Hlavní obsah

Sonda na Marsu oslavila 7 let. Na rudé planetě našla důkazy existence vody a možná i života

Pro technologické firmy a vědce je sonda Curiosity důkazem, že jejich veliké úsilí se může vyplatit. (Video: Jan Marek, Youtube.com)

 

Reklama

8. 8. 2019 8:30

Zatímco se Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) musel letos v únoru rozloučit se svým marsovským vozítkem Opportunity, ještě jeden rover mu na rudé planetě zůstal. Je to sedm let, co na ní jezdí sonda Curiosity.

Článek

Její padesát centimetrů vysoká hliníková kola musí mnohdy překonávat i tři čtvrtě metru do vzduchu čnějící skaliska. Marsovským terénem ujede denně 200 metrů. Od počátku mise roveru Curiosity to je už 21 kilometrů.

Není závislá na Slunci, poslala přes 600 tisíc fotek

Sonda stála až šestkrát tolik co její předchůdce Opportunity, který na Marsu až do svého odmlčení najezdil za ohromujících 15 let až 45 kilometrů. A nebýt písečné bouře, ve které se mu zřejmě zanesly solární panely, pracuje tam i dnes.

Právě takový osud by ale rover za 2,5 miliardy dolarů potkat neměl. Curiosity je poháněný radioizotopovým termoelektrickým generátorem, který využívá přirozený rozpad plutonia 238 a dodává energii dvěma lithium-iontovým bateriím. Není tak na rozdíl od Oppy závislý na Slunci. Se svojí váhou 900 kilogramů je také pětkrát těžší a nese desetkrát více vědeckých přístrojů.

Curiosity je v podstatě vysoce vyspělou pojízdnou laboratoří. K tomu má dva metry dlouhé mechanické rameno, laser a 17 objektivů. Může tak dělat všechno od sbírání půdy a vzorků kamenů přes jejich třídění a analyzování. Momentálně zkoumá kráter Gale, ve kterém sonda přistála a kde také dříve na Marsu byla voda. Na Zemi z něj zatím poslala 600 734 fotografií a zpracovala data ze 22 vzorků půdy.

Voda na Marsu zřejmě byla sladká a pitná

Vědci už dnes vědí, že vlhkost na rudé planetě kdysi nebyla žádným nedostatkem. Zdali tam ale díky ní někdy existoval život, to se jim z nasbíraných dat zatím nepotvrdilo. Vzorky zpracované roverem Curiosity ukázaly pouze to, že tamní půda mohla být vhodná pro mikrobiotické formy života. To, že dříve byly na Marsu řeky a jezera, zjistila sonda z formování tamního terénu a kamenů.

Analýzy provedené vozítkem prokázaly v marsovské půdě přítomnost síry, dusíku, kyslíku, fosforu a organického uhlíku. Vyšší obsah jílových minerálů a naopak méně soli také ukázal, že voda na Marsu mohla být spíše sladká a pitná. Rover kromě toho v atmosféře objevil i stopy metanu, který produkují právě živé organismy.

Na rudou planetu má za Curiosity příští červenec vyrazit další vozítko Mars 2020. NASA očekává, že se jeho cena vyšplhá přes 2,4 miliardy. Navíc ponese třeba sadu přístrojů, které mu umožní uchovat vzorky půdy pro budoucí mise s lidskou posádkou, které by je měly dopravit na Zemi. Jeho úkolem bude pátrat po stopách dokazujících dřívější přítomnost mikrobů a bakterií na Marsu. V jeho výbavě bude také vůbec poprvé kamera s přibližováním.

Rover Curiosity odstartoval svoji cestu na Mars opuštěním zemského povrchu 26. listopadu 2011. Na rudé planetě přistál 6. srpna následujícího roku. Jeho původně očekávaná životnost byla 23 měsíců.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované