Hlavní obsah

Přísně hlídaná papežova mise: V Iráku se setkal s šíitským duchovním

Foto: Profimedia.cz

Papež František a irácký prezident Barmah Sálih.

Reklama

6. 3. 9:45

Papež František se po iráckém prezidentovi setkal také s velkým ajatolláhem Alím Sistáním, duchovním uctívaným šíity v Iráku i mimo něj. Cílem první papežovy cesty do země je zlepšení soužití mezi křesťany a muslimy.

Článek

První papežova zahraniční cesta od začátku pandemie covidu-19, a taktéž první návštěva Iráku, potrvá čtyři dny. Cílem cesty je podpora místních křesťanů, kteří trpěli násilím a perzekucemi ze strany Islámského státu, a také vedení dialogu s islámem. Ještě před samotným odletem se Svatý otec podle serveru The Vatican News setkal ve Vatikánu s iráckými uprchlíky, kteří se usadili v Itálii. Letadlo s papežem na palubě přistálo na bagdádském letišti v pátek odpoledne místního času.

Krátce po přistání přivítal hlavu římskokatolické církve irácký prezident Barmah Sálih, při setkání papež prohlásil, že „řinčení zbraní musí skončit stejně jako násilí a extremismus“. Vyzval také prezidenta a další přítomné politiky, aby si Irák cenil náboženských menšin a považoval je za „vzácný zdroj“, jenž je třeba chránit, ne za překážku, kterou je třeba odstranit.

Dodal také, že nikdo by neměl být považován za občana druhého řádu. „Smysluplnou obnovu a lepší budoucnost příštím generacím zajistíme jenom tehdy, když se povzneseme nad rozdíly mezi námi a budeme se považovat za členy téhož lidského společenství,“ zdůraznil papež.

Po tomto setkání s politiky zamířil do bagdádské katedrály Matky ustavičné pomoci, která byla v říjnu 2010 dějištěm krveprolití. Při útoku islámských radikálů tam přišlo o život téměř 60 lidí. „Děkuji vám, bratři biskupové a kněží, že zůstáváte poblíž svých věřících a podporujete je,“ řekl shromážděným, jejichž počet byl kvůli koronaviru omezen.

Druhý den návštěvy se pontifik setkal s 90letým předním šíitským duchovním velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Probírat spolu měli podle BBC místní mezináboženské problémy, jako je irácká křesťanská menšina, která je častým terčem násilí od americké invaze do Iráku v roce 2003. Setkání mělo podle Reuters proběhnout bez iráckých politických představitelů, se kterými se Sistání odmítá bavit. Jeho vliv ale zůstává velký, v roce 2014 jeho výzvu k boji proti teroristické organizaci Islámský stát poslechlo tisíce iráckých mužů a v roce 2019 přispěl k pádu irácké vlády.

Alí Sistání papeži řekl, že křesťanům musí být umožněno žít v Iráku v míru a bezpečí a jejich ústavní práva musí být zaručena jako v případě ostatních Iráčanů. Zdůraznil, že se o to musí zasadit také náboženští vůdci. Papež islámskému duchovnímu poděkoval za to, že „zvedl hlas na ochranu těch nejslabších a utlačovaných“. Podle Vatikánu bylo setkání příležitostí pro posílení přátelství mezi odlišnými náboženstvími.

Právě kvůli napětí v zemi i pandemii se podle serveru jedná dosud o nejrizikovější cestu hlavy římskokatolické církve. Návštěvu papeže Františka tak provází přísná bezpečnostní opatření, v pohotovosti je podle agentur na deset tisíc příslušníků iráckých bezpečnostních složek, které mají dohlížet na celou trasu návštěvy Svatého otce. V zemi kvůli šíření covidu-19 nadále platí zákaz vycházení. Podle BBC se navíc proti papežské návštěvě postavily některé šíitské militantní skupiny, podle nichž jde o zásah Západu do vnitřních záležitostí země. Právě kvůli bezpečnostní situaci zemi nenavštívili Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI.

První zmínky o přijetí křesťanství v Iráku pocházejí z prvního století našeho letopočtu. Podle amerického ministerstva zahraničí žije aktuálně na území Iráku méně než 250 tisíc křesťanů, největší populace věřících pak obývá oblast Ninive s hlavním městem Mosul na severu země.

Přibližně 67 procent zdejších křesťanů jsou chaldejští katolíci, členové jedné z východních katolických církví s vlastní liturgií i tradicemi, která ale jako autoritu uznává papeže se sídlem ve Vatikánu. Dalších asi dvacet procent tvoří členové asyrské církve na východě, nejstarší křesťanské církve v Iráku. Zbylí křesťané jsou syrští pravoslavní, syrští katolíci, arménští katolíci, arménští apoštolští a anglikánští, evangelíci a další protestanti, uvádí BBC.

Papeže Františka druhý den návštěvy čeká ještě návštěva starobylého města Ur, kde se na zdejší planině spolu se šíity, sunnity, jezídy i sabejci zúčastní náboženského setkání. Místo je vybráno s odkazem na proroka Abraháma, který odtud podle bible pocházel a jehož uctívají jak křesťané, tak židé a muslimové. Večer pak papež odslouží mši v Bagdádu v chaldejském kostele svatého Josefa.

V neděli má pak hlava římskokatolické církve navštívit Mosul, kde na Kostelním náměstí pronese modlitbu za oběti války s Islámským státem, při níž zahynuly desítky tisíc civilistů. Později má také vést mši na fotbalovém stadionu v Irbilu, kde se očekává účast až 10 000 lidí. Papež také navštíví nedaleký Karakoš, kam se křesťané vrátili po porážce Islámského státu v roce 2017.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované