Hlavní obsah

„Signály hrůzy a rasistická propaganda“. Židovské spolky jsou pobouřeny úspěchem AfD v Durynsku

Foto: AP

Ilustrační foto.

Reklama

28. 10. 2019 16:02

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku poprvé vyhrála strana Levice se ziskem 31 procent hlasů. Druhá skončila výrazně posílená protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,4 procenta a až třetí křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, kteří si s 21,8 procenta značně pohoršili. Výsledek protiimigrační AfD vyvolává vášně u německých i světových židovských organizací.

Článek

Současná durynská vláda Levice, sociální demokracie (SPD) a Zelených v novém parlamentu nebude mít většinu a nová koalice se bude rodit jen těžko. Do zemského sněmu směřují také sociální demokraté s 8,2 procenta, Zelení s 5,2 procenta a svobodní demokraté (FDP), kteří o pouhých pět hlasů překonali pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku nešetří slovy „první” a „historický”. Píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či o historických propadech celoněmeckých vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě po tomto hlasování bude fungovat koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové. „Poprvé je Levice nejsilnější politickou silou v některé spolkové zemi,“ začíná výčet zásadních změn deník Die Welt.

List Thüringer Allgemeine v podobném duchu píše o „večeru rekordů“, komentář veřejnoprávní televize ARD zase upozorňuje, že volební výsledek v Durynsku skoncoval se starými politickými zvyklostmi. „Co je ještě normální? Po volbách v Durynsku se zdá, že už nic,“ podotýká o hloubce politických změn.

Pro Levici populárního ministerského předsedy Boda Ramelowa výsledek představuje nejen dosavadní maximum v Durynsku, ale také v jakýchkoli zemských volbách.

Pobouření Židé

Vedle Levice může slavit i AfD. AfD vedená radikálním Björnem Höckem v nedělním hlasování dostala 23,4 procenta hlasů, čímž více než zdvojnásobila svůj předchozí zisk.

Pobouřeny úspěchem Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku jsou německé i mezinárodní židovské organizace. Mezinárodní osvětimský výbor hovoří o signálu hrůzy, německá Ústřední rada Židů zase o pravicově radikální straně, která využívá lacinou rasistickou propagandu.

„Pro přeživší německých koncentračních táborů je masivní nárůst hlasů pro AfD v Durynsku novým signálem hrůzy, po němž rostou obavy z dalšího upevnění krajně pravicových postojů a tendencí v Německu,“ nechal se slyšet viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner.

„Svým hlasem podpořilo mnoho oprávněných voličů stranu, která bagatelizováním doby nacismu, otevřeným nacionalismem a podněcováním nenávisti vůči menšinám, mimo jiné i židovskému společenství, léta připravuje úrodnou půdu pro vylučování (lidí ze společnosti) a pro pravicově extremistické násilí,“ vyjádřila své přesvědčení bývalá šéfka německé Ústřední rady Židů Charlotte Knoblochová.

Narážela tak mimo jiné na vyjádření Höckeho, který v minulosti kritizoval památník holokaustu v centru Berlína a označil ho za „památník hanby“. Jindy se zase vyslovil pro obrat o 180 stupňů v politice připomínáním si minulosti.

S Höckeho výroky má problém i řada voličů AfD. V Durynsku jich 44 procent uvedlo, že tento bývalý učitel má příliš blízko k pravicově extremistickým pozicím. O tom, že AfD v Durynsku je pravicově radikální, nepochybuje šéf Ústřední rady Židů Josef Schuster, který hovoří také o laciné rasistické propagandě strany.

„Kdo volí AfD, volí cestu k nedemokratickému Německu,“ míní.

CDU a SPD neslaví

Opačná nálada než u dvojice vítězů voleb panuje ve stranách celoněmecké koalice CDU a SPD, které v několikátých zemských volbách v řadě oslabily. Pro obě jde také o dosud nejhorší výsledek v Durynsku, kde přitom křesťanští demokraté od znovusjednocení Německa v roce 1990 zatím vždy vyhrávali.

Nový zemský sněm bude mít 90 křesel. Levice jich obsadí 29, AfD 22 a CDU 21. Sociálním demokratům připadne osm mandátů a Zeleným a FDP po pěti. Dvojice stran na okraji politického spektra – Levice a AfD – tak bude mít poprvé v některé ze 16 německých spolkových zemí nadpoloviční většinu křesel.

Ramelow, který je považován za pragmatika, už dal najevo, že bude o možné koalici jednat se všemi stranami s výjimkou AfD. Spolupráci s tímto uskupením odmítají i všechny ostatní strany.

CDU před volbami možnou podporu vlády vedené Levicí jasně odmítala, po hlasování už ale její zemský šéf Mike Mohring mluví jinak. CDU podle něj nese zodpovědnost za stabilitu země a nevylučuje žádné rozhovory s těmi, kteří se pohybují v rámci durynské ústavy.

I když je nepravděpodobné, že by CDU šla do přímé koalice s Levicí, což její berlínská centrála nadále jasně vylučuje, je podle německých médií představitelné, že by mohla podpořit menšinovou koalici vedenou Levicí. Ta by si tak pro každé hlasování v zemském parlamentu musela hledat novou většinu. Koalice by mohla být složená stejně jako ta dosavadní, tedy z Levice, SPD a Zelených. Pokud CDU nebo FDP kabinet vedený Levicí nepodpoří, povede zemi nejspíše současná Ramelowova vláda jako vláda úřadující.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované