Nejen hasiči a dárci krve. Kdy lze čerpat nutné volno navíc, často i placené

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zákoník práce uvádí případy, kdy musí zaměstnavatel uvolnit zaměstnance z práce kvůli aktivitám v obecném zájmu. Někdy mu za to musí i zaplatit. A nejen on. Jaké činnosti se tedy pod pojmem obecný zájem skrývají? Budete možná překvapeni, kolik jich je.

Poslanec či senátor, člen zastupitelstva obce nebo kraje, ale také přísedící u soudu mají nárok na poskytnutí pracovního volna v délce až 20 pracovních dnů ročně. „U zastupitelů ale rozsah volna často určují přímo zákony o obcích či krajích,“ upozorňuje Ondřej Preuss, právník a zakladatel webu Dostupnyadvokat.cz.

V tomto případě, tedy při výkonu veřejné funkce, dotyčným nenáleží náhrada mzdy, takže za čerpané volno nedostanete žádné peníze.

Volno v nezbytně nutné délce dostanete za výkon občanských povinností. Typicky jsou to případy, když budete předvoláni před soud nebo na úřad jako svědek, znalec nebo tlumočník. Nezapomeňte ale nadřízenému v práci co nejdříve říci, kdy nebudete v práci. Ohlásit to musíte hned, jak se termín dozvíte.

Vyplatí se nechat si od úřadu či soudu vystavit potvrzení o předvolání, kterým pak potvrdíte v zaměstnání, že jste skutečně byli tam, kde jste řekli. Na náhradu mzdy ovšem nárok nemáte.

Pak také náleží volno na nezbytně dlouhou dobu ovšem bez nároku na náhradu mzdy za poskytnutí první pomoci. Například když se stanete svědkem dopravní nehody, při které poskytnete pomoc a přijdete kvůli tomu pozdě do práce. Volno musíte dostat také, když pomáháte při živelní události, u níž jste se náhodou ocitli – třeba při požáru či povodních a podobných situacích, kdy máte zákonnou povinnost pomoci.

K živelným událostem jsou povoláváni, třeba právě v pracovní době, především dobrovolní hasiči. „Ti mají nárok na volno v zaměstnání na nezbytně dlouhou dobu, ale zároveň mají nárok na náhradu mzdy za dobu zásahu. Ovšem tu nehradí zaměstnavatel – vyplácí jim ji přímo obec, ve které hasiči působí,“ uvádí Veronika Odrobinová z advokátní kanceláře Grant Thornton.

Do další sekce zaměstnanců, kteří mají nárok na volno v práci, patří například odboráři, jestliže se účastní různých schůzí a konferencí. Odborová organizace jim poskytne informace, kolik volna mohou čerpat a zda za to dostanou i náhradu mzdy.

Přednášíte nebo učíte jinde než u svého zaměstnavatele? Můžete žádat až 12 pracovních dnů volna ročně, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody zaměstnavatele, ovšem bez nároku na náhradu mzdy. Platí, že byste svou nepřítomnost měli šéfovi oznámit hned, jak se dozvíte termíny přednášek.

Na volno na nezbytně dlouhou dobu mají právo také členové Horské služby a lidé, kteří na její výzvu pomáhají při zásahu. Dále dobrovolní zdravotníci Českého červeného kříže při sportovní nebo společenské akci a dobrovolníci, kteří pomáhají při sčítání lidu. Na náhradu mzdy ale nedosáhnou.

Naopak dárci krve a dalších biologických materiálů mají nárok jak na volno, tak na peníze. „Pokud vám cesta k odběru, samotný odběr, cesta zpět a nezbytné zotavení zasáhnou do vaší pracovní doby, zaměstnavatel vás musí uvolnit a vyplatit náhradu mzdy či platu ve výši průměrného výdělku,“ říká právník Ondřej Preuss.

Zákon podle něj dává dárcům 24 hodin od nástupu cesty k odběru. „Když 24 hodin nestačí na cestu a odběr, proplácí se i prokázaná nezbytně nutná další doba, pokud zasahuje do pracovní doby. Pro darování jiného biologického materiálu, například kostní dřeně, je rámec širší – až 48 hodin - a lékař může dobu prodloužit až do 96 hodin podle zdravotního stavu a charakteru odběru,“ upřesňuje právník.

Když k odběru nakonec nedojde, máte nárok jen na nezbytně nutnou dobu prokázanou potvrzením cesty a vyšetření. Dárce musí požádat o volno předem, jakmile se o termínu dozví a po odběru předkládá v práci potvrzení odběrného místa s datem a typem odběru.

V posledních letech narůstá trend darování plazmy za úplatu u soukromých provozovatelů. V tomto případě nárok na volno ani na náhradu mzdy nemáte. Nejedná se totiž o bezúplatný dar, protože za odběr dostane dárce peníze od odběrové stanice.

A pak je tu volno z práce na činnosti s mládeží. Mohou ho dostat:

Zákon jim umožňuje čerpat od zaměstnavatele volno v délce až tří týdnů ročně. Splní-li podmínky, mají za část tohoto volna nárok na náhradu mzdy, a to za nejvýše pět dnů volna. Zaměstnavatel jim vyplatí tolik peněz, kolik by si za těchto pět dní vydělali. 

Zároveň ale peníze, které vám vyplatí, zaměstnavatel dostane zpět od České správy sociálního zabezpečení. Pokud si o ně tedy požádá. Sociální správa má ovšem pro tuto náhradu mzdy limit – 1/174 průměrné mzdy v národním hospodářství. V letošním roce to bylo zhruba 270 korun na hodinu. Při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době by byla náhrada mzdy pro vedoucího či instruktory v roce 2025 přes 10 tisíc korun za pět dní. 

Splnit je však nutno ještě další podmínky. „Náhrada mzdy vám náleží, pokud jste nejméně po dobu jednoho roku před uvolněním soustavně a bezplatně pracovali s dětmi nebo mládeží mladší 26 let. A pokud je pořadatel akce, tábora či soustředění pro děti zapsán ve veřejném rejstříku alespoň pět let a práce s dětmi činí podstatnou část jeho činnosti,“ doplňuje advokátka Odrobinová z Grant Thornton.

Na placené volno mají členové volebních komisí, kteří se podílejí na organizaci voleb. Jestli jste byli jmenováni do volební komise, ať jako člen, místopředseda nebo předseda, máte ze zákona nárok na pracovní volno. A to nejen ve dnech samotného hlasování, ale také při školeních, přípravě místnosti, počítání hlasů a jiných činnostech s volbami souvisejících.

Zaměstnavatel vám v tom nesmí bránit. Navíc vám za čerpání volna vyplatí mzdu, ale může si ji nechat proplatit od státu, respektive od obecního úřadu, v jehož volební komisi jste byli. „Zároveň dostanete ještě odměnu člena komise přímo od státu. Výše se liší podle funkce a rozsahu činnosti. V posledních volbách šlo o částky mezi 1800 a 2200 korun za jeden volební den. V případě voleb trvajících dva dny se částky navyšují,“ doplňuje Ondřej Preuss.

Pracovní volno musí zaměstnavatelé poskytnou také v případech souvisejících s brannou povinností. Například když vás povolá vojenská správa k nějakému vysvětlení. Nebo když jste členové aktivních záloh a jedete na cvičení. Zájem o aktivní zálohy podle vyjádření armády poslední dobou roste, i díky relativně dobré finanční odměně.

Voják v aktivní záloze je povoláván na cvičení prostřednictvím povolávacího rozkazu, který mu doručí krajské vojenské velitelství.

„Rozkaz musí být doručen nejméně 30 dnů před začátkem cvičení. Voják má povinnost neprodleně informovat svého zaměstnavatele o tom, že byl povolán na vojenské cvičení. Zaměstnavatel obdrží také oznámení od krajského vojenského velitelství, aby měl oficiální potvrzení o povolání zaměstnance,“ říká Magda Dvořáková z oddělení komunikace Armády ČR.

Ročně musí voják v aktivních zálohách absolvovat minimálně sedm dní cvičení. Nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele nemá, protože po dobu cvičení dostává od armády služné, a to podle hodnosti ze služebního tarifu vojáka z povolání. U vojína, tedy u nejnižší hodnosti, je měsíční plat 20 800 korun.

To ale není všechno. Za každý rok v aktivních zálohách dostane voják náborový příspěvek ve výši 30 tisíc korun. Tyto peníze se nedaní a jsou vyplacené v plné výši.

Dalších 18 tisíc čistého dostane, když se účastní vojenských cvičení v součtu alespoň 14 dnů v kalendářním roce. Další bonusy je možné získat, je-li voják dobře hodnocen. Armáda také dává vojákům, a to i těm v aktivních zálohách, štědré benefity.

Zaměstnavatel, který musí pracovníka po dobu cvičení postrádat, ale na tom není „bit“. Armádu může požádat o finanční kompenzaci, která je podle zákona běžně ve výši dvou třetin průměrné mzdy. „V případě potřeby si tak zaměstnavatel může zabezpečit adekvátní náhradu za zaměstnance po dobu jeho povolání,“ doplňuje Magda Dvořáková.

Volno v obecného zájmu lze využít i v případě studia. Takže v případech, kdy si doplňujete vzdělání nebo zvyšujete kvalifikaci nutnou pro vaši práci, a zaměstnavatel to vyžaduje, musí vám poskytnout placené volno.

Studujete-li z vlastní vůle a zaměstnavatel s tím souhlasí, poskytne vám volno, ale bez nároku na peníze. Ale když studujete jen z vlastního rozhodnutí a nesouvisí to s prací, budete na to nejspíš muset čerpat dovolenou, protože zaměstnavatel vám nemusí dát ani neplacené volno.