Hlavní obsah

Proč bychom Agrofertu neměli platit? diví se politici. Jaké dotace fond proplatil, netuší

„Úředníci se chovají podle zákona, není důvod nic pozastavovat, nic iniciovat nebudu,“ říká předseda Dozorčí rady SZIF a komunistický poslanec Pavel Kováčik. (Video: Veronika Neprašová)

Politici v Dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu odmítají, že by stát měl – stejně jako Evropská komise – pozastavit vyplácení nenárokových dotací pro Agrofert. Není důvod, shodují se navzdory tomu, že není vůbec jisté, že Česko peníze dostane od Bruselu zpět. O tom, že fond vyplácí i jiné než nárokové dotace, přitom nevědí. „Nemáme jak se k informacím dostat,“ tvrdí jeden ze členů rady, poslanec Josef Kott z ANO.

Článek

65 milionů korun vyplatil za posledního půl roku na nenárokových dotacích Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) firmám patřícím do společnosti Agrofert. Holding, který premiér Andrej Babiš dočasně „odložil“ do svěřenského fondu, je získal v rámci programu na rozvoj venkova.

Dosud však není jisté, že Česko peníze dostane z Bruselu nazpět. Evropská komise totiž kvůli podezření z trvajícího střetu zájmů proplácení peněz před půl rokem pozastavila.

Hrozí tak, že peníze, za které by se postavil například jeden moderní dům pro seniory, nakonec zaplatí čeští daňoví poplatníci ze svého. Přesto podle politiků, kteří na fungování fondu dohlíží z pozice dozorčí rady, není důvod, aby také Česko proplácení těchto peněz pozastavilo do doby, než Evropská komise definitivně rozhodne.

Coby kdyby

„To je takové coby kdyby, až to nastane, tak se o tom budeme bavit,“ odmítá, že by politici měli zasáhnout, předseda dozorčí rady a šéf poslaneckého klubu komunistů Pavel Kováčik, „zatím není důvod cokoliv zastavovat nebo pozastavovat.“ Sám prý nehodlá podpořit ani projednávání takové varianty na příštím jednání dozorčí rady.

„Dozorčí rada dotace nevyplácí, ani o jejich vyplácení nerozhoduje,“ nechce o variantě spekulovat ani další z pětičlenné rady, poslankyně ANO Monika Oborná. „Pokud jde o úředníky, ti postupují podle zákona. Evropská komise v této věci zatím nerozhodla, takže úředníci nemají na základě čeho proplácení dotací zastavit,“ napsala na dotaz Seznamu. Osobní rozhovor na záznam odmítla.

Stejný postoj k věci má i místopředseda rady, sociálnědemokratický senátor Karel Kratochvíle. „Pokud není oficiální rozhodnutí z Evropské unie, tak nevím, proč by se to nemělo vyplácet,“ řekl Seznamu minulý týden.

Nemáme informace

To, že fond od prosince i přes dočasnou stopku z Bruselu vyplácí dotace pro Agrofert z národních peněz, netušil ani Kratochvíle, ani Kováčik.„Pokud vím, tak některé ty věci jsou pozastaveny o šest až devět měsíců,“ tvrdil Kováčik, že fond výplatu právě projektových dotací pro Agrofert také zdržel.

Zmíněný odklad se ovšem týká proplácení peněz právě z Bruselu, jak Seznamu potvrdila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.

A ani další zástupce hnutí ANO v dozorčí radě fondu, poslanec Josef Kott o tom, jaké dotace Agrofert od SZIF v poslední době získal, přehled příliš neměl . „Kde jsem si vědom, že dochází k proplácení dotací, tak to jsou nárokové dotace (ty zemědělci dostávají automaticky podle výměry půdy nebo počtu hospodářských zvířat, na tyto peníze se opatření Evropské komise nevztahuje – pozn. red.). Mám zprávy, že došlo k pozastavení nějakých projektů, které se týkají holdingu. Nejsem schopen to, o čem vy hovoříte, potvrdit nebo vyloučit. Vím, že byly dané projekty, kde byla daná neinvestiční žádost,“ řekl Kott s tím, že tyto informace nemá od fondu, ale z médií. Které projekty čekají podle něj na proplacení v rámci operačního programu kvůli rozhodnutí Evropské komise, však neuvedl.

„Na základě toho, že my ty informace z SZIF nejsme schopni na konkrétní projekty dostávat, jak si myslíte, tak já to nemůžu ani kontrolovat,“ tvrdil Kott v rozhovoru pro Seznam. Ten před svým vstupem do Poslanecké sněmovny na podzim 2017 pracoval pro zemědělskou společnost ZZN Pelhřimov, která také spadá do koncernu Agrofert.

Informace o tom, komu fond veřejné peníze vyplácí, přitom redakci poskytla jeho mluvčí, a vyžádat si ji na základě zákona o svobodném přístupu k informacím může každý občan.

Evropská komise poté, co ji k tomu vyzval Evropský parlament, rozhodla, že do doby, než definitivně Babišovy trvající vazby na Agrofert neprošetří, přestane Česku peníze pro holding proplácet. Dotace na jednotlivé projekty tak od loňského prosince vyplácí prozatím jednotlivá ministerstva z tuzemského rozpočtu. Dohromady už takto Agrofert získal v rámci všech operačních programů stovky milionů korun, o kterých není jisté, že je Brusel skutečně proplatí.

Doporučujeme