova univerzita dosud přijala dva podněty na zahájení řízení o odebrání, přičemž bylo zahájeno jedno a bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím o zastavení řízení,” říká Martina Fojtů z brněnské školy.

Univerzity se pořád jen stěží vyrovnávají s pochybeními na svých fakultách. Třeba ani nevyvodí postihy vůči učitelům, vedoucím diplomových prací exministrů, kteří evidentně flagrantně pochybili?

„Vedoucí bakalářské práce pana Krčála není a nebyl zaměstnancem naší univerzity, postih proto není možný,” vysvětluje rektor zlínské Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha. A dodává, že škola se dnes spoléhá hlavně na vlastní antiplagiátorský systém.

„V posledních pěti letech u nás bylo obhájeno přes šestnáct tisíc závěrečných kvalifikačních prací. Z nich bylo šestnáct prací identifikováno jako plagiáty. Ty všechny pak řešila disciplinární komise a ani jedna z těchto prací nebyla obhájena,” dodal profesor Sáha.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené