Hlavní obsah

Rozlučte se s ročními obdobími, počasí v Česku se vymklo z mírného podnebí

Foto: Profimedia.cz

Bílá zima už je minulostí. Řada lyžařských areálů se bez technického sněhu neobejde. Přírodní bruslení je vzácnost.

15. 1. 6:00

Česko se otepluje. V průměru je teplejší o 0,7 °C než v období 1961–1990.

Článek

Skoro žádná zima, minimum sněhu, extrémně horké léto, suché jaro. Podle odborníků budoucnost počasí v Česku. Rok 2019, který byl druhým nejteplejším v historii měření s průměrnou teplotou 9,5 stupně Celsia, byl podle nich naprosto ukázkový.

Expert pro Seznam Zprávy uvedl, jaký vliv bude mít klimatická změna na obraz ročních období. „Léta budou výrazně teplejší a v řadě ročníků i sušší než dnes. Prodlouží se vegetační období, tedy zkrátí se zima, ale také se změní charakter podzimu i jara,“ uvedl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a profesor Mendelovy univerzity v Brně.

A dokazuje to právě na příkladu roku 2019. „Vegetační sezona začala relativně brzo a především rekordně teplým a také suchým dubnem. Současně poměrně teplé počasí vydrželo prakticky až do listopadu. A zima jako taková na většině území nezačala. A to přesto, že podle klimatologického kalendáře máme půlku zimy za sebou, protože pro klimatology začíná zima 1.12. a končí posledního února,” uvedl Trnka.

Nejteplejším rokem naměřeným Českým hydrometeorologickým ústavem byl předloňský rok 2018, kdy průměrná teplota byla o jednu desetinu stupně vyšší, tedy 9,6 stupňů.

Fyzik a environmentalista Jan Hollan souhlasí se závěry brněnského profesora. „Nejde jen o průměr, ale hlavně o extrémy. Ty se zhoršují o dost výrazněji. Už taková období (pořádnou zimu, dlouhé, chladné a vlhké jaro) nemáme a mít nebudeme,” napsal Seznam Zprávám.

Bílá zima se tak stává minulostí. Většinu typicky zimních aktivit už přes zimu není jednoduché provozovat. Je málo sněhu a ani rybníky nezamrzají. „Copak my můžeme dnes vzít děti na brusle nebo na sáňky?” ptá se Trnka.

„Tuto zimu se sáňkování v Brně, ale také na většině území Vysočiny, ještě nekonalo a s bruslením na rybnících je to také všelijaké. Stejně tak majitelé lyžařských areálů pod 700 metrů nad mořem mají zásadní problém se sněhem. A dokonce i v Krkonoších či Jeseníkách by se bez technického sněhu na většině sjezdovek prakticky nedalo lyžovat. To jsou změny, které jsou předvídány dlouho. A to, o kolik nám ubude dnů se sněhem, ukazuje tato už pět let stará mapa z webu Klimatickazmena.cz (viz níže, pozn. red.),” dodává profesor.

Foto: www.klimatickazmena.cz

Předpověď průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou přes 10 cm.

„Ve škole jsme se učili o našem příznivém ‚mírném klimatu‘. To už jsme ztratili a zpět je nezískáme,” dodává Hollan.

Více tropických dnů a méně sněhu nejsou jedinými důsledky oteplení České republiky. Mění se třeba i typy pěstovaných plodin.

„Lidé ostatně – aniž si to často uvědomují – využívají změnu klimatu už 30 let,” upozorňuje Trnka. „Možnost pěstovat u nás s úspěchem kukuřici na zrno, slunečnici a sóju, dosahovat výborných výsledků při pěstování cukrovky nebo vinné révy, je nutné z velké části přičíst právě měnícímu se klimatu. Za stále rostoucí konkurenceschopností českých a zvláště moravských vín je příznivý vývoj klimatu. Samozřejmě bez schopnosti lidí tyto podmínky využít, by to tak nebylo, ale ten posun plodin a jejich kvalitativních parametrů, je reálný a viditelný.”

Příznivé podmínky pro pěstování vína ale nejsou to jediné, co podle profesora Trnky teplejší roky přináší. „Ještě výraznějším příkladem je probíhající kolaps smrkových porostů. Víme, že už naši předkové v 19. století začali smrk pěstovat v polohách, které nejsou pro smrk přirozené, ale přesto se mu poměrně dařilo. To, že změna klimatu pěstování smrku v řadě oblastí znemožní, předpovídali vědci již v 90. letech, ale bohužel se nepovedlo převtělit tuto znalost do dostatečně razantních adaptačních opatření,” říká Trnka.

„Podobně ale sledujeme změny v případě fauny,” pokračuje. „Pozorujeme ústup některých druhů (takovým vzorovým reprezentantem jsou horské druhy motýlů), A naopak u teplomilných druhů jejich rozšiřování. Typickým případem je noční motýl zavíječ kukuřičný, který je současně významným škůdcem. Dříve se omezoval jen na nejteplejší oblasti jižní Moravy a severozápadních Čech. Dnes ho najdeme po celé Vysočině i v předhůří Šumavy,” upozorňuje profesor.

Problémem není jen oteplení, ale i dlouhotrvající sucho, které v Česku můžeme podle ČHMÚ pozorovat nepřetržitě už od roku 2015.

Ústav řadí 2019 mezi srážkově normální roky. Měsíční úhrny ukazují, že výrazněji nadprůměrné byly dva měsíce, zatímco ostatní byly spíše podprůměrné, nebo se průměru hodně blížily.

Momentální situace podle Trnky nevypadá na první pohled dramaticky. Podle portálu Intersucho je v půdním profilu dostatek vláhy. Na Moravě je dokonce v půdě o něco více vody, než tam v tuhle dobu bývá. Rok 2019 byl srážkově normální, ani to ale nemusí stačit, jak Trnka upozorňuje.

„Současně je ale polovina ledna, zima je nadprůměrně teplá a s výjimkou některých hor neleží na zemi sníh. Není tedy zatím žádná rezerva, která by roztála a dosytila půdní horizont a podzemní vody. Ani dešťové srážky doposud nebyly dost velké, aby vynahradily deficit, který je v řadě míst přes 300 mm za posledních pět let,“ uvedl Trnka.

To podle něj znamená, že pokud by vydržel současný charakter počasí celou zimu, bude situace nepříjemná hned od počátku sezony, a to výrazně zvyšuje riziko sucha v průběhu roku. Obvykle je to totiž podzim, zima a časné jaro, kdy se vytváří zásoba vody pro letní měsíce. „I při normálních letních srážkách tak může nastat sucho, pokud takovému létu předchází na srážky chudá zima a jaro,” varuje profesor.

Jan Hollan vidí situaci černěji. Některé oblasti, jako jsou jižní Čechy a oblast na severozápad od Prahy, se z půdního sucha ještě nevzpamatovaly, jak upozorňuje také s odkazem na portál Intersucho. „A to i když je nyní výpar z krajiny malý, protože nepanují vysoké teploty a slunce není mnoho. Podzemní vody jsou na tom špatně na většině Česka. Doplnit by je mohla tak leda bohatá sněhová nadílka po celém území, což je ale spíše už jen z říše pohádek. Jak bude během roku pršet, nikdo neví. Jediné, co lze dobře odhadnout, je to, že vody se z krajiny odpaří více než bývalo zvykem v minulém století – vinou vyších teplot,” uzavírá Hollan.

Reklama

Doporučené