Hlavní obsah

Rekordem v Itálii vlna veder nekončí. Španělsko vyhlásilo důrazné varování

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

12. 8. 2021 14:39

Světová meteorologická organizace se zabývá ověřením nejvyšší teploty (48,8 °C) v historii Evropy, kterou naměřili poblíž italských Syrakus. Vedro se ale ve Středomoří ještě zdrží, vrchol horké vlny teď čeká Španělsko.

Článek

Pokud se rekordní teplota ze sicilské stanice potvrdí, překoná dosavadní rekord ve výši rovných 48 °C naměřený v roce 1977 v řeckých Athénách. Extrémní teploty se ale v posledních i nastávajících dnech neomezují jen na Itálii, panují prakticky v celém Středomoří. Může za to velký příliv teplého vzduchu z Afriky způsobený tlakovou výší, kterou italští novináři pojmenovali Lucifer.

Na mapce teplotních výkyvů z 10. srpna svítí červeně celý mediterán:

V následujících dnech vrchol horké vlny očekává Španělsko. Tamní úřad pro počasí vyhlásil varování pro vysoké teploty v nejméně deseti regionech. „Velmi důrazné“ varovaní platí od čtvrtka v Katalánsku a Aragonii, v dalších osmi oblastech včetně Madridu a Andalusie je varování „důrazné“. V jižních a středních částech země už v týdnu teploty překročily 40 stupňů a ode dneška až do víkendu se očekává další nárůst. Španělští meteorologové počítají s tím, že může být přes 45 °C.

Český meteorologický ústav ve čtvrtek uvedl, že Španělé mohou v příštích dnech zažít překonání dosavadního rekordu 47,3 °C. Kromě teplotních extrémů se na Pyrenejském poloostrově očekává také spad písku ze Sahary.

Přes 47 °C bylo už minulý týden naměřeno i v Řecku. Podle premiéra Kyriakose Mitsotakise země zažila nejsilnější vlnu veder od roku 1987, kdy si tam extrémní počasí vyžádalo 1500 životů. Všechna zmíněná měření byla pořízena na meteorologických stanicích, které jsou ve stínu. Jak to vypadá na přímém slunci, ilustrovala minulý týden výstižně německá televize Deutsche Welle. Na úvod reportáže o vedru v Řecku ukázala, že na slunci lze rozpálit pánev a usmažit na ní vejce.

Další rekord, tentokrát dokonce rovných 49 °C, naměřili tento týden v hlavním městě Tuniska. Dosavadní nejvyšší zaznamenaná teplota v této zemi padla v roce 1982 a byla znatelně nižší - 46,8 °C.

Horka přináší plameny a další problémy

Vysoké teploty samy o sobě připravují o život tisíce lidí, souhrnná statistika ale zatím není, přesnější odhady se obyčejně dopočítávají až zpětně, protože smrt v důsledku horka není snadno rozeznatelná.

Video italských hasičů ukazuje jejich boj proti rozsáhlým požárům.Video: AP

Naopak zcela zřetelně je vidět další problém související s horkem v podobě rozsáhlých požárů, které stejně jako vedra sužují prakticky celé Středozemí. Ucelený obrázek o jejich četnosti poskytuje monitorovací servis NASA. Z grafiky je patrné, že nejvíc z regionu v posledních 24 hodinách hořelo v Itálii. Obzvláště smrtící pak byly požáry v Alžírsku, kde v jejich důsledku zemřelo tento týden nejméně 65 lidí. Necelou polovinu z obětí tvoří vojáci, kteří se snažili zachránit místní. Tamní úřady se vzhledem k nebývale velkému množství požárů domnívají, že část z nich založili žháři.

Foto: Fire information for resource management system, NASA

Výskyt požárů v posledních 24 hodinách po celém světě.

V Itálii vysoké teploty znepokojují i glaciology, kteří podle AFP sledují zrychlené odtávání ledovce na hoře Mont Blanc. Větší množství vody pod ním umožňuje rychlejší sesouvání, což by mohlo ohrozit lidi žijící v přilehlém údolí Val Ferret. Ve zmiňovaném Tunisku zase vedro způsobuje problémy s nedostatkem elektrické energie kvůli velkému nárůstu v odběru spotřebovaném klimatizacemi.

„Nový normál“?

Letošní vlny veder v USA, Kanadě i Evropě stejně jako požáry po celém světě rozvířily debaty o tom, zda se jedná o tzv. „nový normál“, čili jestli to, co se děje nyní a jeví se nám jako extrémní, bude v příštích letech kvůli změně klimatu docela běžné.

Jednoznačná odpověď není. „Nemůžeme vědět, jestli je devastace z léta 2021 nový normál, dokud nebudeme mít data z několika dalších let,“ poskytl Guardianu typickou odpověď opatrného vědce odborník na změnu klimatu Simon Lewis z University College London.

I přestože klimatologové obecně neradi označují jednotlivé události či jejich sled v krátkém časovém úseku za přímý důsledek změny klimatu, dodávají, že oteplování k extrémnímu počasí nezpochybnitelně přispívá a bude jeho projevy zhoršovat.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované