Hlavní obsah

Ptejte se, proč vám pojišťovna účtuje poplatky, když jste neviděli sazebník, radí viceguvernér ČNB

Rozhovor s viceguvernérem České národní banky Tomášem Nidetzkým o problémech na pojistném trhu.Video: Eva Moniová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Pojistný trh se v posledních letech zmítá v pochybnostech ohledně investičního životního pojištění. Nespokojení klienti chtějí vrátit peníze. Dvě z pojišťoven, jejichž smlouvy jsou zpochybňovány, navíc v létě oznámily, že se spojí. Dvě spotřebitelské organizace teď vyzývají Českou národní banku, která na pojišťovny dohlíží, aby fúzi zastavila. To centrální banka odmítá a nechce ani prosazovat plošná řešení. „Neřešíme konkrétní případ – klientovi nezajistíme vrácení jeho peněz, řešíme systémové nastavení,” vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro Seznam viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.

Článek

V jaké fázi posuzování fúze České pojišťovny a Generali jste?

Ve finální.

Jaký bude výsledek?

Nechci to komentovat. Ale rozhodně akce těchto klientských organizací není důvodem, proč bychom měli proces fúze zastavovat. (Spolek Podvedení klienti s Asociací občanských poraden vyzval ČNB, aby zastavila fúzi České pojišťovny a Generali do chvíle, kdy bude jasné, že nedojde ke zhoršení postavení údajně poškozených klientů – pozn. red.)

Kritici vás ohledně dohledu nad investičním životním pojištěním obviňují z nečinnosti, dokonce tvrdí, že svým postojem jste současnou situaci kolem tohoto kontroverzního finančního produktu zavinili. Jakou roli můžete v této kauze vlastně sehrát?

Já si nemyslím, že bychom něco zaspali. Pojišťovny jsou v dobré kondici, jsou dobře kapitálově vybaveny, o tom svědčí i diskuse o zdanění technických rezerv. Co se týká samotných produktů, chtěl bych připomenout, že ČNB jako orgán, který dohlíží na pojišťovny, nevstupuje do jednotlivých ujednání, neschvalujeme pojistné podmínky.

Vy tedy čekáte na to, až nějaký problém mezi pojišťovnami a klienty vyvstane? Přece můžete upravovat to, jak se mají pojišťovny ke klientům chovat. Problém, kdy pojišťovny nedostatečně zveřejňovaly náklady pro klienty, je tu nejpozději od roku 2005.

Ten je tady skutečně dlouhodobě. Nejde jen o zveřejňování nákladů, ale celkově o to, co se klientům říká. Netýká se to jen investičního životního pojištění, ale celé řady dalších produktů – s čím se má klient (před uzavřením smlouvy – pozn. red.) seznámit. Trh se postupně v jednotlivých odvětvích harmonizoval, poskytují se předsmluvní informace, klienti před podpisem smlouvy podepisují, že se s nimi seznámili.

Vždy musíme vyhodnotit, jestli konkrétní klient byl s podmínkami seznámen. Někdy je to tvrzení proti tvrzení: klient říká, že informace poskytnuty nebyly, ale zároveň pojišťovna má jeho podpisem potvrzeno, že se s informacemi seznámil. Jestli je četl a byly mu srozumitelné, to je druhá věc. Ale klienti by si měli uvědomit, že pokud něco podepisují, měli by se s tím seznámit.

Jaká tedy má být vaše role v kauze investičního životního pojištění? Co jste na tomto poli udělali, když nemůžete vstupovat do konkrétních sporů?

Pokud ČNB od klientů dostane stížnost na nějakou instituci, jedná se o soukromoprávní spor, přičemž my vykonáváme veřejný dohled. Stížnost analyzujeme a dotážeme se daného subjektu. Pak podle reakce a závažnosti stížnosti zařadíme instituci do dohledové činnosti. Pokud je to věc, která se může týkat celého sektoru, tak tuto problematiku, například ty náklady, zařadíme do celé dohledové agendy. Případ prošetříme a buď zjistíme, že je to v pořádku, nebo uložíme nějaké nápravné opatření, v nejhorších případech i sankci. Neřešíme konkrétní případ – klientovi nezajistíme vrácení jeho peněz, ale systémové nastavení.

Jsou tu jiné instituce, které řeší klientské stížnosti, především finanční arbitr, pořád ještě Česká obchodní inspekce a také veřejný ochránce práv.

Finanční arbitr označil část smlouvy České pojišťovny za neplatnou a tato část byla v desítkách nebo stovkách tisíc smluv. Jak to chcete řešit?

Pokud označíme celou smlouvu za neplatnou, tak by to mělo dopad na všechny klienty, včetně těch, jejichž smlouva řádně doběhla a bylo jim vyplaceno pojistné plnění nebo těch, kteří jsou se smlouvou spokojeni a nechtějí ji ukončit. Víc by je to poškodilo, než že by jim to pomohlo. Proto se má každý případ posuzovat zvlášť. Když chce klient ukončit smlouvu, jsou dva důvody, kdy by na to neměl doplácet – buď se prokáže, že nebyl seznámen s podmínkami ukončení smlouvy nebo jsou pro něj netransparentní či postaveny tak, že se je nemůže spočítat sám.

Chtěl bych varovat klienty, aby nepodléhali tvrzení, že pokud má jejich smlouva tento odstavec, je neplatná. Není. Naopak tyto smlouvy většinou spadají do let 2009 až 2013 a z mého pohledu čím jsou některé investiční životní pojistky starší, tím jsou kvalitnější. Pokud se přesto rozhodnou smlouvu ukončit, vždy budou moct díky zmíněným klientským organizacím od smlouvy odstoupit bez toho poplatku.

Vy byste tedy doporučoval nechat to, jak to běží. Ať se ti, kteří smlouvu považují za nevýhodnou, obrátí na pojišťovnu, případně finančního arbitra a řeší to individuálně. Chápu to správně?

Ano.

A pro budoucí případy jste zavedli dohledový benchmark, který implementuje rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ten stanovuje, že pokud například sazebník není součástí smlouvy, smlouva je neplatná…

Není neplatná. Ale jako klient se můžu ptát, proč mi pojišťovna účtuje poplatky, když nemá ve smlouvě sazebník. Nakonec toho můžu využít a mít to bez poplatku. Problém zmíněného historického balíku smluv není v tom, že ve smlouvě nebyl sazebník, ale že si klient nemohl poplatky spočítat sám.

Byli jste kvůli údajně neplatným smlouvám investičního životního pojištění v kontaktu s Českou pojišťovnou a dalšími pojišťovnami? Padly nějaké sankce nebo opatření k nápravě?

V kontaktu jsme byli, protože nám přišly stížnosti na účtování toho poplatku. Ale zatímco u bank můžeme uložená nápravná opatření zveřejňovat, což působí kultivačně na trh, zákon o pojišťovnictví nám to neumožňuje.

Proč musíte ohledně sankcionování pojišťoven dodržovat mlčenlivost?

Vzniklo to při přenášení evropské legislativy do naší. Pokud to budeme chtít zakomponovat, bude to odstavec navíc, budeme se odlišovat od ostatních evropských států. Ale myslím, že by to bylo užitečné. Snem ČNB je jednotný zákon o dohledu, který by harmonizoval naše postupy ve všech finančních sektorech.

Co děláte pro to, aby mlčenlivost byla prolomena? Nebo kdo jiný pro to a co má udělat?

Až budeme mít dostatek nápadů, jak vylepšit zákon o pojišťovnictví a budeme ho otevírat, udělal bych to, pokud na tom bude panovat shoda mezi regulátorem, dohledovým orgánem a trhem.

I pro vás je mlčenlivost poškozující, protože veřejnost má pocit, že vlastně nic neděláte. Že si pojišťovny dělají, co chtějí a vy sedíte se založenýma rukama.

Informace zveřejňované na webu ČNB (například o udělených sankcích – pozn. red.) není hlavní cesta, jak kultivovat trh a nastavovat pravidla. Standardním nástrojem jsou úřední sdělení nebo dohledové benchmarky, které ukazují, jak by měly finanční instituce postupovat, aby nebyly překvapeny, až tam přijdeme na dohlídku.

Vy tedy nebudete aktivně prosazovat to, aby byla mlčenlivost ohledně sankcionování pojišťoven prolomena?

Až potkám paní náměstkyni Dupákovou z Ministerstva financí, bude to první věc, kterou s ní otevřu. My s tím rozhodně nemáme problém.

Častým prodejním argumentem finančních produktů velmi dobře provizně honorovaného investičního životního pojištění bylo, že pojištění lze odečíst od daní. Jak se díváte na návrh poslance za ANO Patrika Nachera na zrušení či revizi tohoto daňového zvýhodnění?

Návrh pana poslance je mi sympatický.

Reklama

Doporučované