Hlavní obsah

Výstava o Plečnikově díle otevře v pátek na Hradě turistickou sezonu

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Reklama

Seznámit se s tím, jak slovinský architekt Jože Plečnik měnil tvář částí Pražského hradu, budou moci od pátku návštěvníci výstavy na Hradě.

Článek

Bude se konat v Tereziánském křídle Starého královského paláce, další panely budou v areálu Hradu, přímo v místech, kde jsou stopy Plečnikovy tvorby patrné. Výstava v pátek otevře letní turistickou sezonu na Pražském hradě.

Připomene také kulaté výročí narození Plečnika (1872 až 1957), který v sídle českých králů a představitelů státu významným způsobem přetvořil interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Podle Plečnikových plánů byla upravena zahrada Na Baště nebo tři ze čtyř hradních nádvoří, navrhl také Masarykovu vyhlídku s vinicí na severní hraně Jeleního příkopu. Projektoval i interiér Sloupové síně v severním hradním křídle a byt prezidenta Masaryka v Novém královském paláci.

Hlavním kurátorem výstavy je historik architektury Vladimír Šlapeta, který uvedl, že výstava představí všechny Plečnikovy tvůrčí a životní etapy. Rané období ve Vídni, kam odjel v roce 1892 a kde následně studoval na akademii pod vedením Otto Wagnera. V Rakousku navázal blízké a celoživotní přátelství s českým spolužákem Janem Kotěrou.

Na jeho doporučení se Plečnik stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde působil deset let. Závěrečné období je to, kdy se stal profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani a zároveň v Praze vykonával funkci hradního architekta.

Výstavu z větší části tvoří panely umístěné na nádvořích a v zahradách Pražského hradu, vždy u konkrétních realizovaných architektonických prvků. V Tereziánském křídle návštěvníci uvidí i modely a návrhy realizovaných i pouze zamýšlených Plečnikových projektů.

Práce Plečnika na Hradě pomalu končily s odchodem Masaryka, ve 30. letech 20. století pak výrazně ovlivnil tvář Vinohrad, kde podle jeho plánů vyrostl mezi roky 1928 a 1932 kostel Nejsvětějšího srdce Páně. Paralelně architekt působil v rodné Lublani, kde stavěl i pedagogicky působil.

Výstavu doplní snímky slovinského fotografa Saši Fuise, který zachytil Plečnikovo vrcholné dílo, slovinskou Národní a univerzitní knihovnu v Lublani. Návštěvníci podle Šlapety poprvé uvidí i některé kresby ze soukromé sbírky znalce Plečnikova díla Damjana Prelovšeka, vnuka lublaňského stavebního rady a někdejšího slovinského velvyslance v ČR. Z Lublaně se podařilo přivézt i dva krátké filmy, které zachycují Plečnika.

Česko se Slovinskem chtělo zapsat společně Plečnikovo dílo na seznam UNESCO. Slovinsko před několika lety ale začalo o zápis usilovat samo a loni se o jeho nejvýznamnější stavby v Lublani seznam rozšířil.

Reklama

Doporučované