Hlavní obsah

Výkyvy počasí se zhoršují. Česko má našlápnuto k novému rekordu

Foto: Profimedia.cz

Není to dlouho, co některé obce v Česku zasáhly povodně (Ilustrační foto).

9. 7. 19:00

Česká ekonomika stojí na dvou stoletích spalování uhlí. Vyspělé země mají vůči zbytku světa náskok, ale také obrovský dluh, vláda se ale nechce uhlí vzdát a neplní ani vlastní klimatické závazky, tvrdí neziskové organizace.

Článek

Devět z deseti přírodních katastrof bylo za posledních 20 let spojeno se změnou klimatu a extrémním počasím, varují organizace kolem uskupení Klimatická koalice. V České republice se globální oteplování projevuje „pouze“ suchem a povodněmi, ve světě ale klimatická změna může způsobit humanitární katastrofu. A urychlit tak třeba masovou migraci z rozvojových zemí do Evropy. Česko přitom neplní závazky z Pařížské dohody, upozorňují neziskové organizace.

Výkyvy počasí mohou za zhoršující se hurikány v USA, monzuny v Indii, tajfuny v Pacifiku, vedra ve východní Asii nebo požáry v Austrálii, na Sibiři a v Kanadě. Nejvíce ale dopadají na ty nejchudší. Takže třeba sucho na Blízkém východě podle odborníků významně přispělo k arabskému jaru, a to včetně konfliktu v Sýrii, a podnítilo i poslední migrační vlny z Afriky do Evropy.

„Při naší práci se často setkáváme s ničivými následky extrémního počasí, ať už se jedná o povodně, tropické cyklony nebo rozsáhlá sucha. Tyto katastrofy za posledních dvacet let zasáhly přes 4,5 miliardy lidí a dalších 1,3 milionu lidí kvůli nim zemřelo. Velká část zemí, které byly zasaženy, patří mezi ty nejchudší státy,“ řekl vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys.

Vakcína na změnu klimatu asi nebude

Ani současné ochlazení a nedávné povodně podle odborníků neznamenají, že by se Česká republika nepotýkala s následky globálního oteplování.

„Sucho a přívalové povodně k sobě neodmyslitelně patří, jde o dvě strany jedné mince. Máme našlápnuto k historicky nejteplejšímu roku, na 70 až 90 procent tento ‚rekord‘ zaznamenáme. Leden a květen 2020 byl historicky nejteplejší, únor, březen, duben druhý nejteplejší,“ uvedl meteorolog z Matematicko-fyzikální fakulty UK Michal Žák na konferenci neziskových organizací kolem uskupení Klimatická koalice.

„Říká se, že koronavirus už tady s námi asi zůstane. Klimatická změna s námi zůstane určitě, na rozdíl od koronaviru na ni ale nikdy nebude vakcína,“ dodal.

Klimatická koalice se snaží dotlačit vládu k tomu, aby plnila Pařížskou dohodu, ke které se Česká republika zavázala před třemi lety. Před šesti lety vyspělé země začaly platit peníze do takzvaného Zeleného klimatického fondu. Jeho smysl je jednoduchý: rozvojovým zemím mají peníze z fondu umožnit přeskočit fázi, kterou si Česko prochází od devatenáctého století, a to závislosti na uhlí a dalších fosilních palivech.

Morální povinnost

Severní část světa včetně Česka posledních dvě stě let bohatla na průmyslu, který přispěl ke globálnímu oteplování. Podle neziskových organizací teď mají vyspělé země morální povinnost přispět rozvojovým zemím, na které klimatická změna dopadá nejsilněji.

„Česká republika jako jedna z posledních zemí doposud nepřispěla slibovanou jednorázovou částkou 50 milionů korun,“ upozorňuje Barbora Chmelová z Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.

„Česko přispívá rozvojovým zemím na boj s klimatem asi 0,004 % HDP, vyspělé země přitom v průměru přispívají asi desetkrát tolik. Objem klimatických prostředků od roku 2016 klesá, a to i přesto, že poskytování klimatické finanční podpory pro rozvojové země patří mezi závazky, k nimž se Česká republika zavázala ratifikací Pařížské dohody,“ říká Chmelová.

K Pařížské dohodě se přihlásily téměř všechny státy světa, pouze USA pod vedením Donalda Trumpa od závazku odstoupily. Cílem dohody je do roku 2050 připustit oteplení o 1,5 až 2 stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí. Podle studie Climate Analytics to pro bohaté země, jako je Česká republika, znamená přestat spalovat uhlí nejpozději kolem roku 2031.

„Vláda tvrdí, že dohodu naplňuje, nicméně pravda to není,“ říká Michaela Pixová z Klimatické koalice. „Posledních šest letech naše emise stagnují, nebo dokonce mírně narůstají.“

Před šesti lety nastoupil do funkce ministra životního prostředí zástupce ANO Richard Brabec. Vláda v listopadu 2019 oznámila, že chce spalovat až do roku 2050, v tomto roce by uhlí a plyn měly tvořit 20 % všech zdrojů energie. Česko chce navíc na přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku stovky miliard po Evropské unii, a to mimo dosavadní kohezní fondy.

„Jsme připraveni o tom diskutovat, ale nejsme schopni sami to financovat,“ řekl v listopadu Brabec.

Místo obnovitelných zdrojů vláda spoléhá na jadernou energii. Ani to ale neziskové organizace z Klimatické koalice nepřijímají zrovna s nadšením.

„Deklarovaná vládní sázka na jádro neodpovídá neúměrným investičním nákladům tohoto zdroje, které se projeví na rostoucích spotřebitelských cenách,“ říká Pixová. „Vládní tvrzení o termínu zprovoznění nového reaktoru v roce 2036 jsou nerealisticky optimistické a navíc příliš pozdní kvůli potřebě odstavovat uhlí,“ dodává.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené