Hlavní obsah

Vzácnou sedící madonu ze 14. století zřejmě za 4,5 milionu koupí stát

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Wikipedia Commons / Chmee2

Národní galerie.

Reklama

Stát zřejmě koupí od soukromých majitelů sochu madony z 60. let 14. století, tedy z doby Karla IV. Plastiku, jíž náhodně objevili majitelé domu v severozápadních Čechách, by měla získat do svých sbírek Národní galerie Praha.

Článek

„Odborná komise její nákup doporučila a ministerstvo kultury by na něj mělo vyčlenit 4,5 milionu korun z programu ISO (Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví),“ řekla Petra Hrušová z tiskového oddělení MK.

O soše odborníci mluví jako o Madoně na andělském trůnu z Havraně nebo Madoně s muzicírujícími anděly. Po formální stránce Madona z Havraně podle ministerstva vykazuje blízkou, pravděpodobně dílenskou příbuznost s díly spojovanými v odborné literatuře s Mistrem Bečovské madony. Mistr Bečovské madony je hypotetický dílenský provoz, který mohl tvořit v Praze, a to v blízkosti císařského a arcibiskupského dvora.

Zákazníci, objednávající sochy z této dílny, patřili k blízkým a významným dvořanům Karla IV. Madona je v současnosti v soukromém vlastnictví, majitelé jednají o prodeji s Národní galerií Praha, která sochu nyní restauruje.

Madona na andělském trůnu z Havraně je socha trůnící Madony s Ježíškem, sedícím na jejím levém kolenu. Představuje Pannu Marii, původně korunovanou královnu nebes, podpíranou ze stran dvojicí muzicírujících andělů. Pod jejíma nohama je třetí andělská postava, která vytváří svými křídly podstavec Mariiných nohou. Tím je dotvořen ikonografický celek, inscenující nanebevzetí Panny Marie a oslavu tohoto aktu na nebesích. Socha je vysoká 95 centimetrů a vyřezána je pravděpodobně z lipového dřeva.

Program ISO se zaměřuje na výkupy kulturních památek a předmětů, které jsou zásadním přínosem pro zhodnocení sbírky muzea nebo galerie, historických mobiliářů hradů a zámků a specializovaného archivu. Loni mezi 42 vykoupenými předměty byl nejdražší položkou Portrét Louise Denise Germainové od Josefa Šímy z roku 1922, který získala Národní galerie Praha za šest milionů korun. Některé knihy, rukopisy či fotoarchivy ale získávají třeba regionální instituce řádově za tisíce až statisíce korun.

Letos třeba program podpořil nákup sádrové plastiky Muž u selfaktoru od Otto Gutfreunda. Za tři miliony korun ji do sbírek dostalo Muzeum umění Olomouc. Za 2,5 milionu korun získal Památník národního písemnictví cyklus ineditních sborníků literatury z období 1948 až 1989.

Reklama

Související témata:

Doporučované