Hlavní obsah

Nádraží v Ústí nad Orlicí v dražbě nikdo nekoupil, společníci jsou ve sporu

Foto: JRdražby.cz

Nádraží v Ústí nad Orlicí.

Reklama

2. 12. 2021 17:51

O budovu památkově chráněné výpravní budovy v železniční stanici Ústí nad Orlicí v elektronické aukci nikdo zájem neprojevil. Několik zájemců bylo, ale do dražby se nakonec nepřihlásili. Vyvolávací cena byla 2,96 milionu korun.

Článek

Společnost, která budovu nabízela k prodeji, má tři vlastníky, dva z nich prodej navrhli, třetí je proti. Příběh budovy orlickoústeckého nádraží začal v roce 2008, kdy aktivisté usilovali o její záchranu, kdy byla kvůli opravě koridoru a stavbě nové výpravní budovy navržena její demolice. Mediálně nejviditelnějším aktérem byl Martin Kadrman.

V roce 2010 se aktivistům podařilo dosáhnout památkové ochrany budovy, v roce 2016 se stala vlastníkem společnost Oustecké nádraží. Od Českých drah ji koupila za necelých 1,5 milionu korun. Jejími jednateli jsou Kadrman, Prchal a Ladislav Růžička. Malý podíl měla ještě dokumentaristka Olga Sommerová, která svůj sedmiprocentní podíl asi po dvou letech prodala.

„Už se nemůžeme několik let shodnout s panem Kadrmanem, není žádná rozumná řeč, o tom, co bychom s budovou měli dělat, ani nám neslyší na to, že by koupil naše podíly nebo prodal svůj podíl,“ řekl Pavel Prchal ze společnosti Oustecké nádraží.

Dva společníci se proto snaží s Kadrmanem rozvázat spolupráci a dali budovu do dražby. Protože se neprodala, chce Prchal s Růžičkou pokračovat v jednání se Správou železnic, která by ji opravila a využívala pro drážní účely.

„My jsme ani nemohli prodat budovu přímo Správě železnic bez aukce, protože by nebyla zjištěná tržní cena. Pan Kadrman by nás mohl dát k soudu, protože jsme prodali jeho majetek pod cenou,“ řekl Prchal.

Správa železnic s vlastníkem budovy jednala, potvrdila mluvčí organizace Nela Friebová. Státní organizace může nabývat nemovitosti pouze za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Další překážkou je podle ní fakt, že je nemovitost zatížena zástavním právem, na konci října to byla částka 2,1 milionu korun, uvedla mluvčí.

Kadrman si prodej budovy státní organizaci nepřeje. „Lidsky jsme se rozešli. S mými právníky chci přesvědčit stát, aby budovu nekupoval, nebezpečí spočívá v tom, že se budova nechá ladem, potom se sejme památková ochrana a pak se zdemoluje a příběh bude uzavřen,“ řekl dnes Kadrman.

Pokud SŽ budovu nekoupí, chce se Kadrman vrátit k jednacímu stolu a vyjednat vyplacení spoluvlastníků. „Nikdy jsem neměl zájem svůj podíl prodat,“ řekl Kadrman.

„Správa železnic má zájem na bezpečném provozování železniční dopravní cesty. Vzhledem k umístění historické nádražní budovy uprostřed kolejiště železničního koridoru a jejímu významu celou situaci bedlivě sledujeme a budeme analyzovat dopady, které s sebou případná změna vlastníka přinese. Vzhledem k současné situaci nemá Správa železnic konkrétní projekt, který by měl být v historické nádražní budově realizován,“ uvedla Friebová.

Původní idea majitelů byla, že budova bude sloužit veřejnosti, budou v ní byty, občerstvení či další služby, což se zatím moc nedaří. Kavárnu postupně provozovali dva nájemci, ale výdělky neměli velké. V roce 2020 nastala koronavirová pandemie a kavárna je zavřená. Zčásti se budova pronajímá jako sklad, malířský ateliér, je tam jeden nájemní byt. „Jsou z toho malé příjmy, které zaplatí provozní náklady, daň z nemovitosti je 24.000 korun ročně,“ řekl Prchal.

Klasicistní stavba výpravní budovy z roku 1874 vznikla podle návrhu architekta Rudolfa Freye. Má půdorys písmene H, kamenné římsy a je postavená z režného zdiva. Horní podlaží jsou z méně obvyklého hrázděného zdiva. Stavba je zajímavá mimo jiné tím, že stojí uprostřed kolejiště a je průchozí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované