Hlavní obsah

Reportér: Kola propagandy o Turówě se rozjela. Racionální debata neexistuje

Foto: Profimedia.cz

Polský důl Turów leží u polských hranic s Českou republikou, konkrétně Libereckým krajem.

Reklama

30. 9. 12:00
Článek

Spor kolem polského dolu Turów zasahuje už několik měsíců do česko-polských vztahů. „Každý den žasnu, čeho jsou některá polská média i politici schopni. Racionální debata o sporu prostě neexistuje,“ říká reportér Filip Harzer.

V polském povrchovém hnědouhelném dole Turów u města Bogatynia na hranicích s Českem se stále těží. A to i přesto, že Polákům v květnu nařídil Soudní dvůr EU, aby těžbu pozastavili – kvůli žalobě z české strany, podle které důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v blízkých českých obcích. Od 20. září Polsku nabíhá tučná pokuta: za jeden den neuposlechnutí má platit půl milionu eur, v přepočtu zhruba 13 milionů korun.

„Češi nežádají zavření dolu ani nenapadají přímo ztrátu podzemní vody, jde spíš o byrokratický problém, který je v jádru české žaloby. Polská strana dlouhodobě nekomunikovala, případně celou věc marginalizovala, nepovažovala ji za podstatnou. Polsko tedy začalo jednat až v květnu, poté co Soudní dvůr EU vydal předběžné opatření,“ říká v Checkpointu reportér Seznam Zpráv Filip Harzer s tím, že ústní vyjádření polské strany tu českou neuspokojilo.

Velkou roli v celém sporu hraje vlastník dolu Turów – polská státní společnost PGE, která vlastní i nedalekou elektrárnu a v níž má většinu polská státní pokladna. „Zmiňován bývá jistý prvek arogance této společnosti. Že přehlížela české výtky a že jde svou cestou nehledě na to, že se proti tomu ozývali Češi a částečně i Němci. Zaujali tedy postoj: razíme si polský národní zájem, budeme si tu těžit a nějaké vaše připomínky nás nezajímají,“ podotýká novinář ze zahraniční redakce.

„Polsko-česká válka? To asi ne“

Spor kolem dolu Turów vnímá česká i polská strana odlišně. Zatímco pro Poláky jde o téma celonárodního významu, Češi jej vidí spíše jako lokální problém. A i ti, kterých se přímo dotýká, situaci příliš nevyhrocují.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Reportér Filip Harzer při návštěvě dolu Turów.

„Liberecký hejtman Martin Půta nedávno říkal, že Češi dál nakupují v polských obchodech Biedronka i dalších podnicích. Provázanost se sousedským regionem přetrvává,“ poznamenává v Checkpointu Harzer, který polský region sousedící s Libereckým krajem za poslední rok několikrát navštívil.

Při své nedávné cestě poukázal i na jednu z hospod na okraji Bogatynie, na jejíž vchodových dveřích visela cedule s nápisem „Čechy neobsluhujeme“.

„Mluvím polsky, zašel jsem tedy dovnitř. Podle mého přízvuku nejspíš obsluha poznala, že nejsem Polák. A řekla mi, že se tam nenajím, jestli jsem si cedule nevšiml. No a majitel té hospody pracuje podle toho, co víme, na nějaké vedoucí pozici přímo v tom dole. Jde tedy o nějaké stanovisko. Je něco jiného vyvěsit si na dveřích rádoby vtipnou ceduli a pak to, když vás ve skutečnosti opravdu neobslouží,“ komentuje reportér Seznam Zpráv a dodává: „Na základě jednoho případu bych ale neposuzoval, jestli se tam situace nějak vyhrotila. Do sousedských vztahů nicméně spor zasahuje tak, že horníkům a dalším lidem napojeným na Turów to asi hnulo žlučí, protože se bojí o svoji budoucnost. Ale že by došlo k polsko-české válce? To ne.“

Do sporu zatáhnout Němce i sexuální menšiny

Jiná věc jsou ale podle reportéra Filipa Harzera ostré komentáře i kroky polských politických představitelů. Například polský premiér Mateusz Morawiecki odmítl jet na akci v Budapešti kvůli tomu, že se jí měl zúčastnit i jeho český protějšek Andrej Babiš. „Tohle jeho gesto bylo spíše vnitropolitické – hledání vnějšího nepřítele funguje vždycky, a to na každou společnost. Na visegrádskou společnost obzvlášť,“ říká v podcastu Harzer.

Foto: Profimedia.cz

Český premiér Andrej Babiš se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým v únoru letošního roku, kdy se setkali v rámci oslav 30 let od založení Visegrádské skupiny.

„Mně osobně to přijde jako takové dětinské, uražené gesto. To se v diplomacii často nestává. A všechny ty výroky včetně těch prezidenta Andrzeje Dudy jsou poměrně ostré a nestandardní. A neodpovídají tomu, jak k jednáním přistupuje česká strana,“ popisuje novinář. „Kdyby měli premiéři dobrý vztah, asi by byli schopní si zavolat a celý problém by se netáhl několik měsíců. A možná by vůbec nedošlo na soud v Lucemburku.“

Za vyhrocením situace stojí i dezinformační kampaň, kterou Polsko v otázce Turówa rozjelo. „Každý den žasnu, čeho jsou některá polská média nebo politici schopni. Nějaká racionální debata na toto téma prostě neexistuje. Kola propagandy roztočila například veřejnoprávní, ale v praxi spíše státní televize TVP. Hlavní vinu ve sporu podle ní nese EU, objevují se tam i Němci a sexuální menšiny. Je to bizarní mišmaš. Česká strana nicméně této agresivní rétorice čelí. A nevím, jestli si to v Česku někdo uvědomuje, protože tady to téma vnímáme jako lokální,“ shrnuje v Checkpointu Filip Harzer.

Jak na spor kolem dolu Turów reagují čeští politici? Ilustruje rozdíly v české a polské mentalitě? A jak se promítl do už tak složitých vztahů Polska s Evropskou unií? Pusťte si podcast Checkpoint v přehrávači nad článkem nebo na Podcasty.cz.

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H), Evou Soukeníkovou (@eva_souk) a jejich kolegy ze zahraniční redakce.

Poslouchejte každý čtvrtek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované