Hlavní obsah

Skokově roste zájem o koktejly proti covidu, i mezi neočkovanými

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Podle dosavadních zkušeností mohou u části pacientů protilátkové koktejly snižovat riziko těžšího průběhu covidu-19. Ilustrační foto.

Reklama

4. 11. 19:56

Během několika dní se v Česku skokově zvýšil počet pacientů, kterým byly při léčbě covidu-19 podány monoklonální protilátky. Podle prvních pozorování vypadají výsledky nadějně, hlásí nemocnice.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do úterního večera bylo v Česku aplikováno 1278 dávek léčiva bamblanivimab od firmy Eli Lilly a 2242 dávek REGN-COV2 od společnosti Regeneron. Čerstvá data poskytlo Seznam Zprávám Ministerstvo zdravotnictví.

Jde o léčivé „protilátkové koktejly“, které se podávají infuzí, a pokud se osobám ohroženým těžkým průběhem covidu aplikují včas, mohou výrazně snížit riziko rozvoje těžkého průběhu nemoci.

Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková ve stejný den pro ČTK řekla, že se asi 1800 dávek těchto léků podalo za uplynulých deset dní. Ještě před několika týdny se přitom mluvilo o jednotkách pacientů, kteří monoklonální protilátky dostávají. Počty narostly v posledních dnech.

„Podáváme je denně čtyřem až šesti pacientům. Zájem se zvyšuje, jak u lékařů, tak i u laiků. Paradoxně, řada odpíračů vakcinace se jich dožaduje. Od jara představuje počet zájemců o tento typ léků již trojciferné číslo,“ popsal pro Seznam Zprávy Martin Balík, vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK.

Častější podávání monoklonálních protilátek popisuje také Petr Horák, vedoucí lékárník Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice Motol. „Zájem se za poslední dny zvedl zásadně. Počet pacientů je přibližně 15 denně,“ uvedl. Stejnou zkušenost hlásí i Fakultní nemocnice Brno. Podle mluvčí Veroniky Plaché tam zdravotníci denně léčivo aplikují asi 20 pacientům.

„Většinou dostávají termín do druhého dne, pokud je kapacita, tak často přijdou i ten den. Musíme ale počítat s tím, že aplikace trvá se vstupní prohlídkou tři až čtyři hodiny. Nejsou ani výjimky, že od telefonátu k nám pacient dorazil do 30 minut,“ přiblížila Plachá.

Aplikovat protilátkové koktejly může přes 80 nemocnic, které mají urgentní příjem. Předepisovat je může praktik, který posoudí, zda je pacient vhodným adeptem na léčbu, případně specialista. Klíčové je zahájit léčbu včas, dokud je nemoc v počáteční fázi.

Kdo může dostat monoklonální protilátky?

Léčebné monoklonální protilátky jsou podle ministerstva určeny osobám, které se nakazily koronavirem a je u nich vysoké riziko těžkého průběhu onemocnění. K indikaci může vést věk nad 65 let, obezita, chronické onemocnění (např. jater či ledvin), cukrovka, závažná porucha imunity, kardiologické potíže a další. Více v materiálu Ministerstva zdravotnictví.

Aplikovat protilátkové léky může přes 80 nemocnic, které mají urgentní příjem. Nejohroženějším pacientům, například neočkovaným po transplantaci, mohou být léky podány i preventivně, ještě před prokázanou nákazou, třeba po rizikovém kontaktu.

„Snažíme se, aby se pacienti dostali k léčbě co nejdříve. Naše možnosti jsou nicméně omezeny kapacitou - vzhledem k režimovým opatřením musíme mít na tuto činnost vyhrazené pracoviště se zvláštním hygienickým režimem. Samotná aplikace a následná observace u každého pacienta zaberou zhruba 90 minut. Proto se může nárazově stát, že pacient může terapii dostat až v některém z příštích dnů, nicméně jedná se o nízké jednotky dní a s jednotlivými pacienty pracujeme individuálně, aby například nedošlo k překročení povoleného terapeutického okna,“ uvádí primář Horák.

Foto: Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy

Lék bamlanivimab.

Podle aktuálně nastavených pravidel může lékař monoklonální protilátky předepsat tomu, komu hrozí těžký průběh nemoci covid-19. Nejčastěji jde o seniory a chronicky nemocné. Ohledně výsledků léčby neskrývají oslovená pracoviště předběžný optimismus. Připouští ale, že je třeba více dat, díky kterým bude možné přínosy léčby zhodnotit.

„Vzhledem k tomu, že řada pacientů k nám přichází pouze na infúzi a nemáme možnost je dále sledovat, nemáme pochopitelně přesnou statistiku. Nicméně z dosavadní zkušenosti lze říci, že léčba je velmi úspěšná, a to i u pacientů s vysokým rizikem způsobeným jejich základním onemocněním, například transplantovaných,“ popsal Petr Horák z motolské nemocnice.

Dobré výsledky u pacientů pozoruje také Martin Balík z VFN. „Čtyřikrát až pětkrát snižují riziko rozvoje závažných forem onemocnění. V kombinaci se správně indikovanou antivirovou léčbou pomáhají,“ míní lékař.

Protilátky nenahrazují očkování

Praktičtí lékaři zároveň během své středeční tiskové konference upozornili na to, že nelze monoklonální protilátky vnímat jako alternativní řešení pro ty, kdo odmítají očkování. A to nejen kvůli mnohonásobně vyšší ceně.

Důvodů je podle praktičky Ludmily Bezdíčkové hned několik. Důležité podle ní je například to, že očkování s vyšší účinností těžkému průběhu covidu zcela zabraňuje.

„Jakmile pacient už nemoc má, byť je mu aplikována léčba monoklonálními protilátkami, tak přece jen nějaké následky s sebou onemocnění nést může. Navíc když vezmeme v potaz počty nemocných, které u nás hrozí, a nákladovost léčby, nebudeme v případě velkého počtu nemocných mít na to, abychom všem protilátky aplikovali. V tuto chvíli je jich dostatek, ale skutečně by mohla přijít situace, kdy to tak nebude,“ dodala. Upozornila také na riziko postcovidových potíží, které mohou lidé mít i přesto, že jsou včas léčeni.

Souhlasí s ní také praktický lékař Svatopluk Býma. Podle něj si řada takzvaných odpíračů vakcín, kteří však mají zájem o monoklonální protilátky, počíná nelogicky i z dalšího důvodu. „Často argumentují tím, že vakcína byla urychleně vyvinuta a nebyla zkontrolována. Podle stejných pravidel ale byly vyvinuty a kontrolovány i monoklonální protilátky,“ uvedl.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Monoklonální protilátky

Doporučované