Hlavní obsah

Grinerová zažije gulag, tvrdí členka Pussy Riot

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Basketbalistka USA Brittney Grinerová, když ještě byla ve vazební věznici.

Reklama

8. 11. 2022 6:06

Členka skupiny Pussy Riot strávila dva roky v trestanecké kolonii v Rusku. Teď popsala, co v ní čeká americkou basketbalovou superstar Brittney Grinerovou.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Marija Aljochinová, členka protirežimní ruské hudební skupiny Pussy Riot, poskytuje relevantní pohled na podmínky v ruských trestaneckých koloniích, kde by měla Američanka Grinerová strávit devět let vězení.

Aljochinová říká, že Grinerová může při výkonu trestu čelit extrémně tvrdým podmínkám. „Je to pracovní tábor gulag,“ řekla agentuře Reuters bývalá ruská vězenkyně, která strávila v takovém táboře dva roky života.

Maria Aljochinová byla uvězněna za protest proti Vladimiru Putinovi v moskevské katedrále v roce 2012. Propuštěna byla v prosinci 2013.

Je to vlastně pracovní tábor, protože ze zákona by všichni vězni měli pracovat. Docela cynické na té práci je, že vězni obvykle šijí policejní uniformy a uniformy pro ruskou armádu, téměř bez platu.
Maria Aljochinová

Ruské trestanecké kolonie jsou na hony vzdálené věznicím, jaké existují ve většině rozvinutého světa. Nejsou to žádné betonové budovy s malými celami. Jsou často mimo větší obydlené zóny. Jsou obklopeny divočinou a není z nich kam utéct.

„Není to budova s ​​celami. Vypadá to jako taková zvláštní vesnice, jako pracovní tábor gulag,“ popsala Aljochinová. Život v trestanecké kolonii přirovnala k táborům nucených prací, které za Stalinova režimu mezi 20. a 50. lety věznily miliony Rusů.

Ruska nemá nejmenší důvod si vymýšlet nebo přehánět. Podobně popsali ruské tábory i mnozí další.

80 žen v místnosti, tři záchody a žádná teplá voda

Během pobytu v trestanecké kolonii Aljochinová sdílela ratejnu s 80 ženami. K dispozici měly všechny jen tři toalety a žádnou teplou vodu. Lůžka byla z prken. Vězenkyně šly ihned do samovazby i jen za minimální přestupky. Že si správně nezapnuly knoflíky na kabátech nebo nesprávně umístily na oděv jmenovky.

„Je to vlastně pracovní tábor, protože ze zákona by všichni vězni měli pracovat. Docela cynické na té práci je, že vězni obvykle šijí policejní uniformy a uniformy pro ruskou armádu, téměř bez platu,“ řekla Aljochinová.

Vyzvala veřejnost, aby podporovala Grinerovou zasíláním pohlednic a dopisů. „Prostě by neměla zůstat s tím systémem sama. Je to naprosto nelidské, je to gulag, a když se tam cítíte sami, je mnohem snazší to vzdát,“ zdůraznila Ruska.

Grinerová byla zatčena v únoru na moskevském letišti poté, co ruské úřady našly v jejím zavazadle náplně obsahující méně než gram konopného oleje. Byla obviněna z obchodování s drogami, což je trestný čin, za který v Rusku hrozí maximální trest 10 let vězení. V srpnu pak byla odsouzena na devět let do trestanecké kolonie. Její odvolání ruský soud v říjnu zamítl.

Grinerová je politickým pěšákem

Situace Grinerové je o to horší, že byla zadržena v okamžiku, kdy Rusko zahájilo vojenskou agresi proti Ukrajině a je dnes vůči USA ve stavu studené války. Moskva využívá Američanku jako „politickou páku“. Jedinou nadějí Grinerové je, že dojde k výměně zajatců mezi USA a Ruskem. Hovoří se o tom, že by basketbalistka byla vyměněna spolu s dalším Američanem Paulem Whelanem za nechvalně proslulého obchodníka se smrtí Viktora Bouta, který si odpykává 25letý trest v Illinois.

Podle agentury Bloomberg se však zdá, že jednání váznou. „Jsme v neustálém kontaktu s ruskými úřady, abychom dostali Brittney a další ven, ale zatím se nesetkáváme s příliš pozitivní odezvou,“ řekl dokonce sám americký prezident Joe Biden novinářům.

Američtí představitelé v rozhovorech také často zdůrazňují nevkusnost takových výměn. Odmítají totiž jakékoli srovnání mezi Američany drženými nepřátelskými vládami a těmi, kteří byli v USA postaveni před spravedlivý soud. Na druhé straně však zdůrazňují, že prioritou musí být zajištění svobody a bezpečnosti amerických občanů.

Politicky citlivá záležitost

Jistou naději nyní dává fakt, že v poslední době už proběhly nejméně dvě výměny amerických vězňů na různých frontách. Jak uvedl Bloomberg, v dubnu prezident Biden zajistil propuštění Trevora Reeda, Američana zadržovaného od roku 2019, za ruského pilota Konstantina Jarošenka. V říjnu pak Venezuela propustila sedm uvězněných Američanů výměnou za dva členy rodiny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

„Naši povinnost vidíme v zásadě ve dvou rovinách,“ řekl Joshua Geltzer, zástupce asistenta prezidenta a zástupce poradce pro vnitřní bezpečnost. „Zaprvé vyřešit současné případy, aby se Američané dostali z nebezpečí domů k rodinám, což někdy vyžaduje bolestivá rozhodnutí. A zadruhé odradit a omezit budoucí případy.“

Tomu, že jde skutečně o velmi choulostivou záležitost, napovídá ale například vystoupení republikánského senátora Marca Rubia z Floridy, který řekl, že venezuelský obchod povede k ještě většímu odporu proti USA. „Diktátoři si v budoucnu budou brát jako rukojmí další nevinné Američany.“

Je zjevné, že Biden čelí novému trendu: Američané jsou nyní častěji zadržováni nepřátelskými vládami než teroristy. To znamená, že USA jsou velmi limitovány při vedení případných operací za osvobození vězňů a musí se místo toho spoléhat na vyjednávání.

Rodiny zadržovaných Američanů už vyjádřily obavy, že případy jejich příbuzných jsou někdy podřízeny politice USA vůči zadržované zemi. „Skutečnou otázkou je – není politika na prvním místě? Je důležité, aby lidé, američtí občané, stáli před politikou,“ řekla Cynthia Loertscherová, ředitelka Foley Foundation, nadace, která se zabývá obhajobami rukojmích.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované