Hlavní obsah

„Silnější než samotné tornádo.“ Moravu pustošily i savé víry, říká odborník

Foto: Vojtěch Bernátek / Lovci bouřek, extrémní počasí a jiné jevy (se souhlasem)

Hodonínská supercela. Zdroj: Vojtěch Bernátek / Lovci bouřek, extrémní počasí a jiné jevy (se souhlasem).

Reklama

25. 6. 14:46

„Tornád mohlo být na Moravě i víc a vznikaly i savé víry. Ty, když se dotknou země, jsou daleko silnější než mateřské tornádo,“ řekl Seznam Zprávám Martin Setvák, meteorolog z družicového oddělení ČHMÚ.

Článek

Co se musí v atmosféře stát, aby vůbec mohlo vzniknout tornádo?

Aby mohlo vzniknout tornádo, a abychom ten jev takto mohli definovat, musí se vyskytnout pod bouřkovou oblačností. Musí existovat konvektivní bouře, která svou cirkulací seshora dolů vytvoří rotující vír, pokud se tento vír dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm vytvořil škody, tak teprve potom můžeme mluvit o tornádu.

Většina těch slabších tornád vzniká pod „obyčejnými“ bouřemi. Ta silnější na Fujitově stupnici F3 a výš, ta jsou zpravidla vázána na bouře, které se označují jako supercela. To je bouře, která začne většinou ve středních částech rotovat a rotace této bouře posléze může vygenerovat velmi silná tornáda, která se z ní spustí k zemi.

Speciál: Tornádo na Moravě

My jsme na radarech schopni většinou, ale ne vždy a úplně spolehlivě, poznat, jestli bouře je, nebo není supercela. Existuje řada příznaků, podle kterých se to dá vypozorovat, ale u některých to nemusí být radarově rozlišitelné. Většinou jsou kolegové schopni daleko exaktněji říct, jestli bouře byla, nebo nebyla supercelou, když až zpětně analyzují radarová data.

Jak to bylo s tím čtvrtečním tornádem? Předpokládám, že v Česku žádný zvláštní monitoring tornád není běžně zavedený…

Přímo na tornáda nikoliv. Z klasických meteorologických modelů založených hlavně na sondážích atmosféry, které se u nás dělají třikrát denně – ráno v 6, ve 12 a po půlnoci, se dá zjistit, jestli bude tendence, aby se tvořily supercely. Nicméně i když se třeba budeme domnívat, že supercely budou, tak nelze v žádném případě tvrdit, že tam bude, či nebude tornádo. Supercely se navíc ani nedají přesně lokalizovat.

Tady si musíme uvědomit, že u nás jsou tornáda relativně vzácným jevem. Máme jich, řekněme, několik do roka s tím, že až dosud všechna tornáda byla spíše slabší kategorie. Nanejvýš jsme měli tornáda o síle F3, to bylo třeba Posázaví v roce 2001 nebo Litovel a některá další. Jediné, o kterém se domníváme, že bylo silnější, bylo roku 1119 na pražském Vyšehradě, které zdokumentoval Kosmas ve své kronice.

Každopádně to, co se odehrálo včera, je jednoznačně nejsilnější, nejvýraznější a nejvýjimečnější jev, ke kterému u nás v posledních desetiletích v souvislosti s tornády došlo. Co se týče intenzity, zkrátka nemáme nic srovnatelného. Zatím podle charakteru škod, které jsme dosud zkoumali jen zprostředkovaně přes sociální sítě a televizi, mohlo jít o horní kategorii F3, ale pravděpodobně to přehodnotíme na kategorii F4. K tomu ale potřebujeme, aby se na ty škody podívali naši odborníci, vedení ČHMÚ o tom jedná s hasičským sborem.

O tornádech je ostatně známo, že se prakticky nedají předpovědět, uvádí se, že to dokonale neumí ani nejmodernější systém v USA, to stále platí?

Ano, ani tam nejsou schopni říct, že například na supercele, která se vyskytne třeba nad východní polovinou Oklahomy, bude tornádo. Maximálně vydají nějaké varování, že existuje riziko, že by tam tornáda mohla být a v momentě, kdy ho zachytí síť pozemních pozorovatelů, tak potom se vydá varování s odhadem, kam bude tornádo postupovat.

Jak finančně pomoci lidem zasaženým tornádem

Diecézní charita Brno spustila veřejnou sbírku, do které je možné přispívat libovolnou částkou na účet č. 4211325188/6800, variabilní symbol 2002, nebo formou dárcovské SMS. Na číslo 87 777 lze poslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS DCHB 30, 60 nebo 90 podle částky, kterou chcete přispět.

Pomoci je možné i skrze Diakonii Českobratrské církve evangelické. Příspěvky mohou zájemci posílat na účet č. 2100691426/2010. Je možné přispět i dárcovskou SMS na číslo 87 777 ve tvaru DMS DIAKONIEPOMOC 30, 60 nebo 90, a to opět podle výše příspěvku.

Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS Morava. Příspěvky je možné posílat na speciálně zřízené konto 713271329/0300.

Přispět je možné i na účet Českého červeného kříže. Číslo je 333999/2700, variabilní symbol 2101. Organizace spustila i platební bránu.

Handicapovaným lidem zasaženým tornádem pomáhá Konto Bariéry. Číslo účtu, kam je možné zasílat příspěvky, je 17111444/5500. Variabilní symbol je 5555. Je možné darovat vybranou částku i přes platební bránu.

Už od čtvrtečního večera funguje sbírka Nadace Via. Darovat je možné i na odkazu humanitární organizace Adra. Sbírku pro lidi, kteří přišli o střechu nad hlavou, spustila i platforma Donio. Přispět můžete i do sbírky znesnáze21, kterou pořádá Nadace Karla Janečka.

Ten americký systém je nicméně založený na jiných technologiích, ty radary mají jiné parametry a byly vyvinuty na to, aby byly schopny jednoznačněji detekovat supercely. Případně jsou schopny zachytit i „tornado vortex signature“, tedy projev výskytu tornáda.

Dá se vůbec v jednoduchosti říct, proč je to tak těžké? Co meteorologům chybí k tomu, aby mohli tornáda předpovídat přesně a spolehlivě?

Těžko. Ze současných modelů se dá zkrátka jen říct, kde zhruba budou supercelární bouře…

Co se ve čtvrtek v atmosféře vlastně stalo tak výjimečného, že to vedlo ke vzniku takhle neobvykle silného tornáda?

Na tohle půjde odpovědět až po detailní analýze radarových dat. To bude trvat nejspíš několik dní.

Takže v tuto chvíli se ještě pořádně neví, co přesně se na Moravě stalo…

Já bych byl i rezervovaný v mluvení o tornádu v jednotném čísle. Vzhledem k tomu, jak rozsáhlá oblast byla zasažena, tak nelze vyloučit, že tam mohlo být několik nezávislých tornád, a to buď na jedné nebo i více supercelách. Mohlo to být jedno tornádo, mohlo jich být víc, anebo to bylo jedno, které zesilovalo a zeslabovalo. Tohle bychom se měli dozvědět z leteckého průzkumu, který nasnímá trajektorii výskytu tornáda, to bude klíčové. Pokud bude v následujících dnech jasné počasí, měli bychom být schopni to říct i z družicových snímků.

+53

Důležitá věc, která je o tomto tornádu nebo tornádech jistá, je to, že se tam vyskytly takzvané savé víry. Jde o víry menšího měřítka, než je samotné tornádo. To může mít průměr od desítek až po stovky metrů, zatímco savé víry mají rozměry v řádech jednotek metrů až do deseti nebo dvaceti metrů, a jsou svou cirkulací daleko silnější než mateřské tornádo.

Jak tento jev v reálu vypadá, všimne si ho i laik?

Savé víry vypadají jako takové menší choboty, které se točí kolem mateřského tornáda a jsou vidět víceméně na všech záběrech, které kolují na internetu.

A tohle tedy mohlo přispět k tomu, že škody byly tak velké?

Gró škod způsobilo určitě to velké mateřské tornádo, ale je možné, že některé místní nejsilnější škody mohly být způsobeny těmito savými víry. Pro ně je typické, že existují několik desítek sekund nebo dokonce pouhé sekundy, ale tam, kde se dotknou zemského povrchu, můžou způsobit daleko silnější škody než o pár desítek metrů vedle třeba to mateřské tornádo.

Měli jsme třeba takový případ v roce 2000, kdy tornádo servalo střechu dobře postaveného rodinného domku, s tím, že o pár metrů dál stojící skleník zůstal nedotčen. Takže tam to bylo jednoznačně způsobeno právě tím savým vírem.

Přímo zdokumentovány u nás savé víry byly poprvé u tornáda z 31. května 2001 v Posázaví. To bylo poprvé, co se nám dostaly do rukou videozáznamy.

Dá se už teď odhadnout, jestli tato mimořádně nešťastná událost bude mít dopad na vaše fungování a meteorologové v Česku se začnou tornády více zabývat?

To už je otázka směřující na státní složky. Bude záležet na tom, jak k tomu přistoupí…

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované