Článek
„Starostové pěti měst a obcí, které mají své katastry přímo na 400hektarovém letišti, jednali o záměru s náměstkem ministra průmyslu Edvardem Kožušníkem,“ řekl starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany).
Zhruba polovinu plochy záložního armádní letiště má kraj ve svém územním plánu, tedy v zásadách územního rozvoje (ZUR) jako strategickou a největší volnou rozvojovou industriální zónu. Kromě obcí zatím nepodporuje vznik velké průmyslové zóny v Líních ani ministerstvo obrany (MO), které chce zatím letiště zachovat jako zájmové území pro obranu státu.
„Obce, které tam mají katastry a pozemky, navázaly kontakt s vládním zmocněncem. Zjistili jsme, že se o tom bude teprve rozhodovat. Ale už dnes jsme vyjádřili obavy z negativních dopadů - hlavně v dopravě a sociální infrastruktuře. A máme příslib, že všechny naše požadavky budou zohledněny,“ uvedl Sobotka. Pokud se projekt, o nějž se uchází také Maďarsko a Polsko, posune dál, budou se starostové s náměstkem pravidelně scházet.
Továrna by měla podle Sobotky zásadní dopady na obce, na jejichž katastrech se minimálně využívané letiště nachází. „Obce k tomu mají hodně neutrální pohled, ale jsme si vědomi toho, že když se vláda rozhodne svým unesením jít proti našim územním plánům, tak může. Proto o tom teď jednáme, aby byl na naše požadavky brán zřetel,“ řekl.
Pozitivum projektu zatím vidí v tom, že by se plánovaná průmyslová zóna mohla zmenšit na projekt „baterkárny“, jak ho nazývají místní. „Znamenalo by to eliminaci budoucí větší hrozby, protože dnes sahá až 120 metrů od domů ve Vodním Újezdě,“ řekl. Pokud by se projekt omezil na plochu uvnitř letiště a vyřešilo by se, kde bude plánovaných až 4000 zaměstnanců bydlet, kam budou chodit děti do školy a že tam nebudou zahraniční pracovníci, tak by to bylo podle Sobotky „teoreticky dobré“. „Ale není to žádný projekt, po němž toužíme. Za nás by bylo nejlepší, kdybychom to zalesnili a nebylo tam nic. Pro nás je to ohrožení,“ uvedl.
Obce chtějí o projektu jednat také s krajem, ale i tak si zařídily přímý kontakt na vládu. „Abychom věděli z první ruky, v jaké je to fázi,“ řekl Sobotka. Navíc vláda by vydávala peníze do nutné infrastruktury a do zmírnění negativních dopadů. Starostové spolupracují s dalšími obcemi v okolí.
Vláda by měla vydat usnesení do konce prázdnin. Zónu Líně na výrobu baterií by zřejmě schválila obecně bez přímé vazby na konkrétního investora. Podle informací ČTK vyvíjí ale Škoda Auto z koncernu VW obrovský tlak na to, aby továrna vznikla v ČR. Její bývalý šéf Thomas Schäfer, který od dubna převzal provozní řízení značky VW, v březnu pro Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že chce, aby si VW vybral ČR.
„Automobilka by se měla na podzim rozhodnout,“ řekl ČTK v pátek hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Podle něj funguje pracovní komise ministerstev, která zpracovává podklady pro vládu, kraj v ní má zástupce. Špoták odhadl investice do infrastruktury - dopravní, vodohospodářské a energetické na deset až 20 miliard korun. Kraj bude prosazovat, aby byly nejdříve vybudovány školy, školky, silnice, napojení na dálnici, železnici a další, a teprve pak aby vznikla továrna. Tým projektantů VW představil záměr v dubnu zástupcům kraje, kde má podporu napříč politickým spektrem. Záměrem je, že by stát převedl veškeré pozemky, které tam vlastní MO, na kraj. VW garantuje, že by na letišti nechal armádní leteckou záchrannou službu. Kromě jejích vrtulníků tam přistávají malá soukromá letadla.
Nová Ves, která má na letišti největší pozemky, ve středu projednávala s občany nový územní plán. Obyvatelé v reakci na záměr výstavby tzv. gigafactory nesouhlasili hlavně s tím, aby byl na jejich katastru vybudován sjezd z dálnice a nová silnice. „Územní plán se připravuje čtyři roky, sjezd tam určitě není kvůli té fabrice, o níž se mluví ani ne dva měsíce,“ řekl starosta Miroslav Sedlák (BEZPP). O továrně zatím nemá informace. „Pro nás by to nebylo dobré. Kde ubytují zaměstnance? Dobřany, Líně i Zbůch jsou plné. Dále jsou třeba školy a školky. A přítok vody má mít průtok 300 litrů za vteřinu, chtějí ji brát z Borské přehrady,“ řekl. Lidé se obávají, že tam budou jezdit stovky kamionů, bojí se o vodu ve studních, cizinců a kvůli sjezdu z D5 navrhovali referendum.
Zástupce ministerstva obrany Petr Míka na jednání před občany řekl, že resort požaduje, aby se letiště zachovalo jako zájmové území pro obranu státu. „Chtějí, abychom v územním plánu současný stav zakonzervovali jako vojenskou zónu zvláštního využití. Jejich námitku, která se týká celé plochy letiště, jsme teď dostali a budeme ji muset řešit,“ uvedl Sedlák. Podle informací ČTK o tom teď mají jednat zástupci ministerstev obrany a průmyslu.
