Hlavní obsah

Skandál Úřadu práce. Nechal si „ukrást“ 330 milionů korun

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Podnikatel Aleš Mokrý (uprostřed) se dvěma společníky dostal u soudu pravomocný šestiletý trest.

Reklama

12. 8. 6:00

Trojice podnikatelů zneužívala dotace pro zdravotně postižené. Odvolací soud jim potvrdil šestileté tresty, podle zjištění Seznam Zpráv však Úřad práce vlastní chybou propásl odškodnění 335 milionů korun.

Článek

Několik let stará kauza zneužívání státních dotací, ve které skupina podnikatelů podvodně vylákala od státu 335 milionů korun, má skandální dohru.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Podnikatelé byli sice za své jednání odsouzeni, podle zjištění Seznam Zpráv ale Úřad práce vlastní chybou přišel o nárok na stamilionové odškodné. Vytunelované peníze tak zůstaly podvodníkům.

V případu z let 2008 a 2012 dala trojice společníků práci stovkám hendikepovaných lidí, na které čerpala dotace. Jenže mzdy jim pak podnikatelé nelegálně krátili. Aleš Mokrý, Ivor Ševčík a Veronika Veith za to byli odsouzeni k šestiletým trestům.

Jenže když jim je letos v dubnu Vrchní soud v Olomouci potvrzoval, zároveň pravomocně škrtl jakoukoli náhradu škod pro český stát. Úřad práce se totiž chybně přihlásil k soudnímu líčení.

„Tento významný procesní úkon neobsahoval jasnou srozumitelnou formulaci, vůči komu ze tří obžalovaných (tehdy obviněných) osob nároky vznesl a na základě jakého titulu,“ píše se v usnesení odvolacího soudu z 22. dubna 2021. Ve vleklém případu padl pravomocný verdikt v době vrcholící epidemie, bez povšimnutí veřejnosti.

Co tedy úřad udělal špatně? V takzvaném adhezním řízení, které je vedené současně s trestním řízením, včas a přesně nevyčíslil, kolik peněz a za co po jednotlivých obžalovaných žádá.

„Tento nedostatek nenapravil státní zástupce před podáním obžaloby nezbytným poučením poškozené organizace o nedostatcích takového úkonu (…) a následně to neučinil ani nalézací soud,“ píše v usnesení soudce vrchního soudu Libor Losa.

Právě proto odvolací soud prvoinstanční rozsudek Krajského soudu v Brně v důležitém bodě zrušil. Trojice jednatelů měla podle původního verdiktu kompletní škodu dodatečně zaplatit.

Seznam Zprávy se zeptaly vedení Úřadu práce, kdo je za pochybení zodpovědný a zda podnikl nějaké kroky k nápravě. „Generální ředitelství Úřadu práce ČR v současné době celou věc důkladně prověřuje. Jakmile budou k dispozici veškeré podrobnosti, zašleme vám komplexní vyjádření,“ reagovala mluvčí Kateřina Beránková.

Soudce zároveň pokáral Úřad práce ještě jednou zásadní výtkou. Jeho zaměstnanci už se stejné chyby v minulosti dopustili. „Nesprávnost postupu stejného úřadu práce při uplatnění práv poškozeného v trestním řízení není ojedinělá,“ připomněl Losa případ neziskové organizace Liana.

Její zakladatelka Naďa Vomáčková dostala peníze na chráněné dílny pro postižené, kosmetické kurzy nebo workshopy o rovnosti mezi pohlavími. Od brněnské pobočky úřadu práce takto dostala sedm milionů korun. Také v tomto případě se úřad dopustil shodného nedostatku ohledně připojení k soudu se svými nároky.

Fiktivní podnikání

Paradoxní je, že v aktuálně rozhodnutém případu policie i soudy při vleklém soudním procesu trestnou činnost detailně rozkryly. Podnikatelé v čele s Alešem Mokrým postupně založili pavučinu společností v holdingu Mandre. Podle byznysmenů chtěli poskytovat informace.

„Hlavní cíl byl mít srovnatelnou databázi a perfektně vyškolené zaměstnance na infolince, jako je 1188. A to se nakonec povedlo. Zaměstnávali jsme až 200 hendikepovaných lidí,“ hájil se už dřív Mokrý.

Realita ale byla jiná. Podle soudu bylo za čtyři roky vynaloženo 300 milionů korun na zcela fiktivní podnikatelský produkt. „Vykonávali po mnoho let shodnou velmi jednoduchou činnost představující převážně opisování údajů z telefonního seznamu (Zlatých stránek). Prováděli činnosti z ekonomického hlediska zcela neúčelné,“ napsal soudce Losa.

Na to dostávaly firmy štědré dotace od jihomoravských poboček úřadu práce, na každého zdravotně postiženého osm až devět tisíc korun. Zaměstnanci ale dostávali jen okolo tří tisíc. Mzdu totiž zaměstnavatel už předem pokrátil kvůli odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Další srážky znamenal pochybný pronájem firemních notebooků či virtuální kurz angličtiny.

Hendikepovaní třeba platili 66 tisíc ročně za pronájem služebního počítače, plat se jim krátil o kurz angličtiny, který si holding Mandre koupil u londýnské společnosti WR International Financial Consalting Ltd.

Jak policie a soudy prokázaly, na ostrovech „jazykovku“ WR International založili právě Mokrý se Ševčíkem. „Zbývající částka, tedy zhruba 2 757 Kč (z dotace úřadu práce  pozn. red.) šla do dispozic osob, které zaměstnavatelské společnosti ovládají,“ potvrdil odvolací soud. Velká část dotací tak zůstala podvodníkům.

Jen za virtuální výuku, která se fakticky vůbec neuskutečnila, si jednatelé vyúčtovali podle soudu celkem 84 milionů korun. Všichni tři odsouzení opakovaně vinu odmítali a tvrdili, že jednali podle zákona.

Dotace jako základ byznysu

Mokrý mezitím vybudoval šestimiliardový energetický Geen Holding. Skupina spravuje portfolio desítek elektráren, které vyrábí energii z obnovitelných zdrojů ve čtyřech zemích světa.

Odvolací soud konstatoval, že Mokrému k dalšímu byznysu nejspíš dopomohly podvodné dotace. Podivil se, proč podnikatelům nebyly u krajského soudu navrženy a uloženy třeba peněžité tresty, nebo propadnutí majetku. „A to v situaci, kdy je zcela zřejmé, že zejména obžalovaní Mokrý se Ševčíkem měli zásadní zisk z trestného jednání a je vysoce pravděpodobné, že z něho pramení jejich další rozsáhlé podnikatelské aktivity,“ napsal Losa.

Skupina Geen odmítá spojitost s minulostí svého zakladatele. „Těžko spekulovat, co měl soud svým vyjádřením na mysli, rozhodně se to ale podle nás netýká holdingu Geen. Úspěch společnosti s aktivy v tržní hodnotě více než šest miliard korun je založený na týmové práci a systémy řízení jsou postavené na vzájemné zastupitelnosti a kolektivním vedení špičkových manažerů – jako koneckonců v každé větší společnosti,“ uvedl marketingový ředitel Štěpán Neubauer.

Mokrý dostal za dotační podvody šestileté vězení, Ševčík s Veith ještě o půl roku více. Při dobrém chování mohou z vězení vyjít mnohem dřív. Trojice bývalých společníků také nesmí vykonávat jednatelské pozice v obchodních společnostech. Mokrý přenechal vůdčí roli v holdingu Geen stejnojmennému otci. „Pan Aleš Mokrý mladší ve vlastnické struktuře nefiguruje od roku 2020 a ve statutárních orgánech od dubna letošního roku,“ doplnil Neubauer.

Jak plyne z obchodního rejstříku, také Ševčík podíly ve svých firmách převedl na blízké členy rodiny. Odsouzení tak skrze příbuzné mohou dál ovlivňovat dění ve svém byznysu.

Žádná lítost

Odvolací soud zdůraznil, že jednatelé nevykazují podstatné snahy k nápravě svého jednání. „Nelitují jej, dobrovolně neuhradili způsobenou škodu a svými vznesenými námitkami promlčení nároku státu dali najevo svůj osobní přístup k nápravě škodlivého následku, který způsobili,“ píše se v usnesení.

Soudce Losa nad rámec rozhodnutí přidal ještě návod, jak se zpětně alespoň částečně domoci vytunelovaných peněz. Poukázal na to, že předmětem trestního řízení nebylo posouzení dalšího jednání, tedy vylákání dotací do zahraničí skrze „jazykovku“ WR International.

Podle soudce by mohlo naplňovat znaky legalizace výnosů z trestné činnosti, kde je sazba až deset let. „Případné posouzení podmínek pro další hodnocení trestnosti tohoto jednání je plně v kompetenci samostatného rozhodnutí orgánů přípravného řízení,“ dodal soudce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované