Hlavní obsah

Soud zrušil pravidelné testování na covid-19 v domech pro seniory

Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Soud zrušil nařízení, podle kterého se museli pracovníci v domovech pro seniory testovat.

Reklama

23. 2. 13:09
aktualizováno • 23. 2. 16:21

Na soud se obrátila žena, která nesouhlasila s pravidelným testováním na covid-19. Městský soud v Praze její žalobě vyhověl.

Článek

Pražský Městský soud zrušil další mimořádné opatření, které vydalo Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s pandemií koronaviru.

Tentokrát s žalobou uspěla žena, která pracuje v sociálních službách. Kvůli tomuto opatření měla povinnost každý pátý den se nechat otestovat na covid-19. S pravidelným testování ale nesouhlasila, a tak se obrátila na soud.

Městský soud v Praze jí v úterý dal za pravdu a nařízení, v němž se vedle testování nařizovalo mimo jiné i nošení respirátorů v domovech pro seniory, k 10. březnu zrušil. Ministerstvo má do té doby čas opatření přepracovat.

„Soud má za to, že i přes výjimečnou situaci je třeba mimořádná opatření dostatečným způsobem a transparentně odůvodnit, uvést konkrétní podklady, ze kterých jsou činěny závěry, a odůvodnit úvahy,“ uvedla soudkyně Hana Veberová v rozsudku, který je zveřejněn na úřední desce.

Ministerstvo zdravotnictví k rozhodnutí soudu uvedlo, že se s ním chce nejprve seznámit.

„Zároveň je nutné zmínit, že primárním argumentem soudu bylo nedostatečné zdůvodnění, nikoliv, že by samotné opatření bylo nutně špatně,“ napsala mluvčí ministerstva Barbora Peterová.

Problém je podle pražského Městského soudu především v tom, že z opatření ministerstva není vůbec zřejmé, proč bylo testování na covid-19 stanoveno v intervalech pěti dnů.

„Zde je nutno konstatovat, že napadené opatření se touto otázkou, tedy lhůtami pro testování, vůbec nezabývá,“ podotkla Veberová.

Podle ní ministerstvo na začátku února jen napsalo, že tento interval vzešel z jednání pracovních skupin předních expertů. Jenže v samotném nařízení - jak dále píše soudkyně Veberová - také zdůvodnění chybí.

„Je potřeba, aby výsledky jednání expertních pracovních skupin byly ve srozumitelné a dostatečně konkrétní úrovni promítnuty do odůvodnění přijímaného opatření, aby bylo zřejmé, proč správní orgán k nařízení povinnosti testování ve stanoveném časovém rozmezí přistoupil, a aby bylo srozumitelné, z jakých zjištění a podkladů vycházel,“ uvedla Veberová.

„Takováto úvaha však v napadeném opatření zcela absentuje,“ doplnila.

Není to přitom poprvé, co pražský Městský soud zkritizoval ministerstvo za to, jak některá nařízení vydávalo.

Udělal to stejně také loni v listopadu, kdy zrušil nošení roušek na veřejnosti, v prostorách úřadu, v městské hromadné dopravě nebo na zastávkách. V této souvislosti tehdy soudce Aleš Sabol uvedl, že v opatření chybí konkrétní a srozumitelné úvahy, pro něž je nutné trvat na nošení roušek.

Soud rovněž v rozsudku vytkl ministerstvu několik chyb - úřad málo vysvětluje a nedokládá údaje, ze kterých čerpá. Podle Sabola například úřad vedený ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za hnutí ANO) nevysvětlil, z čeho dovozuje, že nošení roušek zdvojnásobuje účinky ostatních protiepidemických opatření.

Navíc v opatření také chybělo zdůvodnění, proč určité skupiny roušky nosit nemusí. Výjimku dostali třeba děti do dvou let, učitelky v mateřské školce, sportovci, soudci nebo třeba moderátoři.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené