Hlavní obsah

Menší města v Libereckém kraji trápí nedostatek lékařů, lákají je na benefity

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

16. 7. 23:29

Pro menší města v Libereckém kraji je těžké získat praktické lékaře či zubaře, i když je lákají na benefity v podobě bytu či vybavené ordinace. Ale i pro nemocnice je problém sehnat lékaře pro některé obory, zejména pro internu.

Článek

S nedostatkem lékařů se potýká například sedmitisícový příhraniční Frýdlant na Liberecku. „To je ale v celé republice, že na malých městech nebo v aglomeracích jako jsme my chybí dětští lékaři, chybí zubaři a hrozí to i u obvodních lékařů,“ uvedl starosta města Jiří Stodůlka (ODS).

Podle něj se nedaří lékaře sehnat, i když jsou schopni nabídnout jim byt či vybavenou ordinaci. „Měli jsme letos i několik setkání s obvodními lékaři, abychom od nich získali informace, jakou cestou se vydat, kde lobbovat, aby sem přišli mladí lékaři, ale nedobrali jsme se výsledku,“ řekl starosta. Volná místa se nedaří nahradit ani ukrajinskými uprchlíky. „Chvíli jsme si mysleli, že nám pomůže špatná situace na Ukrajině, že bychom mohli zubařku nebo jiné lékaře sem přetáhnout, ale administrativa je strašně komplikovaná a na strašně dlouhou dobu,“ dodal Stodůlka.

Za úspěch ale považuje, že nemocnici ve městě před třemi lety odkoupila Krajská nemocnice Liberec (KNL) od společnosti EUC, která kvůli nedostatku lékařů postupně omezovala péči a přestala zajišťovat i lékařskou pohotovost. Liberecká nemocnice péči postupně obnovila. „Teď je to takové, že to stoupá nahoru,“ řekl frýdlantský starosta.

Podle krajského radního pro zdravotnictví Vladimíra Richtra (ODS) je těžké říct, kolik lékařů v kraji chybí, protože není dáno, kolik by jich mělo být na počet obyvatel. „Jisté je, že stále dochází k poklesu počtu úvazků lékařů, nejvíce pak v oboru praktický lékař pro děti a dorost a u zubních lékařů. Zubních lékařů je co do počtu dostatek, ale odstupují od smluv se zdravotními pojišťovnami, takže si pacient musí vše hradit, a jsou opět nerovnoměrně rozloženi v kraji, to znamená, že chybí na periferiích,“ řekl Richter. Pediatři podle něj v kraji nejvíce chybí v oblasti Železného Brodu a Frýdlantu, praktičtí lékaři pro dospělé na Tanvaldsku.

Starosta šestitisícového Tanvaldu Vladimír Vyhnálek (Volba pro město) míní, že ještě horší než u praktiků je v regionu situace u zubařů. „V okolních obcích je sice potřeba praktických lékařů, ale nevidím to tak katastrofálně jako u zubařů,“ uvedl. V Tanvaldu je podle něj zachraňuje manželský pár, který už chtěl jít do důchodu. „Říkali, že nemohou, když vidí, že není zástup. Teď bude končit jeden zubař ve Velkých Hamrech a bude mít ordinaci v Liberci, v Desné už mají rok připravenou ordinaci, ale nemají ji kým zabezpečit,“ dodal Vyhnálek.

Tanvald neúspěšně nabízel mladým zubařům na rozjezd jejich praxe dotaci až 800.000 korun či byt. Pomáhá i praktickým lékařům. Nyní radnice pro ně předělává řádově za miliony korun jedno patro svého objektu na ordinace. Stěhovat by se do nich měli z nevyhovujících prostor zřejmě na začátku příštího roku.

Lékaři pro některé obory těžko shánějí i nemocnice, českolipské chybí na interním oddělení. „Situaci samozřejmě aktivně řešíme náborem, inzercí, účastí na veletrzích a tak dále. Za úspěšné doporučení internisty, který k nám nastoupí a splňuje podmínky, navíc nabízíme komukoli z veřejnosti 30.000 korun,“ uvedla mluvčí nemocnice Andrea Beranová.

Naplnit personálně internu se nedaří ani KNL v jejích nemocnicích v Liberci a Turnově. „Je to souhrn vlivů, které to ovlivňují. Nemyslím si, že klíčovým parametrem by byl finanční aspekt, ale lékaři chtějí mít i nějakou perspektivu odborného růstu a samozřejmě akcentují i dobré pracovní prostředí, nefinanční benefity,“ uvedl mluvčí KNL Václav Řičář. Obsadit volné pozice ukrajinskými lékaři se podle něj daří výjimečně. „Platí poměrně krkolomné a nepřátelské podmínky pro uznání jejich kvalifikace,“ dodal.

Jablonecká nemocnice je podle své mluvčí Jan Válkové sice po personální stránce v jednotlivých oborech poměrně stabilní, ale také potřebuje další pracovníky. „Určitě bychom velmi rádi doplnili, ale i navýšili počty středního nelékařského zdravotnického personálu na dlouhodobě náročných oddělení, například akutní / intenzivní lůžka interních oborů, porodnice nebo všeobecné chirurgické ambulance. Mezi lékařským personálem vnímáme již delší dobu obecně menší zájem o obory geriatrie, ORL a urologie – právě tam jsme nyní navázali, prozatím k oboustranné spokojenosti, spolupráci s lékaři z Ukrajiny,“ dodala.

Předseda představenstva společnosti MMN, která provozuje nemocnice v Jilemnici a Semilech, Jiří Kalenský míní, že je v ČR dlouhodobě velmi špatně nastavený systém postgraduální přípravy. „Neznám mladého lékaře v ČR, který by vám neřekl, že absolvovaná povinná stáž mu nic nepřinesla, protože jej k ničemu vlastně nepustili. Díky tomu nám chybí mladí lékaři v základních oborech jako například interna. Díky tomuto systému, byť se od roku 2012 lehounce, ale nedostatečně zlepšil, zaniklo v posledních letech více jak 20 interních oddělení v ČR,“ dodal.

Při získávání lékařů podle něj benefity nehrají hlavní roli. „Benefity dnes nabízí prakticky každá nemocnice, nejsou tím hlavním motorem. Benefity a stipendia pro studenty zdravotnických profesí se dnes staly standardem a nic nového nepřináší, ani nezlepšují nábor,“ uvedl Kalenský. Ani ukrajinští uprchlíci podle něj personální stav nemocnic aktuálně nemohou zásadně ovlivnit. „Je to spíše pomoc jim než pomoc nám. Jejich příprava a doplnění vzdělání bude trvat nejméně dva roky a v tomto horizontu by mohli být pomocí, pokud se nevrátí domů,“ dodal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované