Hlavní obsah

Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších by mohlo odtát během června

Ilustrační snímek.

Reklama

28. 4. 20:59

Sněhové pole známé jako Mapa republiky na úbočí Studniční hory ve východních Krkonoších by mohlo odtát během června. Tento týden tam pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) naměřili maximum 9,6 metru.

Článek

Zatím absolutní maximum sněhové pokrývky sněhového pole, které se na jaře vyrýsuje do tvaru prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, bylo 15,7 metru v roce 2000. „V pondělí 26. dubna tam probíhalo první letošní měření, lze hovořit o maximu zimní sezony 2020/2021. Jde o mírně podprůměrnou hodnotu. Mohlo by zmizet během června, bude ale záležet na počasí,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Správa KRNAP v místě měří mocnost sněhu více než 20 let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.

V zimní sezoně 2019/2020 naměřili pracovníci Správy KRNAP na Mapě republiky maximální mocnost sněhové pokrývky 8. dubna 2020, a to 9,5 metru. Přestože zima byla na sníh skoupá, množství uloženého sněhu v této sledované lokalitě odpovídal mírnému podprůměru posledních let. Loni se Mapa republiky přiblížila svému charakteristickému tvaru připomínajícímu prvorepublikové Československo s Podkarpatskou na začátku června a roztála 6. července.

Rekordní hodnoty sněhu tam Správa KRNAP naměřila v zimní sezoně 1999/2000, maximální mocnost sněhu byla 15,7 metru. Tehdy sníh zmizel až v první dekádě srpna. Naopak nejméně sněhu bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru, tehdy roztál 10. června.

Mapou republiky se nazývá sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Traduje se, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do hor letní počasí. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh tam zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. „Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky,“ uvedl Drahný.

Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Bývá v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP, proto se k němu turisté nedostanou. Dobře viditelné je od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou.

Končící zimní sezona byla v Krkonoších v porovnání s předchozími na sníh bohatší. Pracovníci Správy KRNAP například v pátek 23. dubna naměřili v lokalitě Schustlerova zahrádka v Labském dole u Špindlerova Mlýna, kde na úpatí lavinové dráhy monitorují výšku sněhu několikrát za zimu od poloviny 90. let, v průměru 70 centimetrů sněhu, což podle nich v tuto dobu není v této lokalitě v posledních deset letech obvyklé.

Podle Horské služby Krkonoše i nadále platí v Krkonoších v lavinových katastrech první stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové mezinárodní stupnice. Na hřebenech Krkonoš leží 80 až 120 centimetrů sněhu, více ho je ve žlabech a odtrhových zónách. Jižní úbočí Sněžky a Kozích hřbetů jsou ale už téměř beze sněhu, uvedla dnes ráno Horská služba Krkonoše.

V této zimní sezoně se po horách kvůli vládním epidemickým opatřením pohybovalo jen minimum lidí v porovnání s předchozími sezonami. Například okres Trutnov, kam Krkonoše zasahují, byl kvůli velkému šíření epidemie v únoru v uzávěře.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované