První schůzka po více než deseti letech. Mírový proces to ale zatím není

Mezi Izraelci a Palestinci vládlo více než deset let ticho, pokud tedy nemluvíme o řeči zbraní. Naposledy se izraelští a palestinští nejvyšší představitelé sešli v roce 2010, v době začátku druhého mandátu Benjamina Netanjahua. Od té doby dialog zamrzl, navzdory opakovaným výzvám k dialogu od USA i zemí Evropské unie.

Až s nástupem nové izraelské vlády, v níž zasedají i ministři středových a levicových stran, se pomalu začíná blýskat na lepší časy. První vlaštovkou byl červencový telefonát mezi palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a izraelským ministrem obrany Bennym Gancem, po němž následovaly schůzky na ministerské úrovni, v neděli pak v Ramalláhu jednali právě Ganc s Abbásem. Krátce poté, co se izraelský premiér Naftali Benet vrátil ze schůzky v Bílém domě.

Gancova kancelář nicméně zchladila přílišný optimismus: „Tato schůzka je o bezpečnostních otázkách. Mírový proces s Palestinci to není a ani nebude,“ řekl po dvoukolovém jednání (první za účasti poradců, druhé mezi čtyřma očima) nejmenovaný zdroj z Gancova úřadu citovaný serverem The Times of Israel.

Tentýž zdroj poté upřesnil, že politici jednali o bezpečnostních, diplomatických i ekonomických tématech. „Ganc řekl, že Izrael je připraven učinit řadu opatření, která posílí ekonomiku palestinské samosprávy.“

Palestinskou ekonomiku v loňském roce těžce poznamenaly dopady pandemie, její výkon poklesl o více než 11 procent. Obrovské ztráty zaznamenala také palestinská samospráva v mezinárodní pomoci – zatímco v roce 2019 činila 300 milionů dolarů, rok poté to bylo pouze 30 milionů. I proto během léta někteří západní diplomaté varovali, že je samospráva na hranici finančního kolapsu. A bezvládí, které by po něm mohlo zavládnout, není rozhodně v zájmu ani Izraelců.

Abbásův poradce Husajn Šajch o schůzce s Gancem informoval na Twitteru jen krátce s tím, že oba politici „jednali o aspektech izraelsko-palestinských vztahů“.

Stranou, která v široké izraelské koalici nejvíce prosazuje mírové rozhovory, je levicově liberální Merec. Právě její dva ministři se sešli během léta se svými protějšky. Poslanec Mossi Raz prohlášení Gancova úřadu o tom, že mírová jednání nebudou, odsoudil: „To je strašný vzkaz. Proč nenastartovat mírový proces? Je v izraelském zájmu,“ tweetoval.

Jeho strana je nicméně v koaliční vládě spíše popelkou, silová ministerstva i křeslo premiéra obsadili politici pravicových stran. Premiér Naftali Benet je navíc šéfem krajně pravicové strany, která dlouhodobě hájí zájmy osadníků na Západním břehu Jordánu. Během jeho dvou let v úřadu (poté ho vystřídá centrista Jair Lapid) neočekávali mírová jednání ani optimisté. Pravdou ale je, že nedělní schůzka proběhla s Benetovým posvěcením.

Palestinsko-izraelské vztahy přišly na pořad jednání i v Bílém domě, kam Beneta pozval americký prezident Joe Biden. Jak po schůzce oznámil Bílý dům, Biden „zdůraznil důležitost kroků ke zlepšení života Palestinců a podpory jejich ekonomických příležitostí“. Poznamenal také, že je potřeba „se zdržet akcí, které by mohly vyvolat napětí, přispět k pocitu nespravedlnosti a podrýt snahy o vybudování důvěry“.

Jinými slovy – Izrael by se měl nejspíš zdržet demolic palestinských domů a vypovídání jejich obyvatel, stejně tak vojenských zásahů na palestinských územích a rozšiřování tamních osad a případné anexe. Co se týče minulou vládou plánované anexe, vláda už oznámila, že ji nechystá. Od současné Bidenovy administrativy zjevně zelenou k takovémuto kroku nedostane. Na rozdíl od té Trumpovy.

Pomalé obnovování kontaktů se děje jen pár měsíců po květnové válce v Gaze, o kterou se zajímá i Mezinárodní trestní soud v Haagu. Jak koncem července informovala lidskoprávní organizace Human Rights Watch, válečných zločinů se během střetů dopouštěly jak palestinské radikální skupiny, tak i izraelská armáda.

Tři izraelské nálety podle jejího vyšetřování usmrtily 62 palestinských civilistů, aniž by se nacházeli v blízkosti zjevných vojenských cílů bombardování. Palestinské skupiny pak odpálily přes 4 360 raket a střel mířených na izraelská města, čímž porušily zákaz úmyslného útočení na civilisty.