Hlavní obsah

Ředitel hygieny byl na koberečku u Prymuly. Odmítal příkaz, jak trasovat

Foto: vlada.cz

Roman Prymula si kvůli způsobu trasování koronaviru pozval na nepříjemnou schůzku libereckého hygienika Vladimíra Valentu.

Reklama

7. 10. 2020 6:00

Hygieny v Plzni a Liberci ještě minulý týden nepoužívaly centrální systém pro trasování. Podle expertů přitom bez něj nejde s pandemií bojovat. Zabrala až důrazná domluva od ministra.

Článek

Minulý týden se na Ministerstvu zdravotnictví odehrála schůzka – ostrá a nepříjemná pro obě strany.

Jak pro nového ministra zdravotnictví Romana Prymulu, tak pro ředitele liberecké hygieny Vladimíra Valentu, který navíc dříve působil jako hlavní hygienik pro celé Česko.

Šlo o to, že dvě krajské hygienické stanice – jedna právě v Liberci a druhá v Plzni – stále nepoužívají centrální call centrum, jehož prostřednictvím hygienici obvolávají lidi nakažené koronavirem a snaží se dohledávat, s kým přišli do styku.

Call centrum je podle odborníků naprosto klíčová věc pro boj proti epidemii: jinak se sledování nemocných a jejich kontaktů úplně rozpadne. A navíc díky němu mohou hygienici spojit síly napříč kraji: když například v Praze nestíhají, pomohou jim kolegové z Moravy.

Prymula to podle informací Seznam Zpráv libereckému řediteli Valentovi tvrdě vytkl. „Snažil jsem se mu opět vysvětlit, aby spolupracoval,“ potvrdil průběh schůzky ministr Prymula.

Ředitel Valenta pak dokonce prohlásil, že ve funkci skončí. „Ve finále jsem ho musel přemlouvat, aby ze svého postu neodcházel, jenom se zapojil a nedělal tím našemu systému problémy,“ dodal Prymula.

Jak už Seznam Zprávy podrobně popsaly přede dvěma týdny, ministerstvo (tehdy ještě vedené Adamem Vojtěchem z hnutí ANO) i hlavní hygienička Jarmila Rážová během léta málo tlačily na krajské hygieny, ať se na vznik centrálního call centra připraví.

To znamená, aby hygieny nabraly lidi na telefonování a nechaly je proškolit nebo aby nakoupily počítače, pokud se jim jich nedostává. A také aby už během léta začaly call centrum a nový IT systém Daktela používat k trasování (vyhledávání lidí, kteří s nakaženými přišli do kontaktu).

Takže když začalo být po prázdninách jasné, že se na Česko řítí druhá koronavirová vlna se stovkami covid pozitivních denně, některé hygieny na to nebyly připraveny. A jiné zase do poslední chvíle nový systém odmítaly. Například proto, že zaměstnancům víc vyhovovalo si vše zapisovat do papírů a ne data vkládat do počítačů.

Nakonec musela hlavní hygienička Rážová rozeslat všem hygienám e-mail, v nimž ředitelům pohrozila kárným řízením podle služebního zákona, které může skončit až odvoláním z funkce. To v případě, že nebudou call centrum a společný systém využívat.

Jenže v Liberci a Plzni, jak ostatně ukazují i data zveřejňovaná Ministerstvem zdravotnictví, ještě minulý týden používali call centrum minimálně.

V pátek 2. října přes něj vyřešili v Liberci jen 21 koronavirových případů. V Plzni pak 28.

Foto: Ota Bartovský / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Liberecký krajský hygienik Vladimír Valenta.

Liberecký ředitel hygieny Valenta dlouhodobě tvrdí, že jeho úřad má vlastní IT systém vyvinutý společně s akademiky.

Seznam Zprávám řekl, že tedy na společné call centrum v Liberci přejdou, protože už zajistil proškolení externích telefonistů. „A s tím i postupný nájezd do systému Daktela,“ popsal Valenta s poznámkou, že jeho úřad zatím vždy trasování stíhal.

„Nebojím se personálních postihů, protože se integraci nevyhýbáme a naše práce je regionem, starosty i hejtmanem hodnocena velmi pozitivně,“ uvedl Valenta.

Podobně mluví i ředitel plzeňské hygieny Přemysl Tomašuk. „Nejsme připojeni stoprocentně, to ne, protože máme svůj vlastní systém,“ připustil Tomašuk. Dodal, že také už chystá školení na nové call centrum, aby jeho lidé uměli systém používat.

„A pak se to rozběhne,“ slíbil Tomašuk, kterého loni kárná komise při Ministerstvu zdravotnictví zbavila funkce – kvůli chybám při vedení hygieny, například kvůli svévolnému zvyšování platů některých zaměstnanců bez ohledu na služební zákon.

Tomašuk však podal žalobu a vyhrál, do funkce se tak v červenci vrátil. Do té doby vedl instituci Michal Bartoš, který se diví, proč plzeňská hygiena už dávno na nový systém nepřešla.

„Školení se uskutečnila už na jaře, také jsem nechal nakoupit počítače, protože na těch starých nebylo možné s novým systémem pracovat,“ řekl Bartoš.

Centrální systém pro obvolávání nákazou ohrožených lidí je klíčový z mnoha důvodů.

Jak už zaznělo, stírá rozdíly mezi kraji: přetížené Praze, kde je nakažených nejvíc, mohou odlehčit telefonisté z jiných regionů. Systém navíc telefonisty přesně vede, co mají dělat a komu zavolat.

„Takže se vám nestane, že někomu zavoláte dvakrát nebo že na někoho zapomenete,“ říká Michal Bláha, zakladatel projektu Hlídač státu, který mimo jiné podrobně sleduje vládní kroky proti pandemii.

A také je z denních reportů hned možné vyčíst výkonnost jednotlivých krajů: kolik kdo obvolá nakažených a lidí, kteří s nimi přišli do styku. A kolik tlačí před sebou nevyřešených případů. Když si hygienici v Plzni nebo Liberci tohle dělali ve vlastním systému, Ministerstvo zdravotnictví do těchto čísel napřímo nevidělo.

Pro jednotné call centrum rovněž vznikly jednotné otázky, na něž musí lidé odpovídat. „Takže když ho některá hygiena ignoruje, nevíme, jestli se opravdu ptá na to důležité,“ vysvětlil Michal Bláha.

Podle IT expertů, kteří pomáhali státu s vytvoření takzvané chytré karantény, některé hygieny jednoznačně zaspaly - a s nimi i ministerstvo pod vedením Adama Vojtěcha. Dobu od května do září nevyužily k tomu, aby se připravily na druhou vlnu a aby se naučily s call centrem pracovat.

„Každý prodejce hrnců nebo zájezdů to svoje call centrum udělal dobře. Jen hygiena ne,“ kritizoval například Petr Šimeček, zakladatel IT firmy Keboola a člen sdružení COVID19CZ.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené