Článek
Letos uplynulo 70 let od jeho odsouzení, ve vykonstruovaném procesu po nástupu komunistického režimu dostal trest 13 let vězení. Zahájení výstavy v Muzeu Otokara Březiny bylo součástí sobotního jaroměřického Dne s Janem Zahradníčkem. „Výstavu prakticky po dva roky připravoval Radovan Zejda k 60. výročí smrti básníka Jana Zahradníčka,“ řekl v úvodu vernisáže František Dvořáček, který se věnuje bibliografii.
Jiří Höfer ze Společnosti Otokara Březiny uvedl, že Jan Zahradníček navštívil básníka Březinu (1868 až 1929) v Jaroměřicích nad Rokytnou ještě jako student. „To s ním byl (František) Halas a Bedřich Fučík,“ řekl.
Na dnešním zahájení výstavy byla mezi několika desítkami hostů Zahradníčkova nejmladší dcera Marie. „Já si z té doby bohužel nic nepamatuju, protože jsem byla dítě. Takže to vím spíš ze vzpomínek maminky, bratra nebo když byla nějaká setkání, když k nám chodily návštěvy, tak jsem nadšeně poslouchala o tatínkovi,“ řekla. V době otcova návratu z vězení jí byly tři roky, za pár měsíců zemřel.
„Mám jenom takovou dětskou vzpomínku, pamatuju si pána v saku, s aktovkou a v klobouku, jak se u nás objevil,“ uvedla. Z tátova deníku ví, že se ho tehdy bála. Do Mastníku jako malá s maminkou jezdívala. „Ale potom jsme spíš tíhli k Uhřínovu, kde maminka měla rodinu a odkud pocházela,“ uvedla. V Uhřínově na Žďársku jsou také na hřbitově pohřbení její rodiče a sestry.
Zahradníček patřil k významným představitelům české spirituální poezie. Působil jako vedoucí redaktor brněnské katolické revue Akord. V roce 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen. Vězení mohl Jan Zahradníček opustit po všeobecné amnestii v květnu 1960, zemřel 7. října téhož roku. Mezi jeho díla patří i Pokušení smrti, Znamení moci nebo Stará země. S jeho texty se ale mohla širší veřejnost víc seznámit až po roce 1990.
