Hlavní obsah

Šéf BIS exkluzivně: Premiérovi na mě chodilo kompro, víme odkud

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

„Vyhoštění ruských zpravodajců bylo historickým zlomem,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Michal Koudelka, šéf tajné služby.

V rozhovoru mluví šéf kontrarozvědky Michal Koudelka třeba o tom, co říká na prezidentova slova o „čučkařích“, jaké kompromitující materiály na něj chodily premiéru Fialovi a jak to souviselo s přípravou na válku.

Článek

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka s novináři moc často nemluví. Když už se k němu dostanou, většinou odpovídá jedním slovem nebo „bez komentáře“. Poslední velký rozhovor s ním vyšel před rokem a půl. Teď poskytl exkluzivní interview pro Seznam Zprávy. Mluví o vztahu BIS s prezidentem Milošem Zemanem, o hradní skartaci utajovaných zpráv a také o tom, zda je poradce prezidenta Martin Nejedlý bezpečnostním rizikem.

Michal Koudelka v rozhovoru popisuje i to, jak krátce před jeho opětovným jmenováním ředitelem BIS chodily premiérovi Petru Fialovi pomluvy na jeho osobu a jak to může souviset s přípravou Rusů na válku. O tom, odkud tyto informace přicházely, BIS prý ví. „V době, kdy se to dělo, to bylo tak ubohé a nedůstojné, že jsme nad tím všichni mávli rukou. Ale dnes, pakliže se na to díváme z pohledu války na Ukrajině, to mohlo mít všechno také trochu jiný rozměr než jen prostou snahu ublížit,“ vysvětluje Michal Koudelka a dodává: „A proto se tomu budeme od této chvíle také tak věnovat se vším, co s tím souvisí.“

Vláda vás už po sedmé navrhla jmenovat generálem. Prezident Miloš Zeman to opět odmítl. Čekal jste to? Anebo jste si myslel, že třeba v souvislosti s tím, jak změnil názor na Rusko, změnil názor i na vás?

Co jsem čekal, nebo nečekal, není důležité. Důležité je, že mě opakovaně dvě vlády navrhly na povýšení do generálské hodnosti. Že se na tom opakovaně shodli dva premiéři a desítky ministrů, a to jsou lidé, kteří jsou příjemci našich informací. Jsou to lidé, kteří se mnou spolupracovali a spolupracují. A pakliže se oni takto vyjádřili, tak to je největší ocenění mojí práce a ocenění práce celé služby, protože bez důstojnic a důstojníků by ta služba takové jméno neměla.

Vztah mezi vámi a panem prezidentem je dlouhodobě velice špatný. Víte kdy a proč se to stalo? Kdy nastal nějaký ten zlomový okamžik?

Podívejte, prezident republiky patří mezi zákonné adresáty, to znamená BIS mu posílá informace tak, jak nám říká zákon. Podle zákona také může on dávat BIS úkoly. To znamená vztah mezi BIS a prezidentem je dán zákonem. Víc se k tomu nebudu vyjadřovat.

Vy se k tomu nechcete vyjadřovat, ale tato situace dává na veřejnost velmi špatný signál. Může to poškozovat i vaši službu, tak proto se na to ptám. Snažím se zjistit, jestli víte, kvůli čemu to je a jestli jste dělal něco proto, aby se ten vztah zlepšil?

Ne, já tohle komentovat nemůžu a nechci, ale pakliže se ptáte znovu, mohu říci, že ředitel BIS je z výkonu své funkce odpovědný vládě. Naši činnost kontroluje stálá komise pro kontrolu BIS. A to jsou orgány, kterým se naše služba zodpovídá a které mají v rámci svých zákonných oprávnění kompletní informace o činnosti služby. To je zásadní a důležitá věc a její vyjádření vůči službě jsou jasná a každý je mnohokrát v uplynulých letech slyšel.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Dvě poslední vlády navrhovaly Michala Koudelku povýšit do hodnosti generála. Prezident Miloš Zeman to vždy odmítl.

A to, že Miloš Zeman o vás říká, že jste čučkaři, vás poškozuje?

Ne.

Ani směrem k veřejnosti?

Bezpečnostní informační služba ve dvou průzkumech veřejného mínění po sobě získala téměř padesátiprocentní důvěru veřejnosti, a to mluví samo za sebe. Takhle vysoká důvěra je u zpravodajských služeb ve světě velmi nebývalá.

Teď konkrétní věc. Stala se začátkem roku a týká se skartace vrbětické zprávy na Hradě. To byl jeden z konkrétních sporů, který jste nedávno měli s Hradem. Když jsem se vás ptala ve Sněmovně, zda vás překvapilo, že Hrad skartoval zprávu o Vrběticích, odpověděl jste, že ano. Víc jste neřekl. Kvůli čemu vás to překvapilo?

Nešlo o žádný spor BIS s Hradem. Prostě Hrad skartoval dvě naše utajované zprávy, k tomu dal nějaký komentář, k tomu se sešel bezpečnostní výbor Sněmovny, na který jsem byl pozvaný já a ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) pan Mazánek. Bezpečnostní výbor jsme seznámili se všemi informacemi, kterými k tomuto problému disponujeme. Bylo to samozřejmě v utajovaném režimu, takže to nebudu nějak konkretizovat, a bezpečnostní výbor se jasně vyslovil, že BIS ani NCOZ nijak nepochybily. Víc k tomu není co dodat.

Útočí na nás průběžně z různých trollích farem a dezinformačních webů a vyjevilo se to v masivní míře právě po odhalení vrbětické kauzy.
Michal Koudelka

Přesto bych se zeptala na nějaké konkrétní výtky Hradu. Oni zdůrazňovali, že zpráva přišla „v hrubém nepořádku“, že byla pouze v druhém nejnižším stupni utajení, že tam nebylo napsáno „ihned předat adresátovi“, a proto ji prezident ihned také nedostal. Co říkáte na tyto výtky?

Znovu říkám, všechny tyto informace nebo všechny náležitosti s tím související byly předloženy bezpečnostnímu výboru včetně potvrzení přijetí té zprávy na Hradě, včetně fotokopie knihy jízd kurýra, který ji tam vezl, a další a další věci a bezpečnostní výbor jasně řekl, že BIS a NCOZ nepochybily.

Vy jste předloni na podzim od prezidenta dostal úkol, abyste mu předal jména ruských špionů v Česku, seznam jejich operací a jména Čechů, kteří s ruskými zpravodajskými službami spolupracují. Dal jste mu tyto informace?

Dostali jsme úkol od prezidenta, ten úkol byl službě předán v souladu se zákonem a v souladu se zákonem jsme také prezidentovi odpověděli. Diskuzí na toto téma se zabývala komise pro kontrolu BIS, která tehdy řekla, že služba má odpovědět striktně podle zákona, a také jsme podle zákona striktně odpověděli.

To znamená, že jste mu dali seznamy agentů?

To znamená, že jsme mu odpověděli striktně podle zákona.

A kdybychom to zobecnili, tak je vůbec možné, abyste vašim zákonným adresátům poskytovali jména ruských špionů nebo informace o jejich konkrétních operacích? Neohrožuje to pak práci BIS a vašich lidí?

BIS má ve svém zákoně povinnost chránit zdroj svých informací a podle toho postupujeme, když informujeme naše oprávněné adresáty. Je asi jiná odpověď, ale ne z pohledu ochrany zdrojů, ale z pohledu typu informace, kterou dostávají orgány činné v trestním řízení a ostatní zákonní adresáti. Ale vždy důsledně dbáme všech platných zákonů.

Ještě k prezidentovi: Jak vlastně hodnotíte to, jak názorově otočil? Vladimira Putina označil za šílence a teď vystupuje proti Rusku a proti té agresi na Ukrajině. Jak vy to vnímáte v souvislosti s tím, jak působil dříve?

Já skutečně nebudu v žádném případě hodnotit prezidenta ani jiného politika. Nebudu a není to vhodné. Obecně každý může změnit svůj názor a je to dobře.

Riziko jménem Nejedlý?

Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, ministr vnitra Vít Rakušan prohlásil, že by měl prezident ukončit spolupráci se svým poradcem Martinem Nejedlým, a zdůvodnil to tím, že na jeho přítomnost v blízkosti prezidenta upozorňuje bezpečnostní komunita. Na kolik je podle vás Martin Nejedlý bezpečnostním rizikem právě kvůli jeho blízkosti k prezidentovi?

V České republice platí rovnost před zákonem. To znamená, že ať se jedná o kohokoliv, ať je to pracovník soukromé firmy nebo ať je to pracovník na jakékoliv úrovni na ministerstvu nebo v jiném orgánu státní správy, anebo ať je to kdokoliv na Pražském hradě, pokud bude působit proti zájmům České republiky a pokud to bude v naší zákonné působnosti, pak se o něho budeme zajímat.

A zajímáte se o Martina Nejedlého?

To je vše, co k tomu můžu pro tuto chvíli říct.

Pan prezident před časem sám hovořil o tom, že BIS odposlouchávala právě Martina Nejedlého a další jeho spolupracovníky. Dokonce se vás oficiálně ptal, jestli jste při použití těch odposlechů zjistili nějaká bezpečnostní rizika. Co jsem se dočetla, tak jste mu na to neodpověděli. Změnilo se to od té doby? A můžete potvrdit, že jste odposlouchávali Martina Nejedlého?

Touto výtkou se zabývala komise pro kontrolu BIS v roce 2021 a ta jednoznačně konstatovala, že Bezpečnostní informační služba neporušila zákon.

A můžete tedy s klidným svědomím říci, že v okolí Miloše Zemana není žádná osoba, která by byla bezpečnostním rizikem? Můžete to vyloučit?

Pokud máme informace o tom, že někdo je bezpečnostním rizikem, tak o tom informujeme patřičnou formou naše zákonné adresáty. To je vše.

Tedy i ministra vnitra, který hovořil o tom, že by prezident měl ukončit spolupráci s Martinem Nejedlým?

Není nutné specifikovat, které zákonné adresáty. Ti, kteří mají dostávat informace, tak je mají.

Je to rok, co vláda informovala o tom, že za výbuchy ve Vrběticích stáli podle všeho agenti ruské GRU. Jak zpětně hodnotíte výsledky této kauzy?

Předně vyšetřování vrbětického případu stále intenzivně a úspěšně probíhá.

A co to znamená?

Co to znamená a jak probíhá a co se tam odehrává, to nebudu v žádném případě komentovat.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Michal Koudelka při rozhovoru pro Seznam Zprávy.

A vaše hodnocení té kauzy je tedy jaké?

Pro mě vrbětický případ nebyl zdaleka nejzajímavější zpravodajsky, ale naprosto nejvýznamnější z hlediska svých dopadů. Následné vyhoštění osmnácti ruských zpravodajců a desítek dalších ruských diplomatů bylo historickým zlomem. Dopad toho si uvědomujeme až teď. Představte si, jak by ovlivňovalo bezpečnostní situaci u nás, kdyby na našem území působily desítky ruských zpravodajců a diplomatů a velmi aktivně prosazovaly zájmy Ruské federace.

Zadruhé, odhalení příčiny výbuchu nebo těch ruských zpravodajských aktivit potvrdilo to, na co BIS upozorňovala už léta – na velké riziko spojené s aktivitami ruských zpravodajců u nás. Dalo nám to znovu jednoznačně za pravdu. A samozřejmě my, naše kontrarozvědná služba, jsme pro ruské zpravodajské služby hlavním protivníkem na našem území, takže proti nám probíhají průběžně různé diskreditační kampaně.

Teď mluvíte opět o dezinformacích?

Útočí na nás průběžně z různých trollích farem a dezinformačních webů a vyjevilo se to v masivní míře právě po odhalení vrbětické kauzy. Ihned poté, co vláda informovala o tom, že došlo k odhalení zapojení důstojníků GRU do výbuchu muničních skladů, byla zahájena masivní dezinformační kampaň, která měla za cíl znevěrohodnit státní zastupitelství, policii a hlavně BIS. Začaly se objevovat informace, že byla špatná spolupráce mezi BIS a NCOZ, že jsme si navzájem nepředávali informace, že načasování toho případu bylo ze strany BIS účelové. Začaly se objevovat informace o tom, že bylo víc vyšetřovacích verzí a další a další.

U toho se zastavme. To, že bylo více vyšetřovacích verzí, řekl prezident Zeman. Jak si jeho slova vysvětlujete a jak moc to pomohlo dezinformační kampani?

Nebudu v žádném případě komentovat prezidenta republiky, ale tyhle útoky, že bylo více vyšetřovacích verzí, se objevovaly z různých zdrojů.

A byla to lež?

Samozřejmě, byla to lež. Od počátku byla jen jedna vyšetřovací verze, a to ta, že za výbuchem stojí důstojníci ruské GRU.

Ale jak to, že jste se včas nedozvěděli, že se na našem území objevili tito důstojníci a že se chystají k takovému kroku? Není právě toto vaše práce?

To byl také argument, kterému jsme čelili. Ale je potřeba si uvědomit, že ti Rusové byli na naše území vysláni v rámci nesmírně utajované zpravodajské operace. To je asi jasné. A k překročení naší hranice použili takzvané krycí doklady, to znamená pravé ruské pasy. Pravé ruské pasy vystavené na krycí jména. Pasy, které projdou jakoukoliv kontrolou, protože jsou pravé. Jak se to mohlo odhalit, když přijeli?

Já předpokládám, že se to neodhaluje jen podle falešného pasu, ale třeba podle informací, které získáváte od svých zdrojů.

Ale Bezpečnostní informační služba působí na území České republiky. Ti lidé sem přijeli, provedli operaci a zmizeli. Historicky to byla jejich první operace ve světě. Se stejnými doklady stejní lidé provedli operaci o několik let později v Británii. Stejně tak nebyli odhaleni. Důstojníci stejné skupiny provedli operaci v Sofii v Bulharsku a také nebyli odhaleni. Odhalit takto extrémně utajovanou akci je nesmírně složité.

Vy se též zabýváte ochranou ekonomických zájmů státu. V souvislosti s válkou na Ukrajině, je třeba oblast obchodu se zbraněmi něco, na co se teď více zaměřujete?

Já se samozřejmě nebudu vyjadřovat ke konkrétním zaměřením.

A co by tedy v tomto směru mohlo nějakým způsobem hrozit?

My se jako služba v rámci své zákonné působnosti zaměřujeme na ochranu důležitých ekonomických zájmů země. Informujeme o tom naše oprávněné adresáty a ve velké míře také orgány činné v trestním řízení. Už několik let zpátky právě množství zpráv týkající se ochrany ekonomických zájmů země je daleko největší. Daleko větší než třeba počet zpráv týkající se kontrašpionáže.

Naše spolupráce s orgány činnými v trestním řízení je pro nás velmi důležitá ve všech oblastech, ale specificky v této je nejdůležitější, protože jak víte BIS nemůže vyslýchat, nemůže zatýkat, nemůže vést vyšetřování tak, jak ho chápe trestní řád, nemůže předvádět podezřelé osoby. To ovšem platí až na jednu důležitou výjimku, která, protože není příliš známá, tak mě ji dovolte zmínit.

Dobře.

Je to vyšetřování trestných činů příslušníků BIS naším odborem inspekce. Pokud udělá nějaký příslušník BIS trestný čin nebo je podezřelý z trestné činnosti, začne to prověřovat odbor inspekce. V tomto případě v souladu s platnými zákony je odboru inspekce přiznáno postavení policejního orgánu.

Důležité je říci, že ten odbor působí naprosto nezávisle na řediteli BIS, který nemůže žádným způsobem do jeho činnosti zasahovat a další důležitá věc je, že věcná příslušnost odboru inspekce se vztahuje na trestné činy příslušníků BIS nejenom v době, kdy probíhá vyšetřování a kdy jsou příslušníky služby, ale i na dobu, kdy ve službě byli a už ji opustili.

A máte nějaké takové případy teď aktuálně?

Jestli takové případy máme, to samozřejmě říkat nebudu, ale pakliže jsou, tak se jimi odbor inspekce BIS a dozoru příslušného státního zástupce věnuje.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Michal Koudelka byl v únoru vládou Petra Fialy znovu jmenován do čela BIS.

Pomluvy jako příprava na válku

Vy jste byl nedávno opět jmenován ředitelem BIS, ale bylo kolem toho trochu drama. Předchozí vláda to nechala až na tu současnou, takže nějakou dobu bylo takové provizorium. Jste rád, že jste opět dostal tuto příležitost?

Jmenování na druhé období do funkce ředitele BIS vládou Petra Fialy si cením, protože vím, že to nebylo úplně jednoduché. Jsem rád, že to, co v té době koalice říkala, také splnila. To je myslím důležitý signál do společnosti. Několik týdnů před tím, než mě vláda jmenovala, jsme tady začali registrovat docela urputné pokusy podsunout médiím různé pomluvy o mně samotném.

Na to jsem se chtěla zeptat, protože server Neovlivni.cz psal o tom, že ty informace chodily i přímo premiérovi.

A objevily se i informace o nedůvěře premiéra Fialy vůči mé osobě. To bylo ovšem v rozporu s tím, jak setkání s premiérem probíhala. Naše komunikace byla velmi otevřená, upřímná, profesionální, přátelská a vím, co premiér říkal. Takže to bylo úplně něco jiného, než se snažili někteří lidé šířit.

A bavili jste se spolu i na toto téma?

Ne, protože je to nedůstojné a premiér Fiala je noblesní člověk. A co se týká těch pomluv, tak ty byly jasně estébáckého střihu, ale tak absurdní, hloupé a neuvěřitelné, že je nikdo nebral vážně. Svědčily jen o jednom, a to byla mravní a intelektuální úroveň těch, kteří je vytvářeli a šířili. V době, kdy se to dělo, to bylo tak ubohé a nedůstojné, že jsme nad tím všichni mávli rukou. Ale dnes, pakliže se na to díváme z pohledu války na Ukrajině a všech příprav, které tomu předcházely, to mohlo mít všechno také trochu jiný rozměr než jen prostou snahu ublížit.

Domníváte se, že cílem bylo, abyste se nestal ředitelem BIS?

Nejde o mou osobu jako takovou, to ne, ale jde o to, že Rusové se na operaci na Ukrajině mohli připravovat a jejich snahou mohlo být rozložit nejenom soudržnost a jednotu západních zemí a západního společenství, ale i jednotu a soudržnost jejich zpravodajských služeb. A také důvěru ve zpravodajskou službu uvnitř té které země, třeba i České republiky. A důvěru důstojníků té služby ve vedení.

A když si uvědomíme, že Česká republika je teď lídrem v odporu proti ruské agresi a když si uvědomíme, že BIS je službou, která má obrovské mezinárodní uznání a respekt právě pro své výsledky v boji proti ruským zpravodajským službám, tak už není tak těžké si představit, jak by Rusům před válkou a v době války vyhovovalo, kdyby byla vnesena velká nedůvěra mezi západní zpravodajské služby a BIS. Kdyby byl vyslán signál do společnosti, že premiér nám nevěří, že BIS manipuluje informace, že je nedůvěryhodná, neakceschopná. Jak by to působilo na důstojníky služby, kdyby měli pocit, že za tak úžasný výsledek jako je odhalení vrbětické kauzy a za další skvělé výsledky, nepřichází pochvala a ocenění, ale kritika? Ta demotivace by byla jasná a Rusům by se tady daleko lépe pracovalo. Naštěstí se to nestalo. Ale z pohledu, který jsem teď zmínil, se ty pomluvy a výmysly mohou skutečně jevit jako cílená opatření, která měla jasný smysl. A proto se tomu budeme od této chvíle také tak věnovat se vším, co s tím souvisí.

A co to znamená?

Víc neřeknu.

A vy máte představu, odkud ty informace přicházely?

Ano.

A mohlo to být například i z Hradu? Například od vašeho bývalého ředitele odboru analytiky Jiřího Roma, který tam pracuje?

Nebudu to nijak komentovat.

Proto jste mluvil o tom, že inspekce BIS může vyšetřovat i bývalé pracovníky?

Jak jsem řekl, bez komentáře.

V příštích dnech vydáme druhou část rozhovoru. Michal Koudelka v něm mluví o válce na Ukrajině i o páté koloně v Česku.

Kdo je Michal Koudelka

  • Michal Koudelka (*1965) vede BIS od roku 2016.
  • Vystudoval Fakultu stavební na ČVUT.
  • Do kontrarozvědky vstoupil v roce 1992 (tehdy se jmenovala Federální bezpečnostní informační služba). Nejprve působil v odboru boje proti terorismu, později požádal o přeložení na odbor kontrašpionáže. Ten od roku 2006 až do jmenování ředitelem BIS vedl.
  • Ředitelem ho poprvé jmenovala vláda Bohuslava Sobotky v srpnu 2016. Letos v únoru byl do čela kontrarozvědky opětovně jmenován vládou Petra Fialy. Funkční období mu vyprší za pět let.
  • V březnu 2019 převzal v USA od CIA prestižní Tenetovu cenu za zahraniční spolupráci. Je také držitelem stříbrné medaile předsedy Senátu, medaile Karla Kramáře, udělované předsedou vlády, Kříže bezpečnosti státu ministra vnitra a medaile policejního prezidenta I. stupně.
  • Sedmkrát jej poslední dvě vlády navrhly jmenovat generálem. Prezident Miloš Zeman to ale vždy odmítl.

Doporučované