Hlavní obsah

Rok 2020 bude nejteplejší v dějinách. A ani poté to nebude lepší

Foto: Profimedia.cz

Rozsáhlé lesní požáry v kanadské Albertě v září 2017.

11. 7. 18:28

Letošní rok má být tím nejteplejším v dějinách, nemusí jít přitom o poslední rekordní rok. Měnící se klima má stále větší vliv na náš život. Co všechno se děje naší planetě a jaké to bude mít na lidstvo důsledky?

Článek

Extrémní teploty

Žádná změna, letošní rok má být podle meteorologů znovu teplotně rekordní. Od začátku měření průměrných ročních teplot v roce 1880 lidstvo pět nejteplejších roků zažilo v rozmezí let 2015 až 2019 (pro srovnání nejteplejší roky na území České republiky byly 2018, 2019 a 2014 a 2015). V dubnu americký Národní úřad pro oceán a atmosféru vypočítal 75% šanci, že rok 2020 bude nejteplejší od začátku měření. Od roku 1980 je pak podle Světové meteorologické organizace teplejší i každá další dekáda.

Naopak nejstudenější části roku vědci datují k začátku dvacátého století. Právě to má být podle odborníků z Národního úřadu pro oceán a atmosféru důkazem, že dochází k postupnému oteplování planety. Ve světě také přibývá vln horka, naposledy šokovaly červnové teploty na Sibiři, kde rtuť teploměru vystoupala až ke 38 stupňům Celsia.

Vysoké teploty mají navíc výrazný vliv na lidské zdraví. Podle studie zveřejněné v magazínu Nature lidé v době veder méně spí, mnohem snadněji se rozčílí a jsou také méně produktivní v práci. Ve městech s hustým zalidněním se navíc potýkají s dýchacími potížemi.

V dlouhodobějším horizontu také mohou mít vysoké teploty vliv na rozšiřování různých živočišných druhů, například klíšťat nebo komárů, kteří tak mohou roznášet například malárii na mnohem větším území než doposud. Podle serveru Carbon Brief by se mohlo okolo roku 2080 nakazit malárií nebo horečkou dengue až jedna miliarda lidí.

Komplikace může způsobovat časem i samotné teplo, člověk se totiž jako jediný tvor na Zemi potí, čímž samoreguluje svou tělesnou teplotu. Právě to udělalo z lidí v minulosti jedny z nejlepších vytrvalců v živočišné říši, vysvětluje mimo jiné kniha amerického novináře Christophera McDougalla Born to run - Zrozeni k běhu.

Pokud ale vlhkost vzduchu bude v důsledku mohutnějšího vypařování nadále stoupat, pocení nebude tak efektivní a lidé se budou „přehřívat“, což povede k vážným zdravotním potížím. Studie zveřejněná v časopise Nature uvádí, že okolo roku 2100 se mohou tyto problémy týkat až 75 procent populace až dvacet dnů v roce.

Povodně a sucha

Jedním z nejviditelnějších důsledků klimatické změny jsou velké výkyvy v souhrnu srážek. Teplejší klima totiž způsobuje vyšší míru odpařování, podle serveru The Correspondent okolo 7 % s každým přibývajícím stupněm, a s tím související častější a především silnější srážky, které zvyšují pravděpodobnost záplav.

Výsledkem je nárůst počtu extrémů, a to jak sucha, tak povodní. Protože zatímco v jedné oblasti míra srážek stoupá, jinde se naopak lidé potýkají s dlouhotrvajícím suchem. Vše závisí především na zeměpisné poloze. Například ve Velké Británii stouplo množství srážek oproti období 1961-1990 v létě o 13 % a v zimě o 12 %. V České republice ale v období od roku 2015 do roku 2019 množství srážek překonalo normál z let 1961-1990 pouze jednou, a to nepatrně. Hned dvakrát, v letech 2015 a 2018, množství srážek kleslo o 22 %, respektive 21 %.

Rozdíly jsou ještě intenzivnější v teplejších oblastech. Nejhorší situace je v subsaharské Africe, kde se do roku 2050 mohou problémy podle serveru Carbon Brief až zdvojnásobit. To znamená, že by v polovině 21. století trpělo nedostatkem vody až 380 milionů lidí. V ohrožení jsou navíc podle studie zveřejněné v časopise Earth's Future i oblasti Blízkého východu, severu Afriky a Jižní Asie.

Rostoucí teplota moří

Společně s teplotou na povrchu roste i teplota oceánů. V roce 2019 byly světové oceány nejteplejší v historii měření. Oceány rok od roku absorbují čím dál větší množství oxidu uhličitého a stávají se tak kyselejšími. Podle vědeckých odhadů aktuálně oceány vstřebávají 30 až 40 % oxidu uhličitého vytvořeného lidskou aktivitou.

Okyselení oceánů může podle vědců způsobit vymírání mořských živočichů, uvádí National Geographic. Naději mají vědci alespoň u korálů, které se podle nejnovějších výzkumů dokáží v určité míře stále kyselejší vodě přizpůsobit. Korály, které pokrývají asi jedno procento mořského dna, jsou domovem až pro čtvrtinu života světových oceánů. Stále teplejší mořská voda má také vliv na tvorbu hurikánů nebo tajfunů, které budou častější a také ničivější.

Mizející pevnina

Kromě teploty oceánů stoupá také jejich hladina a s tím ubývá pevnina, na které může lidstvo žít. Hladina světových moří od roku 1900 vzrostla podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu o 16 cm. Vliv na stoupající hladinu oceánů mají na svědomí kromě známého fyzikálního jevu, tedy že s rostoucí teplotou voda zvětšuje svůj objem, také tající ledovce. Rychlost, jakou taje led v Antarktidě, se za posledních 15 let ztrojnásobila.

Aktuálně za rok podle webu Vox.com zmizí na 200 miliard tun ledu, pro představu tak za den roztaje objem 200 tisíc olympijských plaveckých bazénů. Protože dochází i k tání pevninského ledu, hladina moří se zvýší, tající mořský led totiž na výšku hladiny nemá žádný vliv (podobně jako tající kostka ledu na hladinu nápoje ve sklenici).

Pokud lidstvo neomezí produkci emisí a tím nezpomalí tání ledovců, může podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu hladina oceánů do roku 2100 stoupnout o 0,6 až 1,1 metru. Kvůli tomuto jevu by tak svá bydliště muselo podle The Correspondent opustit až 65 milionů lidí. Nejvíce ohroženi stoupající hladinou oceánů jsou obyvatelé Hongkongu, Šanghaje, Tokia, Jakarty, Kalkaty, Bombaje a New Yorku.

Potíže s (ne)úrodou

Sucho, neúroda a plísně, tak nemusí vypadat jen svět sci-fi filmového hitu Interstellar, ale naše budoucnost. Autor snímku Christopher Nolan se při psaní scénáře inspiroval v minulosti, kdy zničená úroda v Irsku nebo Spojených státech způsobila až hladomor. Většina zemědělských plodin, jako pšenice, kukuřice nebo rýže, nemá v současném klimatu problémy, teplejší podnebí má ale výrazný vliv na úrodu. Přesvědčili se o tom evropští zemědělci v létě 2018, které bylo nejteplejším za posledních více než sto let.

Úrodě nesvědčí ani dříve vyjmenované faktory klimatické změny. Častější prudké srážky zvyšují šanci, že se plodinu nepodaří vypěstovat a vedou také k erozi půdy. Zemědělcům v přímořských státech stoupající hladina moří „zasoluje“ podzemní vodu a zaplavuje ornou půdu. Kvůli suchu pak přibývá požárů. Rostlinám nepomáhá ani vyšší koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu, která snižuje schopnost plodin vstřebávat živiny z půdy.

Co Zemi čeká?

Naše planeta podle vědců nezaznamenala takové změny klimatu, především rostoucí teploty, stoupající hladinu moře a tající ledovce, od období křídy před 100 miliony lety. Ke konci tohoto geologického období, kdy došlo k hromadnému vymírání živočišných i rostlinných druhů, byla průměrná teplota o 11 stupňů vyšší, než byl průměr ve 20. století, současná průměrná teplota oproti minulému století vzrostla o jeden stupeň.

Situace se možná nemusí zdát až tolik vážná, odborníci ale varují, že s každým přibývajícím stupněm bude sucha, požárů a dalších aspektů přibývat, katastrofální pak má být nárůst o 3 až 4 stupně. „Postupujeme příliš pomalu. Než plně dekarbonizujeme naši ekonomiku, stoupne průměrná teplota o 2,5 až 3 stupně a zkáza bude dokonána,“ řekl v roce 2018 finanční analytik a ekonom Jeremy Grantham.

Pokud bude lidstvo pokračovat po cestě, po které aktuálně kráčí, budeme podle redaktora serveru The Correspondent Jelmera Mommerse svědky toho, co se stane, když „se na přírodu vyvíjí stále větší tlak“. Naše planeta by se tak mohla postupně proměnit v takzvanou Hothouse Earth, tedy „skleníkovou Zemi“, jak teplejší planetu nazvali vědci z americké Národní akademie věd v roce 2018.

Takový stav podle vědců nastane, když průměrná teplota stoupne o čtyři stupně v porovnání s preindustriálním obdobím. Žili bychom tedy na planetě bez pevninských ledovců, s vysokou hladinou oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů a teplota moří by se průměrně pohybovala mezi 28 a 0 stupni.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené