Hlavní obsah

Ředitel Dukly myslí na postup, ale i na výchovu kluků s charakterem

Foto: Profimedia.cz

Se Slavií si teď druholigová Dukla Praha může zahrát leda v přípravě anebo v MOL Cupu, jako letos v lednu. Favorizovaný tým v červenobílém zvítězil 4:1.

Reklama

25. 2. 12:30

Ve 29 letech se David Šrámek stal vykonným ředitelem Dukly. Klub převzal v létě a na Julisce se snaží jít novou cestou. Mladý šéf chce zhodnocovat odchovance, vrátit Duklu do ligy a rozšířit fanouškovskou základnu slavného klubu.

Článek

Dukla Praha je klub se slavnou masopustovskou minulostí, v současnosti ho ale najdeme ve druhé nejvyšší soutěži. Návrat mezi elitu patří mezi hlavní úkoly a vize Davida Šrámka.

Do funkce jste byl instalován v podstatě před několika měsíci jako vůbec nejmladší funkcionář na tomto postu v českém profesionálním fotbale. Ještě vám nebylo ani třicet. Tak jak se vám plave v této vodě?

Musím říct, že začátky byly složité, protože jsem nastoupil v době, kdy běželo naplno letní přestupní okno, takže bylo hodně práce. Nastoupil jsem ale s tím, že v klubu jsem už dělal v minulosti, takže jsem znal prostředí a rychle jsem se aklimatizoval.

Jak říkáte, začal jste hned v přestupním období. Nestalo se vám někdy při jednání s matadory tohoto oboru, kteří jsou třeba o pětadvacet let starší, že jste zaslechl takové to: „Hele mladej, co ty nám budeš povídat?“

Až takhle to neprobíhalo, ale samozřejmě se běžně setkávám s tím, že mi lidé tykají a já jim musím vykat, protože ten věkový rozdíl tam je. Takže to neberu jako nějakou překážku. Prostě to tak je a musím se s tím poprat, nedá se nic dělat.

Funkci, kterou vykonáváte, vlastně ještě docela nedávno zastával i váš otec. Radíte se, co v té které chvíli podniknout, jak jednat?

Úplně napřímo ne, s tátou máme velice hezký vztah a jsme v kontaktu, prakticky každý týden se vidíme. Takže probíráme fotbal, co se aktuálně děje, občas se zeptám na jeho názor, ale sám si tu situaci vyhodnotím. A postupuju podle toho, co si myslím, že je nejlepší pro klub.

Začátek pokračování druhé ligy je v podstatě za dveřmi a mě by zajímalo, jaké to je právě o to patro níž? Protože hodně se mluví o prvoligových týmech, jaké mají problémy v současné situaci, co se týká testování, co se týká eventuálních nakažených, co se týká covidu. Řekl bych, že u vás je to asi trochu odlišné v tom, že areál, ve kterém fotbalová Dukla působí a je v něm v pronájmu, patří armádě. Je tam kvůli tomu trochu jiný režim?

Trochu ano, v minulosti tu byl problém s hygieničkou, která má na starost armádní objekt. Ale došlo tam ke změně a teď jsme odkazováni na Armádní sportovní centrum, kde funguje nově ředitel Pavel Benc (bývalý úspěšný lyžař), se kterým máme velice dobrý vztah. A myslím si, že by směrem k lidem neměly nastat žádné problémy.

A není to vlastně vůbec ve smyslu fungování jistá komplikace, že areál patří jinému subjektu, který spadá pod Ministerstvo obrany, takže vy, jako profesionální fotbalový klub, který má zase jiného majitele, podnikatele Petra Pauknera, nemůžete sami o sobě na stadionu cokoliv podnikat? Kdybyste měli třeba prostředky nebo myšlenky vylepšit to prostředí?

Určitě je to velký problém, protože jak říkáte, stadion není náš a na všechno musíme mít povolení armády. A ta funguje tak, jako funguje naše státní správa. Na všechny investice, nebo rekonstrukce, které jsou nad pět tisíc, musí být tendr. Což vás časově tíží, nemůžete situaci řešit okamžitě. Takže s tím se tady pereme dlouhodobě. Ale jak říkám, teď tu máme velice úzké vztahy, jsou tu projekty, které máme připravené do budoucna, a myslím si, že za to období, kdy nejsou fanoušci vpuštění na stadion, tak tribuny a to zázemí celkově docela zvelebujeme. Myslím si, že projekty, na kterých teď pracujeme, jsou do budoucna přínosem.

Je nějak ve výhledu, že bude kompletně zrekonstruovaná ta jediná hlavní tribuna, na kterou byl v posledních letech velmi omezený přístup?

Kompletní rekonstrukce bohužel neproběhne asi ani v příští pětiletce, která začíná rokem 2022 a bude končit rokem 2027. Což mě velice mrzí. V minulosti tu nedošlo k oslovení Agentury pro hospodaření s nemovitým majetkem státu. Funguje to tak, že ASC, Armádní sportovní centrum jako uživatel stadionu musí dát podnět, a to v minulosti neproběhlo. Já pevně věřím, že aspoň v příští pětiletce tohoto docílíme a že by následně ta větší rekonstrukce proběhla. Zároveň se snažíme dělat aspoň malé kroky a udržovat stadion v běhu, protože všichni věříme, že se dostaneme zpátky do první ligy, takže bychom byli rádi, aby prostředí bylo lize adekvátní.

První liga, to je určitě velké téma. Na druhou stranu si vlastně Dukla prožila takový nepříjemný moment deprese ve chvíli, kdy jste na konci minulé sezony bojovali o baráž. Ale nakonec se baráž kvůli úpravě regulí vůbec nehrála, takže jste přišli o možnost se do ligy dostat. Zanechalo to na Dukle nějakou stopu?

Myslím si, že zejména na hráčích. Ti byli nastaveni tak, že se půjdou naplno porvat o postup, a to jim nebylo umožněno. I když jsme pak začali novou sezonu, vlastně už druhý ročník ve Fotbalové národní lize poměrně dobře, tak potom na nás padla jakoby deka. A v tu chvíli se, myslím, na nás to zklamání z konce minulé sezony projevilo. Takže se nám výsledkově přestalo trochu dařit, zvedli jsme se potom až v závěru. Ale tím, že je teď soutěž zúžená o dva týmy, tak se to ani v tabulce tolik neprojevilo. Pevně věřím, že teď na jaře do toho plně šlápneme a budeme se o ten postup ještě rvát.

Jaké to bylo v průběhu přípravy? Protože prvoligové celky neměly zas tak úplně nouzi o eventuální soupeře. Ale říkal jsem jsi, že pro týmy z nižší soutěže to muselo být ještě o chloupek obtížnější, protože vy jste si nemohli domluvit zápas jen tak s někým z divize, ze třetí ligy, protože prostě tyto týmy byly tak trošku mimo provoz.

Přesně tak, říkáte to přesně, bylo to velice obtížné, mohli jsme hrát mezi sebou, protože první liga má tu listinu velice napjatou, takže buď tam byla ve hře béčka prvoligových klubů, anebo zápasy mezi těmi druholigovými celky. Teď nás čeká v sobotu generálka s Jihlavou, takže už se konečně těšíme, že se 8. března rozeběhne liga i tady na Julisce a půjdeme do toho mistrovského klání.

Foto: Profimedia.cz

Ve 29 letech patří David Šrámek mezi nejmladší české fotbalové fukcionáře.

Dukla chce pochopitelně hrát první ligu, tradice ji k tomu zavazuje. Jenomže mně přijde, že jste se vydali trošičku jinou cestou. Protože hodně hráčů Dukly, kteří patřili k oporám, teď už válí jinde. Ať je to Boleslav, ať je to v Ostravě… Jména jako Tetour, Douděra či Dancák, tedy kluci, kteří hráli v základní sestavě Dukly, teď už oblékají dresy jiné. Znamená to, že se chcete víc soustředit na výchovu kvalitních hráčů, abyste je mohli v budoucnu prodat?

Já si myslím, že skloubením výchovy hráčů a jejich následného prodeje můžeme docílit i toho, že budeme konkurenceschopní, že to nejde proti sobě. Naší vizí v tuto chvíli je kombinovat naše odchovance s příchody talentovaných hráčů z jiných českých klubů a také ze zahraničí. Chceme pracovat na našem náročném způsobu hry, díky kterému je o naše hráče zájem. Sportovní cíl je vytvořit takový tým, který bude konkurenceschopný v lize, a chtěli bychom zároveň v každém přestupovém okně prodávat jednoho až dva hráče a zase je kvalitně nahrazovat vytipovanými náhradami. To znamená levně shánět, zhodnotit ty hráče a následně prodávat. To je cíl, chtěli bychom, aby byl klub ekonomicky platebně úspěšný.

To, co říkáte, má samozřejmě určitou souvislost i s tím, jak se ke klubu a k jeho dalšímu fungování staví jeho majitel Petr Paukner. Ten se v minulých letech několikrát nechal slyšet, že shání kupce, že je pro něj provozování profesionálního klubu docela zátěž a že fotbalové prostředí ho tak úplně nenadchlo. Diskutujete spolu o tomto problému, o vývoji situace?

Určitě diskutujeme. Pan Paukner by určitě uvítal nového sponzora, který by mu pomohl s financováním Dukly. Zároveň musím říct, že panu majiteli dělá velkou radost mládežnická akademie, která je na Dukle na vysoké úrovni a drží si tuto nálepku po x let. A myslím si, že v tuto chvíli, zhruba 10 let po návratu mládeže pod hlavičku klubu, začíná sklízet ovoce. A odchovanci, kteří už prošli větší částí té akademie, jsou teď zhodnocováni. Takže já si myslím, že je teď důležité vydržet a nedělat nějaké přešlapy v podobě špatně financovaných přestupů.

Dříve vaše mládežnické týmy trénovaly všude po okolí, po celé Praze, od Ruzyně až já nevím kam. A říkal jsem si: takový klub a nemá mládež centralizovanou? To přece musí být hrozný problém?

Je to velký problém. My pořád říkáme, že tak kočujeme po té Praze, protože těch ploch spíš ubývá. Jsou tady velké developerské projekty a moc se nemyslí na to, kde by si měly ty děti hrát, kde by se měly rozvíjet. Málo myslíme na sportovní budoucnost našich dětí a mrzí mne, že v tom je malá podpora od státu. Spíš mi přijde, že ubývá. Krátí se dotace. Ten problém tady je a my se snažíme dlouhodobě najít nějaké řešení. Ale tréninkové centrum je obrovský projekt, který potřebuje hodně peněz a hodně úsilí. My to úsilí určitě vytváříme, ale věřím tomu, že do budoucna se nám to povede, protože to by takový klub, jako je Dukla, obrovsky zvedlo.

A můžete tu otázku peněz za tréninkové centrum, za jeho výstavbu a provoz, trošku přiblížit? Nemyslím přesně na korunu, ale v řádech s čím musíte počítat?

V řádech je to určitě v desítkách milionů.

Asi se vám teď může stát, že si rodiče nějakého nadějného kluka, i když to má blízko k vám a chtěl by za Duklu hrát, řeknou: „No jo, ale já s ním nemůžu jezdit po celé Praze. Vezmu ho na Spartu, protože tam bude pořád na Strahově, a mám klid.“

Je to samozřejmě pravda. To tréninkové centrum Sparty i to, jaké možnosti má třeba Slavie. Ti kluci mají samozřejmě ambice a často nám utečou. V mladších žácích i v dorostu, do těchto klubů odcházejí. Ale, jak říkám, věřím, že do budoucna se nám tu otázku podaří vyřešit. A když zase vidím ten pohled jiných rodičů, kteří vidí to, jakým způsobem tu mládež děláme, protože my si uvědomujeme, že do profesionálního fotbalu se dostávají pouze 2 % hráčů z celého světa. Takže se snažíme pomoci zformovat u našich kluků dobré charaktery lidí, nabídnout jim i zážitky a kurzy jako přežití v přírodě atd. Takže není to jenom o tom, že bychom to všechno rvali směrem do profesionálního fotbalu, ale snažíme se to dělat i srdcem.

Foto: Profimedia.cz

Momentka z lednového pohárového utkání mezi Slavií a Duklou Praha.

A máte připravenou nějakou kampaň směrem k fanouškům? Protože to je stará známá věc, že i když Dukla hrála skvělý fotbal a útočila na titul, tak lidé chodili výjimečně. Plno bylo maximálně při derby nebo při zápasech evropských pohárů. Ale v tom normálním běžném provozu se schází spíš jen stovky diváků. Přitom si říkám, ta aglomerace kolem vás, kolem Julisky, Praha 6, to je přece velký kus Prahy, ne?

Já jsem si vytyčil dva hlavní cíle, a to je za prvé sehnat nové sponzory, tedy další peníze pro klub. A za druhé dotáhnout na Julisku i lidi, fanoušky. A vymyslet nějaké zábavné programy, jak je udržet. My v tuto chvíli pracujeme na několika projektech, které směřujeme k létu, kdy doufám, že se tribuny pro fanoušky zase znovu otevřou. Na to chceme být připravení. Chceme dělat programy pro děti, které by je zabavily s rodiči. Chtěli bychom v tom být velice kreativní. Snažíme se jít trendy cestou směrem k sociálním sítím. Takže těch projektů je tady opravdu hodně. Teď jsme před podpisem smlouvy s nadnárodní společností, která by měla o něco více profesionalizovat tyto předzápasové programy. Takže je to určitě jeden z hlavních cílů, jak oslovit fanoušky, jak být kreativní směrem k nim a jak je na Julisce udržet, motivovat je, aby chodili na každý zápas a kupovali si každou sezonu novou permanentku.

A otázka na závěr. Mluvil jste o tom, že by Dukla samozřejmě ráda postoupila, ale myslím si, že letos to bude velice těžké, protože těch vlčáků na jedno místo, které bude znamenat postup mezi elitu, je opravdu hodně. Jak to má nastavené trenér Roman Skuhravý? Zajímá mě, jestli má vytyčený jasný cíl postupu. A zda se to ve chvíli, kdy se nepostoupí, bude brát jako neúspěch. Anebo jde spíš o to hrát pohledný fotbal, prodat zase eventuálně jednoho dva hráče a získat finance? A v tom případě budete s působením trenéra spokojeni?

Já si myslím, že se bude mnohé odvíjet od toho, jak skončíme v tabulce na konci jara. Bude velký rozdíl, jestli skončíme druzí, nebo šestí. Já vím, že trenér má v tuto chvíli plnou podporu, má klid na práci, i celý jeho realizační tým. A já pevně věřím, že to, co jsme teď odpracovali v přestupovém období a co hráči odtrénovali v zimní přestávce, se projeví v jarní části. A že budeme atakovat ty nejvyšší příčky a budeme se o ten postup rvát.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené