Hlavní obsah

Slovenský ministr zahraničí Lajčák oznámil demisi kvůli odmítnutí paktu OSN o migraci, Němci ho přijali

Miroslav Lajčák podává demisi. (Video: Facebook.com / Miroslav Lajčák)

 

Reklama

29. 11. 2018 18:34

Miroslav Lajčák, vedoucí slovenské diplomacie, se rozhodl podat demisi. Důvodem je odmítnutí migračního paktu OSN ze strany parlamentu.

Článek

Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák se po dnešním odmítnutí migračního paktu OSN parlamentem rozhodl podat demisi. ČTK o tom informoval tiskový odbor slovenského ministerstva zahraničních věcí. Detaily k Lajčákově demisi úřad zveřejní po schůzce ministra s premiérem a prezidentem, který podle ústavy přijímá demisi člena vlády.

Lajčák již minulý týden pohrozil rezignací v případě, že Slovensko migrační pakt odmítne. Ministra se v otázce dokumentu OSN nezastal předseda vlády Peter Pellegrini ani nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, která Lajčáka do funkce ministra navrhla.

Dlouholetý diplomat Lajčák stojí v čele slovenského ministerstva zahraničí od roku 2012. Stejnou funkci zastával i mezi roky 2009 a 2010. V debatě ohledně paktu OSN Lajčák odmítl tvrzení kritiků dokumentu, že je právně závazný. Tvrdil rovněž, že téma je zneužíváno populisty, xenofoby a nacionalisty, kteří o dokumentu šíří bludy s cílem zvyšovat vlastní popularitu.

Usnesení proti globálnímu paktu OSN při hlasování podpořilo 90 ze 142 přítomných poslanců slovenské sněmovny, kromě většiny koaličních zákonodárců i část opozice. Premiér Pellegrini v reakci řekl, že rozhodnutí Národní rady vítá.

Slovenská média dříve spekulovala, že v případě Lajčákovy demise projevil zájem o post šéfa slovenské diplomacie Fico, který letos v březnu rezignoval z postu premiéra v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Fico zájem o funkci ministra nepotvrdil. Opakovaně tvrdil, že chce, aby ministrem zůstal Lajčák.

Spolkový sněm usnesení schválil

Naopak německý parlament usnesení na podporu globálního paktu OSN o migraci schválil. Usnesení navržené vládními stranami CDU/CSU a SPD vyjadřuje přesvědčení, že pakt by měl napomoci mezinárodní spolupráci a řízení migrace. Zároveň zdůrazňuje, že je nezávazný. V neposlední řadě požaduje spravedlivější rozdělení uprchlíků.

„Poprvé v dějinách Spojených národů se drtivá většina států shodla na společných cílech týkajících se migrace,“ podtrhává význam paktu usnesení, pro které hlasovalo 372 zákonodárců. Proti jich bylo 153 a 141 se hlasování zdrželo.

Poslanci vyjádřili přesvědčení, že pakt, který vstoupí v platnost v prosinci, je v zájmu Německa, mimo jiné proto, že může pomoci snížit migrační tlak na Evropu. „Národní suverenita Německa není k dispozici,“ konstatovali zároveň s tím, že dohoda výslovně hovoří o tom, že si jednotlivé státy rozhodují o vlastní migrační politice. Tak tomu podle nich musí být i nadále.

„Německo v migraci přebírá výrazně více zodpovědnosti než jiné země, i v Evropské unii. To chceme zlepšit – mimo jiné skrze spravedlivější rozdělování (běženců),“ stojí také v textu přijatého usnesení.

Nikdo z Visegrádu pakt zřejmě nepodpoří

Němečtí zákonodárci tím zřejmě narážejí i na to, že třeba státy Visegrádu (V4) – Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko – dlouhodobě odmítají přerozdělování uprchlíků podle kvót. Rozdíly v pohledu těchto zemí a Německa na migrační politiku se ale ukazují i v jiných oblastech, včetně globálního paktu OSN o migraci, který podle všeho žádná ze zemí V4 nepodpoří. Proti paktu je třeba také Austrálie nebo Rakousko.

Na německé politické scéně pakt oficiálně podporují všechny parlamentní strany s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), i když proti němu dnes hlasovali i poslanci jiných stran. Zvláště ve vládní konzervativní unii CDU/CSU se o dohodě v posledních týdnech opakovaně diskutovalo. I proto tyto strany přišly spolu s SPD s usnesením, které mělo zdůraznit jejich postoj.

Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Dohoda se zabývá mimo jiné tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Miroslav Lajčák

Doporučované