Hlavní obsah

Smrt exšéfa policie vyvolala chaos. Slovenskem se šíří konspirace

Foto: Profimedia.cz

Pietní místo s fotografií exšéfa slovenské policie Milana Lučanského na schodech před budovou policejního prezidia v Bratislavě.

Reklama

5. 1. 17:27

Po smrti bývalého slovenského policejního prezidenta Milana Lučanského ve vyšetřovací vazbě se vyrojila řada dezinformací, hoaxů, konspiračních teorií, ale i mnoho otazníků. Kauza zůstává hlavním tématem slovenské politiky.

Článek

Pochybnosti a s nimi i spiklenecké teorie o smrti exšéfa slovenské policie se šíří hlavně na sociálních sítích. Milan Lučanský zemřel 30. prosince na následky zranění, která si způsobil při pokusu o sebevraždu ve vazební cele v Prešově o den dříve.

Dva týdny před sebevraždou si Lučanský ve vazbě při pádu poranil oko. Už tehdy některá média spekulovala o pokusu o sebevraždu, což ale vyvrátil sám Lučanský i následná ministerská kontrola. Na život si pak sáhl Lučanský dva dny před koncem roku.

Foto: Profimedia.cz

Milan Lučanský na snímku z loňského února.

Z Chorvatska rovnou do vazby

Lučanský byl za mřížemi kvůli tomu, aby se nepokoušel ovlivňovat svědky nebo lidi, kteří byli obvinění stejně jako on v rámci policejní akce Jidáš. V té jde o údajné uplácení z let 2018 a 2019 a o částky v souhrnné hodnotě půl milionu eur. Bývalý policejní prezident čelil obvinění z korupce a zneužití pravomoci. Podnikatelé si měli u policie kupovat beztrestnost.

Národní kriminální agentura zadržela Lučanského loni 3. prosince, když přicestoval k výslechu rovnou z Chorvatska. Podle některých svědků věděl, že ho chce policie zadržet a vyslechnout, o den dříve totiž policisté při zmíněné akci Jidáš zadrželi sedm lidí. Proti vazbě podal Lučanský stížnost k Nejvyššímu soudu, ten ji ale za jeho života nestihl posoudit.

Fico: Matovič musí pykat

Vícero policejních razií, které proběhly na konci roku a díky nimž skončili za mřížemi vysoce postavení zaměstnanci tajné služby, policie, prokuratury a byznysu, vyvolalo nevoli zejména u bývalé vládnoucí strany Směr. Právě na Směr někteří obvinění ve svých výpovědích ukazují. Expremiér Robert Fico v prosinci tvrdil, že současná vládní koalice udělala z vazby politický a mučicí nástroj.

Lučanského smrt situaci ještě více rozbouřila a vyvolala celou řadu kontroverzních reakcí politiků i veřejnosti. „Jejich výsledkem je informační chaos - živná půda pro konspirátory a vytloukání politického kapitálu. Zpřehlednění situace moc nepomohla ani kostrbatá komunikace citlivého tématu ministryní spravedlnosti Márií Kolíkovou a dalšími představiteli státních autorit,“ píše šéfredaktor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy.

Šíří se dokonce i teorie o spiknutí amerických satanistů a vrtulníku NATO nebo nepodložená tvrzení o tom, že Lučanskému vyhrožovala mafie. „Největší prospěch z neštěstí Milana Lučanského má mafie, která měla strach, že proti ní bude svědčit,“ napsal už 29. prosince premiér Igor Matovič. Naopak podle Fica musí za sebevraždu Lučanského pykat právě Matovič, kterého je nutné „veřejně vyhnat z úřadu vlády“. Expremiér viní i novináře a „politické sluhy“ na prokuratuře a soudech.

Konspirace i srovnávání s Kuciakem

Mezi přední konspirátory, kteří zpochybňují oficiální verzi o Lučanského smrti, se zařadil známý poslanec za stranu Směr Ľuboš Blaha. „Neumím si moc představit, jak se člověk může oběsit, když leží na posteli, ani jak se může oběsit, když na ní klečí. Odporuje to učebním osnovám fyziky třetího ročníku na základní škole,“ napsal Blaha na Facebooku.

Na takovou teorii odpověděl soudní lékař Peter Kováč. Na oběšení podle něj stačí i hmotnost vlastní hlavy - tlak odpovídající síle 2,4 kg stačí na uzavření krčních žil a tlak okolo 5 kg na zneprůchodnění krční tepny, upozorňuje deník SME. Kováčův příspěvek ale lidé ve velkém nahlašovali a Facebook ho následně odstranil.

Někteří lidé také přirovnávají smrt Lučanského k vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Když před pár dny matka Martiny Zlatica Kušnírová na Facebooku bez komentáře nasdílela článek o majetku Lučanského, pod příspěvkem se objevilo mnoho nenávistných komentářů na adresu Kušnírové, její dcery i Kuciaka. Upozornila na to novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová.

K úkladné vraždě Kuciaka a Kušnírové přirovnávají smrt Lučanského i lidé ve skupinách jako #AllForMilan, což je pozměněné heslo All for Jan (Všichni za Jana), které se objevilo po vraždě v zimě 2018. Lučanskému a rozličným teoriím se také podrobně věnuje server Aeronet a další dezinformační weby.

Na Facebooku se ve velkém začala šířit fotografie surově zbitého muže, který má být podle konspirátorů právě Lučanský. To už vyvrátila slovenská policie na stránce, kde udává hoaxy na pravou míru. „Fotografie zobrazují jinou osobu, která se v říjnu 2020 stala terčem fyzického útoku. O případu v té době informovala média. V souvislosti se šířením uvedené dezinformace policie posuzuje trestněprávní odpovědnost osob, které ji publikovaly,“ uvedla policie.

Půdu pro dezinformace zřejmě napomohly vytvořit i protichůdné zprávy, které se objevovaly po Lučanského pokusu se zabít. Zatímco ministryně spravedlnosti potvrdila zprávu o mozkové smrti, generální prokurátor mluvil o kómatu. O den později ministerstvo informovalo o Lučanského úmrtí.

Ministerstvo zveřejnilo několik dokumentů

Kvůli šířícím se fámám v pondělí úřad zveřejnil odpovědi na nejčastěji kladené otázky a také část dokumentace související s Lučanského zraněním v cele i s jeho pokusem o sebevraždu. Některé dokumenty ale zůstaly neveřejné, zejména lékařské zprávy nebo videozáznamy. Ministryně Kolíková to zdůvodnila ochranou osobních údajů i snahou nemařit probíhající vyšetřování.

Foto: Profimedia.cz

Slovenská ministryně spravedlnosti ze strany Za lidi Mária Kolíková.

Z oficiálního záznamu o zranění ze začátku prosince vyplývá, že Lučanský v noci nemohl spát a procházel se po cele, zakopl o pantofli, zapotácel se a udeřil se o roh postele. Ošetření oka muž nejdřív odmítal, pak si ho ale v průběhu dne vyžádal kvůli zhoršení stavu po cvičení. V nemocnici v Ružomberoku Lučanský podstoupil hodinu a půl dlouhou operaci oka, poté byl hospitalizovaný v nemocnici v Trenčíně.

Následná kontrola nařízená ministryní spravedlnosti Kolíkovou vyloučila cizí zavinění a v závěru uvádí, že se nepotvrdila ani verze o pokusu o sebevraždu. Dokument obsahuje i zmínku o tom, že si sám Lučanský přeje, aby se předešlo šíření dezinformací.

Tehdy se totiž objevovaly spekulace o pokusu o sebevraždu, kdy se měl Lučanský pokusit o oběšení na teplácích. Jiné dohady uváděly zbití ze strany dozorců nebo vězňů. Na veřejnost unikla i lékařská zpráva, která uvádí, že Lučanský při převezu do nemocnice spadl z lůžka a udeřil se do temene. Podstoupil kvůli tomu CT hlavy.

Ministerstvo zveřejnilo také úřední záznam z 29. prosince, kdy se Lučanský pokusil o sebevraždu. Policejní exprezident byl na cele sám a měl nařízený zvýšený dohled, prováděly se tudíž u něj kontroly nejdéle v rozmezí 30 minut. Z hlášení dozorce vyplývá, že v 16:30 ležel Lučanský na posteli a na kontrolu reagoval. O devět minut později tomu ale už tak nebylo - nepřišel si k okénku ve dveřích pro jídlo.

Dva strážní proto otevřeli ocelové dveře. „ (…) Vstoupili jsme do cely a zjistili jsme, že jmenovaný leží na břiše s hlavou těsně nad čelem postele, okolo krku měl jednou omotanou ústavní teplákovou bundu, která byla uvázaná za horní konstrukci patrové postele,“ uvádí se v úředním záznamu. Ani přes okamžitou pomoc Lučanský nepřežil a zraněním podlehl o den později v nemocnici.

Kontrolní komise s Kotlebou i Šabatovou

Ministryně spravedlnosti také vytvořila komisi, která má okolnosti Lučanského smrti prošetřit. V sedmnáctičlenné skupině jsou koaliční poslanci i poslanci opozičního Směru, Hlasu a kotlebovců, zástupci slovenské prezidentské kanceláře, úřadu slovenské ombudsmanky i médií - serveru Aktuality.sk a deníku Pravda. Členkou je také bývalá česká ombudsmanka Anna Šabatová.

„Snažím se udělat všechno, co považuji za důležité. Nemám co skrývat. Pokud se ukáže, že jsem něco zanedbala, jsem připravená tomu čelit,“ uvedla v pondělí ministryně Kolíková. Výzvy opozice k rezignaci odmítla. V souvislosti s úmrtím Lučanského ale už rezignoval šéf slovenské vězeňské správy.

Foto: Profimedia.cz

Milan Lučanský odchází z tiskového brífinku, na kterém oznámil svůj odchod z funkce. Červen 2020.

Kdo byl Milan Lučanský?

Milan Lučanský byl ve funkci policejního prezidenta od června 2018 do srpna 2020. Řízení policie převzal čtyři měsíce po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, když rezignoval Tibor Gašpar. I ten je od konce loňského roku po policejní razii ve vazbě.

Lučanský nastoupil ještě za úřadování tehdejšího ministra Roberta Kaliňáka z vlády Směru, SNS a Mostu-Híd. Předloni jako vůbec první policejní šéf prošel konkurzem. Svůj úřad opustil letos v létě poté, co prý po výměně vlády po parlamentních volbách ztratil důvěru ve vedení ministerstva vnitra.

„Nechci nést zodpovědnost za to, že vedení ministerstva vnitra politizuje policii. Zvážil jsem všechny možnosti, které mi zákon nabízí,“ napsal Lučanský na Facebooku s tím, že nechce nést odpovědnost za „počínající úpadek“ policie, který nedokáže ovlivnit. „Nikdy se nesmířím s politizací policejního prezidenta, ať už si pod tím vládní koalice představuje cokoli,“ dodal tehdejší policejní šéf.

Strany současné vládnoucí čtyřkoalice daly už před parlamentními volbami loni v únoru najevo, že Lučanskému nedůvěřují. Nový premiér Matovič pak v květnu vyzval policejního prezidenta k rezignaci. Na Slovensku je zvykem, že si nové vlády vyberou nového policejního prezidenta. Lučanský přišel po nástupu Matovičova kabinetu o šoféra i ochranku.

V minulosti působil Lučanský jako šéf Úřadu boje proti organizované kriminalitě. Po nástupu vlády Ivety Radičové z SDKÚ-DS odešel do civilu. K policii se vrátil, když se ministrem vnitra stal znovu Robert Kaliňák ze Směru. V roce 2015 ho prezident Andrej Kiska jmenoval do hodnosti generála. Do vyšetřovací vazby se Lučanský dostal loni 6. prosince kvůli podezření z korupce a zneužití pravomoci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované