Hlavní obsah

První oběť koronaviru v Česku. „Zemřel spíš s ním než na něj“

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Koronaviru v Česku podlehl první člověk. Podle lékařů trpěl i jinými zdravotními potížemi. (Ilustrační snímek)

22. 3. 21:17

První obětí koronaviru v Česku se stal 95letý muž, který zemřel v pražské Nemocnici Na Bulovce. Co smutná zpráva znamená a co říkají data o smrtnosti?

Článek

„Byl to člověk ve vysokém věku, který měl řadu komorbidit, a byl dlouhodobě nemocný. Neřekl bych, že zemřel na koronavirus, ale spíše s ním,“ komentoval v neděli večer úmrtí 95letého muže, který se stal první obětí koronaviru v Česku, předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula.

Muž byl od 18. března hospitalizován v pražské Nemocnici Na Bulovce a podle Prymuly byl jeho organismus četnými přidruženými zdravotními obtížemi celkově vyčerpán.

Česko bylo z hlediska počtu obětí koronaviru až dosud mezi ostatními státy výjimkou. Ač je počet nakažených relativně vysoký, nemocnice hlásily jen několik pacientů v intenzivní péči a žádného mrtvého.

Celkem je nyní v Česku přes 1100 prokázaných případů nákazy, první se objevily 1. března. V nemocnicích leží přes 70 nemocných, většina lidí je v domácích karanténách. Na jednotkách intenzivní péče je 20 pacientů a 14 z nich potřebuje plicní ventilaci. Jeden pacient v kritickém stavu potom potřebuje přístroj na mimotělní okysličování krve.

Jedinou pozitivní položkou ve statistikách zůstává šest uzdravených.

Senioři a nemocní

Stále platí, že má až 80 procent nemocných s COVID-19 mírný průběh nemoci. U zdravých a mladých jedinců není výjimečný ani bezpříznakový průběh - který však zároveň může komplikovat včasnou diagnózu a zamezení šíření.

Riziko těžkého průběhu je však závažné u lidí ve vysokém věku a s chronickými zdravotními potížemi. Právě takové faktory se sešly i u 95letého muže z Prahy.

Mezi faktory, které mohou průběh COVID-19 zkomplikovat, patří hypertenze, cukrovka, kardiovaskulární, chronické respirační nebo onkologické onemocnění. Stejně tak je průběh nemoci zhoršený u osob s oslabenou imunitou.

Zatímco riziko úmrtí pro nakaženého člověka mladšího 40 let je asi 0,2 procenta, nad 60 let už je to 3,6 procenta a nad 80 let bezmála 15 procent. Těžkými příznaky trpí 14 procent lidí, šest procent se setká s kritickými symptomy.

Právě rizikové skupiny je třeba před koronavirem intenzivně chránit.

COVID-19 a smrtnost

Krátce poté, co se nový typ koronaviru začal šířit světem, uváděly oficiální statistiky jeho smrtnost 2 %. Tedy, že zabije dvě procenta těch, kteří se COVID-19 nakazí.

Tento údaj byl stabilní do 24. února, kdy proběhla rozsáhlá studie na základě dat 45 tisíc čínských pacientů. Ta doložila smrtnost na úrovni 2,3 %.

Jenže počty nakažených se stále mění, rostou. A s tím kolísá i počet těch, kteří COVID-19 nezvládnou. A tak se čísla znovu začala měnit. Proto je možné, že o pár dní později – 28. února – další studie, která sledovala 1100 čínských pacientů, odhadovala smrtnost na 1,4 %.

A o další čtyři dny později Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila smrtnost 3,4 %.

Nejasnosti panují zejména kolem přesného čísla nakažených osob koronavirem. Vědci se totiž domnívají, že velké množství nakažených z nejrůznějších důvodů lékařskou pomoc nevyhledá. Může to být způsobeno jak mírnými příznaky, tak nedostupností lékařské péče v dané oblasti. Tito lidé tak nejsou započítáváni do statistik, tedy ani do statistiky smrtnosti.

Více testů - větší klid

Smrtnost se může změnit v případě výrazného rozšíření nákazy. V čínské provincii Chu-pej, kde nákaza propukla, se podle vědců pohybovala na úrovni 2,9 %. Ve zbytku Číny to bylo jen 0,4 %.

I to může mít – opět – více důvodů.

Je možné, že zbytek čínských provincií teprve počítá oběti nákazy, takže se čísla mohou v budoucnu zvyšovat. Možná je ale také vyšší informovanost obyvatel zbytku Číny, kteří se na virus stihli připravit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené