Článek
Máme za sebou dvě vlny pandemie. Obáváte se třetí?
Mohu mluvit o vývoji v USA. Máme tu dvě vakcíny, od Pfizeru a Moderny. Výsledky ukazují, že efektivita je vysoká, přes 90 procent. Obecně je málo vakcín, které jsou takto efektivní.
Takže vidíte budoucnost nadějně?
Když začal výzkum na vakcínách, lidé se modlili, aby měly aspoň 50procentní úspěšnost. Takže to je velký úspěch. Co říkají data: studie se dělají na desítkách tisících pacientů, reportovaný výsledek vychází ale ani ne ze stovky pacientů. Proběhne očkování desítek tisíců lidí a čeká se, až někdo onemocní. Pak se zkoumá, kolik z těch onemocnělých bylo očkovaných a kolik mělo jen placebo. My ještě nevíme, jak vakcína bude vypadat u milionů lidí. Máme ale dobrou představu o tom, jak efektivní je vakcína u závažných případů.
Aktuální situace v Česku
Která z vakcín je podle vás nejdál?
Trošku vpředu je ta od Pfizeru. 10. prosince se jí budou zabývat regulátoři a komise v Americe. Pokud to proběhne úspěšně, tak vakcína se může začít používat okamžitě.
A vyrobit v masivním množství.
Ne, ve výrobě už tato vakcína je. To je rozdíl proti Evropě. Spojené státy investovaly miliardy dolarů do výroby, Amerika nečekala na to, zda vakcína bude fungovat, dělala to paralelně. Stovky milionů dávek už jsou připraveny, jakmile úřady povolí vakcinaci, půjdou vakcíny hned do oběhu.
Kdy se vakcíny mohou dostat do Evropy?
Pfizer plánuje distribuovat po celém světě, nejen v USA a v západní Evropě. Výroba těchto mRNA vakcín není zase tak složitá technologie, spolehlivě se dají vyrobit ve velkých dávkách. Během dalších měsíců firmy plánují vyrobit miliardy dávek. To je poprvé v historii, kdy k něčemu takovému dojde.
Takže zkraje nového roku by se do Evropy mohly vakcíny dostat?
Pokud to regulační orgány teď v prosinci v USA schválí, jsem o tom přesvědčen. Pfizer už testuje distribuci, už trénuje na to, aby se vakcína dostala co nejrychleji k co nejvíce lidem.
Už se ví, kdo se k vakcínám v USA dostane v jakém pořadí?
O tom se teď velmi diskutuje. Něco takového jako společnost zažíváme poprvé, nemáme žádný precedent. Obrovským úspěchem bylo vymýcení neštovic a dětské obrny, poliomyelitidy, ale to trvalo desítky let. V takhle krátkém čase provakcinovat půlku planety, to je neskutečné.
Změní se přístup USA k potírání covidu po vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách? Ubyde chaosu?
Po volbách se vždy změní jen špičky úřadů a institucí, ale ta politická a úřednická armáda stovek tisíc lidí pod tím zůstane vesměs stejná. Ta už je teď po roce zkušeností moudřejší, spoustu věcí jsme se naučili. Výměna administrativy po čtyřech letech je osvěžující, na scéně budou nové názory, ale o tom, co koronavirus dělá a jak se s ním potýkat, jsme se, myslím, jako společnost docela poučili.
Jak hodnotíte postup české vlády během pandemie?
Nechci se pouštět do politických komentářů, protože v České republice nežiji. Takhle na dálku a odsud z Ameriky mohu říct, že Česko je zajímavé ze dvou důvodů. Zaprvé jak malý dopad měla první vlna. A naopak, jak masivní byla vlna druhá. V té první mělo Česko kliku, protože epidemie se příliš neprojevila. Doběhlo to až v druhé vlně, stejně jako v mnoha jiných zemích a oblastech, jako je například Kalifornie.
Nedalo se tomu předejít, kdyby Babišova vláda k zásahu nepřistoupila tak chaoticky a opožděně?
Těžko se mi to odsud hodnotí. Nevidím univerzální recept, přijde mi, že politici zkoušeli mnoho postupů bez dostatku informací, a tak chybovali všude ve světě. Teď je klíčové, abychom se maximálně vyvarovali dalších chyb. Za ten rok jsme se o covidu dozvěděli dost, a tak toho musíme využít.
Hlavní je, aby se společnost přestala bát a dokázala se vrátit po proočkování zase do normálních koleji. Každý den, od rána do noci, jsme bombardováni negativními zprávami. Ve Wall Street Journal teď byl článek o tom, jak u lidí zesílil strach v důsledku toho, jak se na ně neustále valily špatné zprávy.
Jenže alespoň tady v Česku se ke druhé vlně lidé stavěli oproti jaru laxněji, byli nedisciplinovaní, méně dbali na doporučení epidemiologických expertů, více se porušovala bezpečnostní opatření. Nepotřebovala veřejnost slyšet, že covid není chřipečka a není radno ho podceňovat?
Řekl bych, že lidé už jsou unavení. Na jaře to bylo nové, lidé byli nadšení, že mohou pomáhat a bojovat proti pandemii. Jenže už to trvalo moc dlouho, přišla únava psychiky.
V České republice se začínají rozvolňovat bezpečnostní a hygienická opatření. Než teď masivně zase všecko a všude otevřít, nebylo by bezpečnější rozvolňovat jen mírně a vyčkat na vakcínu, abychom neupadli po Vánocích do dalšího lockdownu?
Věřím, že vakcína bude v Česku brzy, a pak je třeba se rychle vrátit do normálu. Tady se bude nejdříve očkovat první linie - lékaři, záchranáři, hasiči a policie. Hned poté přijde na řadu starší a riziková populace. Tím by se měli ochránit ti nejzranitelnější, čímž bychom mohli být z nejhoršího venku. Nejen u nás v Americe, ale i jinde ve světě.
Je to už blízko, vydržme to těch pár měsíců, buďme opatrní, trpěliví, rozvážní a vyčkejme na vakcínu. Pak se nám rozvážou ruce pro řešení souvisejících problémů, například ekonomické krize.
