Hlavní obsah

Probudíme se z krize? Letos jedině šťastnou náhodou

Foto: VCG/VCG, Getty Images

Česko je postaveno do značné části na autoprůmyslu. Nejen to se v roce 2021 může změnit.

Reklama

1. 1. 7:00

Ekonomický propad rychle přejde a za pár měsíců bude všechno jako dřív. Tak zní obvyklá útěcha expertů a politiků při hospodářských potížích. Obvykle také nevyjde.

Článek

Prognostikem roku 2021 se může stát vyučený automechanik a předseda Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek. Nic se prý nestane, pokud v blízké době zkrachuje polovina restaurací, opakoval vícekrát a rovnou doporučil jejich provozovatelům řešení.

„Náš trh práce potřebuje především dělnické a technické profese,“ uvedl odborář a stejně jako starozákonní proroci si vysloužil až nenávistnou kritiku.

Zřejmě však vystihl, o co půjde na pracovním trhu v roce 2021. Řada lidí přijde o místo, přesto nezaměstnanost vysoko nepřekročí v zásadě zanedbatelnou hranici pěti procent. Práce v Česku nechybí, však také je zaměstnanost zdejších mužů nejvyšší v Evropě kromě Islandu a Švýcarska.

Nejde tedy jen o to, že chybí personál u výrobních linek velkých výrobních podniků, jak upozornil odborář, v každém případě může být značnou nepříjemností, že každý nenajde práci, jakou by si přál. A ještě horší je vyhlídka, že stejně jako při minulé krizi z let 2008-2013 nebude k dispozici dobře placená práce, případně bude v některých regionech jedinou možností švarcsystém.

Ekonomické krize mívají poslední dobou podobný průběh. Nastane nečekaný šok, pád banky Lehman Brothers nebo příchod koronaviru, a po něm se výkon hospodářství prudce propadne. Právě v těchto chvílích ekonomové slibují, že se všechno rychle vrátí do starých kolejí, ovšem i tato krize se může protáhnout.

Lehman Brothers padli v září 2008 a hospodářské potíže se podařilo ve většině vyspělých zemí překonat až o pět let později. Podobný je příběh s koronavirem. Pandemie donutila vyspělé státy zavřít své ekonomiky loni v březnu. Podle jarních předpovědí ČNB nebo Evropské komise to mělo v Česku způsobit hospodářský propad 7-8 procent HDP v roce 2020, ovšem už v roce 2021 měl hospodářský růst smazat většinu ztrát. Poslední odhady z listopadu a prosince potvrzují loňskou ztrátu, zároveň však očekávají, že letošní oživení zůstane pod dvěma procenty. Česká národní banka dokonce vypracovala černý „pandemický scénář“, podle kterého hospodářství zpomalí o další tři procenta.

Značná nejistota expertů nemusí zneklidňovat obyčejné zaměstnance. Práci najdou, stejně jako se to bez velkých potíží dařilo při minulé „lehmanovské“ krizi. V nejbližší perspektivě nemusí být příliš žhavé ani snižování platů, zejména ve veřejných službách obvykle financovaných ze státních zdrojů. Od vypuknutí pandemie rostly podle Eurostatu náklady na mzdy tuzemských učitelů, zdravotníků, policistů a úředníků nejrychleji v Evropě s výjimkou Slovenska a letos se na tom sotva něco změní.

Rada státním zaměstnancům: Hledejte si místo

Zkušenost minulé krize však státním zaměstnancům radí, ať se koncem roku začnou ohlížet po nových možnostech v soukromém sektoru. Mzdy ve veřejných službách přirozeně rostou do parlamentních voleb. Ty proběhly koncem května 2010, a proto už na podzim nastal výpadek. Tentokrát jsou volby v říjnu a po nich se může s platy ve státní správě přihodit cokoli.

V tržních odvětvích, jakými jsou průmysl, zemědělství, případně doprava nebo obchod, může nastat dramatická situace už letos. Při minulé krizi platy rostly ještě celý rok po prvním šoku, také díky tomu, že firmy nemusely platit daně. V létě 2009 se vinou nedostatku zakázek přece jen propadly, ale naštěstí to bylo jen dočasně a koncem roku 2010 se vrátily na předchozí úroveň. Také při současné krizi mohou mít průmysloví dělníci náhlé potíže, ovšem pouze do té doby, než se podaří obnovit produkci továren na automobily.

Vysvobozením ze všech rizik a potíží nemusí být pro zaměstnance paradoxně ani naplnění optimistického scénáře, že krize koncem roku definitivně odejde. Stát bude nucen likvidovat dluhy, které nashromáždil na jejím počátku, a těžko efektivně a rychle škrtat jinde než na platech zaměstnanců. Stejná cesta se nabízí průmyslovým firmám, pokud budou chtít vrátit na předkrizovou úroveň produktivitu. Jak známo, po roce 2010 začaly pod vlivem Německa tímto způsobem škrtat mnohé evropské země a krizi protáhly o další dva roky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené