Hlavní obsah

„Shořel nám tu z toho telefon.“ Takto vypadá chytrá karanténa v praxi

Foto: Nikol Mudrová, Seznam Zprávy

S obvoláváním kontaktů hygienikům pomáhají studenti medicíny.

Reklama

14. 8. 6:00

Redakce Seznam Zpráv se byla podívat, jak probíhá trasování nakažených covidem-19. Od původní představy chytré karantény je realita hodně vzdálená. „Pokud se denní nárůst zvýší, už to nezvládneme,“ varují hygieničky.

Článek

Šest lidí sedí u počítačů ve dvou nevelkých místnostech nedaleko Strossmayerova náměstí v Praze. Klimatizaci nahrazují otevřená okna. Všechny zaměstnankyně jedné ze sedmi pražských hygienických stanic mají nasazená sluchátka s mikrofonem. Student medicíny, který přišel na výpomoc, si musí vystačit se starým sluchátkovým telefonem.

Celý den obvolávají nakažené, jejich kamarády, kolegy v práci a všechny další lidi, které mohli v posledních dnech potkat. Všechny údaje pečlivě zaznamenávají do počítače, k tomu si dělají vlastní poznámky propiskou do papírového bloku.

Podívejte se, jak probíhá trasování na pražské hygieně:

Ač to tu opravdu na první pohled vypadá jako „call centrum“, na toto označení jsou tu už alergičtí. Jejich práce je totiž odborná, má být mnohem pestřejší a v běžném režimu se částečně odehrává v terénu. Na chytrou karanténu v podobě, jak by ji rádo provozovalo ministerstvo, nemají hygienici dost lidí, strojů a nakonec ani židlí.

„Počítače máme na osobu, medici si musí sednout na místo těch, kteří jsou zrovna na dovolené,“ popisuje ředitelka Oddělení pro Prahu 2, 3 a 7 Alena Olexová. „Snad teď alespoň dostaneme ty počítače a nějaké další lidi na výpomoc.“

Zaměstnanci, nebo spíš zaměstnankyně, už jsou totiž z koronaviru doslova vyčerpané.

„Je to na rozpad rodiny“

„V březnu to byla euforie, pracovali jsme s obrovským nasazením. Nevěděli jsme, jestli lidé nebudou umírat,“ popisuje jedna z hygieniček. „Teď už je to rutina, která by měla skončit.“

Od března jsou hygienici v jednom kole. Denně pracují deset, jedenáct nebo dvanáct hodin, zkrátka tak dlouho, dokud svoji práci neodvedou. Podle ředitelky oddělení už je situace hraniční.

„Nemáme směnný provoz jako v nemocnici. Zaměstnankyně jsou zvyklé pracovat od sedmi do čtyř, mají na tom založené fungování rodiny. Nejhorší je to pro ty, které mají malé děti. Někdy už je to na rozpad rodiny, když doma tři měsíce neuvaří a víkendy tráví v práci,“ popisuje Olexová.

Hygieničky sice dostanou zaplacené přesčasy, raději než peníze už by ale přivítaly odpočinek. Pokud nemají doma dostatečně výkonný počítač, chodí do práce často i o víkendech. Nebo alespoň zvedají telefony a odpovídají netrpělivým „pacientům“.

„Některým z nich obtížně vysvětlujeme, že nemá smysl se testovat hned druhý den po kontaktu s nakaženým. Stejně tak o víkendu těžko seženou praktika, který by testování nařídil. Po testování zase požadují co nejrychleji výsledky a volají kvůli tomu každému, kdo jim zvedne telefon. Lidé jsou vyděšení, ale když máte chřipku, tak přece také hned nevoláte na Ministerstvo zdravotnictví, což dnes lidé běžně dělají,“ říká jedna z hygieniček.

Chytrá propiska

Práce hygieniků začíná brzy ráno. Zasednou k počítači a ručně projdou čerstvé záznamy v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN), zda se v něm neobjevil někdo s pozitivním testem na koronavirus, kdo spadá do jejich obvodu. Pokud ano, zkopírují jeho rodné číslo, otevřou aplikaci pro chytrou karanténu s názvem Daktela a zadají do ní potřebné informace, jako je telefonní číslo, adresa bydliště, místo odběru. Všechno si pečlivě uloží a připraví se na první z nekonečných telefonátů.

Další jména nakažených posílají nemocnice, laboratoře nebo třeba samoplátci, kterým přišla SMS zpráva o pozitivním nálezu. Během pár minut je o práci pro zbytek dne postaráno.

Samotný hovor s pozitivně testovaným trvá asi 45 minut. Hygienici se ptají na dlouhý seznam údajů, včetně všech možných příznaků, místa a času odběru, adresy zaměstnání nebo jména praktického lékaře a jeho telefonního čísla. Nejdůležitější jsou ale jména a telefonní čísla všech lidí, se kterými nakažený přišel do kontaktu.

Foto: Nikol Mudrová, Seznam Zprávy

Tužka a papír jsou důležitou součástí chytré karantény.

Mapa kontaktů je přesně to, co by chytrá karanténa měla odborníkům nabídnout. V praxi je ale důležitější paměť nakažených a propiska hygieniků. Lidé odmítají trasování pomocí platební karty a odhadem třetina nesouhlasí ani se sledováním pohybu pomocí dat od mobilního operátora. Aplikace, jako je eRouška, používá příliš málo lidí. Aby fungovaly, musel by mít každý v kapse chytrý telefon, v něm aplikaci a zapnuté sledování polohy i bluetooth pro kontakt s mobily ostatních lidí.

„Za celou dobu jsem se setkala s jediným případem, kdy mi někdo nabídl údaje z eRoušky,“ říká hygienička. Že by se člověk sám ozval, protože ho aplikace upozornila na kontakt s nakaženým, se jí ještě nestalo.

Pokud nakažený souhlasí se sledováním mobilu, hygienik hovor ukončí, počká přibližně půl hodiny na výsledky trasování, znovu zavolá nakaženému a projde s ním, kudy se posledních několik dní ubíraly jeho kroky. Mapa není příliš přesná, namísto konkrétní ulice ukáže celou čtvrť nebo obec. I to má ale svůj význam. Řada lidí si přitom vzpomene, že kromě obvyklého programu ještě třeba zajeli na chatu a bavili se tam přes plot se sousedem.

Systém navíc nedokáže zobrazit takzvané klastry, tedy schéma šíření nákazy z jednoho epicentra, jako byl bar Techtle Mechtle. Hygienici tak z aplikace nezjistí, že už například nemusejí obvolávat všechny kolegy nakaženého pana X z firmy Y, protože už to udělali kvůli jeho nakaženému šéfovi a všichni ostatní měli negativní test.

„To si píšeme ručně,“ říká jedna z hygieniček. „Na druhou stranu, každý nový program je nedokonalý. Ladí se to za pochodu, což nám práci zrovna neulehčuje.“

Následují telefonáty všem kontaktům, na které si nakažený vzpomněl. V průměru jich je přibližně šest, jeden nakažený tak zaměstná jednoho hygienika asi na tři až čtyři hodiny.

Spoustu času seberou lidé, kteří by správně volat neměli. Zpravidla požadují výsledky testů nebo se ptají na nejrůznější informace o koronaviru a jeho léčbě.

„Hodně jich volá, že byli v Techtle Mechtle,“ říká hygienička. „Chtějí se nechat zadarmo otestovat a hledají způsob, jak toho docílit, někteří nám lžou. Tvrdí třeba, že jim testování nařídil lékař, i když to není pravda.“

Shořely nám telefony

Někdy se prostě stane chyba, přiznávají hygienici. Někdo se přepíše při zadávání rodného čísla, laboratoř nepošle testovanému SMS zprávu s výsledkem nebo má dotyčný vypnutý mobil a nedá se mu dovolat. S velkým osobním nasazením se i tak zatím daří nemoc covid-19 trasovat.

Hygienikům ale dělá vrásky současný nárůst počtu případů, a to v kombinaci s blížícím se obdobím chřipkové epidemie. V Praze je celkem sedm oddělení a denní nárůst kolem padesáti pozitivních testů na covid-19.

„Lidé teď dohánějí oslavy, svatby, sport, cestování. Až nám v našem obvodu vyskáče dvacet nakažených denně, tak už nemáme šanci to stíhat,“ říká hygienička.

V březnu, kdy nákaza vypukla, byla situace nejhorší. Neexistovala infolinka, lidé hygieniky zahltili telefonáty.

„Shořel mi telefon,“ říká jedna z hygieniček. „Doopravdy fyzicky shořel. Nafoukl se, zčernal a přestal fungovat.“

Dva kolegové souhlasně přikyvují. Denně prý vyřídili šedesát hovorů, k tomu měli večer sto dvacet nepřijatých hovorů. Nyní už telefonáty zvládají - ale za jakou cenu, dodávají.

„Pomáhá nám celý barák, ani tak ale nestíháme nic jiného než koronavirus. Často jsou to přitom mnohem nebezpečnější nemoci, kterým bychom se měli věnovat, například žloutenky,“ říká ředitelka Olexová.

Ohledně covidu jsou lidé sdílní, podle všeho za to může všeobecný strach z nové nemoci. Hygienici mimo to mají dlouholetou zkušenost v jednání s nakaženými. Typickým klientem z doby před covidem je čerstvý držitel některé z pohlavně přenosných nemocí nebo jiné nepěkné nákazy. Hygienici z něj musejí dostat kontakty lidí, které mohl nakazit nebo od kterých nemoc mohl chytit.

Zkušenosti a odbornost prý těžko nahradí zástup studentů medicíny nebo jiných „brigádníků“. Hygienici by proto kromě dalších lidí a vybavení uvítali i větší podporu praktických lékařů.

„Potřebujeme, abychom se mohli zaměřit na domovy důchodců a podobná zařízení,“ říká Olexová. „Také by hodně pomohlo, aby se lidé nechali očkovat na chřipku. Na podzim by nám to hodně zjednodušilo práci. Navíc to může pomoct lidem, kteří covidem onemocní. Souběh dvou virových onemocnění, která obě zasahují plíce, může být o to nebezpečnější,“ dodává.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené