Hlavní obsah

Glosář: Po temnotě ze spisu Šváb vrátil superzápas lize i trochu naděje

Foto: Seznam Zprávy, Profimedia.cz

Tomáš Holeš pomohl Slavii v Ostravě dvěma góly, domácí Ladislav Almási ho mohl přestřílet, ale druhou penaltu nezvládl.

Reklama

20. 12. 2021 14:30

Za parádním zápasem Ostrava-Slavia, jakož i celým ligovým podzimem se v kontextu policejních odposlechů ohlíží ve svém pravidelném pondělním glosáři Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Článek

O čem vlastně poslední ligový glosář roku sepsat? O úžasném utkání v Ostravě? O výsledcích ligového podzimu? O tom, co může v zimě a na jaře následovat? Anebo o tom, co lze očekávat od dalšího vývoje aféry, která postupně vylézá z berbrovského spisu jménem Šváb? Babo, raď! Tak zkusme od každého trochu, ono to spolu stejně všechno navzájem souvisí.

Čeští fotbaloví fanoušci a fanynky prožívají nelehké období. Zjištění, že to, k čemu se po celé roky upínají, je leckdy jen dobře zrežírované maňáskové divadlo, může v mnoha z nich vyvolat i silné trauma. Jako by se ale nad nimi v zázračném předvánočním čase fotbalová božstva ustrnula. A řekla si: Tak ať si i v Čechách, na Moravě a ve Slezsku s tím fotbalem jednou pořádně spraví chuť!

Načež nám ona božstva naservírovala zápas Baník Ostrava – Slavia Praha (3:3), který na konec ligového podzimu vetknul nejkrásnější možnou tečku. Tedy v kontextu toho, co je nyní v zemi možné. Kdyby totiž na takovém fotbalovém představení mohly být navíc ještě plné ochozy, vyprávěla by si o zážitku z tohoto zápasu možná ještě příští generace.

Krása utkání spočívala především v nádherných zvratech a dramatickém vývoji. V první půli excelovali na hřišti Pražané. A za stavu 0:2 se domácí kouč Ondřej Smetana nebál udělat v pauze hned tři změny v sestavě a vrhnout všechno do útoku… Simsalabim, neslo to tolik ovoce, že se pražský lídr tabulky nestačil divit.

A to ještě přišel výbuch „torpéda ve slávistickém muničním skladu“, když Oscarovou hlavou a nohou projel neomluvitelný zkrat s kopačkou v protihráčových slabinách. Následovalo vyloučení, oslabení a stupňování baníkovského tlaku. Pak Kuchtovo kvazigólmanské extempore, další vyloučení a penalta. A slavná teorie Josefa Csaplára o nebezpečí poločasového stavu 2:0 v tu chvíli opět slavila úspěch. Baník otočil na 3:2.

Pak si ovšem ostravští nechali od slávisty Holeše vstřelit strašně laciný gól po nesmyslném Almásiho faulu a ještě nesmyslnějším odskočením Davida Lischky ze zdi. A všechno ukončila Almásiho zkažená penalta. Zápletek a zvratů se tedy v jednom utkání urodilo na tři hollywoodské filmy. A kdo to viděl, ten mi potvrdí, že se tedy nenudil opravdu ani v nejmenším.

Takže potlesk, hurá, sláva. Takových zápasů chceme víc, všechny, jen houšť! A protože to vypadá, že v téhle sezoně může o konečném pořadí rozhodovat opravdu každý bod, měly navíc přesýpací hodiny, které připomínalo skóre na vítkovickém stadionu, poměrně velký vliv vlastně na celou ligu.

Kdyby Slavia udržela náskok z poločasové pauzy, mohla se těšit z celkového zisku 50 bodů a tříbodového náskoku na Plzeň. Naopak kdyby Almási nezazdil penaltu těsně před koncem, mohla Slavia vést ligu už jen o skóre. Někdo řekne, že jde o detail. Ale speciálně před zimní pauzou (i když jde spíš o pauzičku) to zase až tak bagatelní jev není.

Nejde o nic víc ani míň než o stav mysli na příštích pár týdnů, a to pro všechny zainteresované. A i když si teď nejspíš mnozí budou ťukat na čelo, věřte, že pohled na průběžnou tabulku je pro fotbalisty stejně důležitý jako pro politika křivka předvolebních preferencí. Lhostejno kolik času do závěrečného kola či otevření volebních místností zbývá.

Nadstavba může mít konečně smysl

Sečteno a podtrženo – realita je nyní taková, že Slavia je po podzimu první se ziskem 48 bodů, o bod před Plzní a o tři před Spartou. Do konce „normální ligy“ zbývá už jen 11 kol. Po nich podle rozpisu přijde nadstavba, která by snad tentokrát konečně mohla mít viditelný smysl v souvislosti s dramatičností soutěže. Vzájemné souboje „velké trojky“ slibují opravdu velkou podívanou a dočkáme se jich díky hernímu plánu ligy ještě ve dvojím vydání.

Kdyby to všechno nekazil covid a s ním spojená opatření limitující návštěvy, šlo by o perspektivu, z níž by srdce plesalo. Navíc při vědomí toho, že i týmy Slovácka a Baníku jsou schopny těm nejsilnějším pěkně načechrat peříčka.

Zima zodpoví i spoustu otazníků. Už teď byl potvrzen příchod útočníka Čvančary do Sparty, ohlášen je přestup obránce Talovierova do Slavie… a ono toho bude víc.

Sportovní síla se samozřejmě přinejmenším částečně odráží od té ekonomické. Slavia se tváří, že je v tomto ohledu všechno v pořádku, i když námluvy s americkými investory nevyšly. Sparta je bezpochyby finančně saturovaná. Zato Viktoria Plzeň nikoli.

To je přiznaná realita, jednání s údajnými zájemci o akcie klubu už se v čase natahují jako plástev medu, žádný slibovaný termín zatím neplatí. A je prostě relevantní otázkou, kdy plzeňskému šéfovi Adolfu Šádkovi v pokladně dojdou peníze. A jak je tomu případně připraven čelit.

„S“ mají v rukou další osud Viktorie

Prodat útočníka Beauguela půl roku před koncem smlouvy? Sehnat někde (další) úvěr? Prodat za slušné peníze středopolaře Kalvacha? Nebo snad mladého Buchu? V zákulisí se nahlas spekuluje o tom, že Šádek nabízí plzeňské hráče i Spartě a Slavii. Pokud tedy zaplatí dobrou cenu. Pokud by to tak bylo, měla by „S“ tak trochu ve vlastních rukou další osudy svého západočeského rivala.

Pohrajme si chvíli s tou myšlenkou. Fanoušky jistě jako první napadne, že by tedy „S“ v takovém případě mohla Viktorii zadupat do země a udělat z ní opět provinční klub třeba na úrovni Českých Budějovic. Anebo můžou Šádkovi pomoci finančně překlenout ještě další půlrok, než se třeba dostane k penězům z UEFA, to kdyby se Viktorii po letech zase podařilo dostat do skupinové fáze pohárů.

Proč by to „S“ dělala? Třeba proto, že by se liga bez silné Plzně proměnila v neatraktivní skotský model Celtic & Rangers. Tedy souboj pouze dvou silných, což je nuda k uzívání, která by i v českém prostředí snížila divácký, sponzorský a televizní interes.

Třeba proto, že z evropského koeficientu jsou svým způsobem živi všichni a třetího silného českého přispěvatele i „S“ nutně potřebují.

V ideálním modelu by samozřejmě pro Šádka bylo nejlepší zabezpečit jaro prodejem hráče do zahraničí. Pokud by se to ale nepovedlo, bude zajímavé sledovat, jestli mu někdo z Prahy vypomůže.

Jak by vypadala Sparta bez Hložka?

Slávistické fanoušky zajímá, kdy se jim uzdraví jejich opory let předchozích. V případech Kúdely či Bořila už bych se možná pomalu začínal ptát, zda se ještě vůbec uzdraví. Poté co Oscar v Ostravě „červeně“ zkratoval faulem, který si vyžádá přinejmenším třízápasový distanc, už aby v Edenu pomalu akutně začali řešit levou stranu obrany. Za kopačku ve slabinách protihráče by se totiž Oscar nemohl divit ani trestu vyššímu. Pro zajímavost: Kdyby Bačkova disciplinární komise sáhla kupříkladu ke stopce na pět utkání, přišel by Oscar i o derby „S“.

I Spartu samozřejmě zajímá, kdy a jak se dá do kupy pro změnu její lazaret. Otazník se samozřejmě vznáší i nad hlavou přestupové budoucnosti Adama Hložka. Odejde teď v zimě nebo se všechno nechá až na léto? Jeho talent zejména u špičkových bundesligových klubů nadále nezůstává bez povšimnutí.

Je to svým způsobem fascinující. Tomu chlapci je 19 let. A i když to vypadá, že oproti dřívějšku po loňském zranění a nabitém létě s pouze čtyřdenní dovolenou přece jen kapku stagnuje, v intencích Sparty a české ligy pořád září jako hvězda betlémská. Jeho podzimní sbírka pěti gólů a deseti asistencí tvoří třetinový podíl na 46 podzimních ligových gólech Sparty.

Není pochyb o tom, že kdyby teď v zimě měl Adam Hložek odejít (ať už kamkoli), sparťanskou ofenzivní produkci by to výrazně zasáhlo. Svým způsobem právě hlavně díky Hložkovi a také díky úspěchu v derby ztrácí Sparta na Slavii po 19 kolech pouhé tři body.

Co do propracovanosti a vrstevnatosti herních variant a strategií je přitom Slavia konkurenci stále odskočená, co do celkového herního obrazu Letenští navzdory veškeré snaze viditelně stále zaostávají. A obrovský rozdíl mezi oběma kluby vytváří kvalitativní šíře slávistického kádru. Česky řečeno: Slavia disponuje výrazně lepšími náhradníky než Letenští, má kam sáhnout a nemusí točit (a svým způsobem ničit) pořád tytéž hráče.

Sparťané se do ligového podzimního finiše doslova dobelhali s jazykem na vestě. Trenér Vrba se vůbec netajil tím, že jeho tým je přetažený, vyžvejkaný, že už postrádá sílu. Zimní pauzu museli letos na Letné vítat s takovou úlevou jako už dlouho ne.

Jak už to tak v českém fotbale bývá, svou roli v boji o titul, pohárové příčky i udržení samozřejmě hraje i síla v zákulisí. I dosud nevěřící Tomáše snad z jejich bláhovosti vyléčila záplava článků čerpajících informace z policejního spisu.

Uplácel jen Vyšehrad? Tomu sami nevěříte

Ano, to, co uniká, se týká minulosti, časů, kdy českému fotbalu kraloval guru manipulací a vlivových protekcí Roman Berbr. Schválně jsem si odpustil přídomek „korupční král“, protože o úplatcích naplno hovoří jen materiály spojené se Slavojem Vyšehrad.

Je jistě nadobyčej interesantní, že pouze a jen směrem k tomuto menšímu klubu rozpracovala policie všechno takříkajíc „na mašličku“, zmapovala nejen telekomunikační provoz, ale i předávky peněz nebo schůzky Berbrova „synka“ Romana Rogoze s rozhodčími. Nejspíš už zítra se Slavoj Vyšehrad, nyní třetiligový, dozví, jak za to bude potrestán. Spekuluje se o přeřazení o soutěž či snad o dvě soutěže níž.

Ale co ostatní kluby? Slavia? Sparta? Baník? Hradec Králové? Z útržků odposlechů a další komunikace si vytváříme zatím trochu nejasný obraz toho, že s Berbrem a spol. nějakým více či méně podezřelým způsobem komunikovaly snad všechny nebo skoro všechny profesionální kluby.

Ale o nějaké jasné, zcela prokazatelné korupci z jejich strany zatím ze spisu nic nevylézá. Největší náznaky jsou samozřejmě spojovány se Slavií, u jejíhož sportovního šéfa Jana Nezmara si Berbr dlouhodobě nárokoval jakési významné finanční plnění. Za co? O tom se můžeme zatím jen dohadovat.

Na hraně nebo spíš za hranou etiky a disciplinárního řádu FAČR i UEFA se samozřejmě jeví nejen ty slávistické, ale i mnohé další útržky příběhů unikajících ze spisu. Třeba objednávky žlutých karet. Je na Etické komisi FAČR, aby vše posoudila. Přístup by měla mít ke kompletnímu spisu, předvolávat si může všechny, kdož jsou členy asociace. A předvolaní by na její otázky měli odpovídat.

Lze předpokládat, že se dočkáme dalších personálních opatření, že se nějaký ten sudí přidá ke kolegům a expresně vyfičí z ligové, ba nejspíš nejen ligové listiny. Ale budou se i dalším klubům vedle Vyšehradu odpočítávat body nebo podobně? To je jistě otázka správná, ale zatím asi nejspíš předčasná.

Zatím se musíme ptát: Jak to, že policie z hlediska korupce odhalila a dobře zmapovala jen Vyšehrad? Že by ostatní kluby hrály s Berbrem toliko jeho oblíbenou hru na „hodné“ a „Asiaty“, hru, ve které se někomu pomáhá a někomu škodí „jen“ na bázi vztahů, případně volebního hlasu na valné hromadě? Že by tady vzduchem nelétaly peníze?

Troufnu si odhadovat, že nějakým způsobem létaly. Ona se například ta Berbrova sbírka luxusních vozů nejspíš nezafinancovala sama. Ale řešily se snad tyhle potenciální úplatky přes jinou formu komunikace, kterou policie nezachytila a nezdokumentovala? Nebo snad prostřednictvím jiných lidí? Anebo se tenhle důkazní materiál nedejbože ztratil? Či snad zatím leží připravený někde bokem a čeká na vhodnou chvíli? A co k tomu všemu jednou poví (nebo nepoví) osoba nejinformovanější, tedy sám Roman Berbr?

Bude líp? Hůř už snad nikoli

Psát o fotbale v Česku není jednoduché. Člověk leckdy neví, jestli má vůbec smysl referovat o dění na trávníku, když tuší, že to hodně podstatné se odehrává – nebo přinejmenším odehrávalo – spíš někde potajmu za závěsem. Nebuďme naivní, tyhle praktiky z českého fotbalu úplně nevymizí nikdy.

Ale je tu šance posunout se od stavu, kdy bylo tohle všechno systematizované, a to dokonce na nejvyšší úrovni, do stavu, kdy snad půjde o případná občasná selhání jednotlivců, jimž se prostě nevyhnete nikdy a nikde.

Uvědomme si, že Berbrův systém nefungoval jen díky svému stvořiteli. Fungoval proto, že na něj plus minus takřka všichni v českém fotbale přistoupili. Že jim asi svým způsobem vyhovoval. Takže teď je důležité, aby ho laskavě opustili a začali fotbal v téhle zemi dělat nějak normálně.

I z tohoto úhlu pohledu byl nedělní superzápas mezi Baníkem a Slavií očistný. Nejen na sociálních sítích sklidil obrovský aplaus mladý brněnský rozhodčí Dalibor Černý, který dosud v nejvyšší soutěži odpískal jen pár zápasů. Ale tenhle velký mač zvládl svým způsobem velkolepě. Fanoušci mu veřejně tleskali za to, že zápas ukočíroval, nepokazil ho. A v důsledku toho nám umožnil, abychom si tohle lahodné fotbalové menu mohli dokonale vychutnat.

Berme to jako dobrou zprávu o tom, že i v budoucnu opravdu může být líp. I když se tomu po zkušenostech z dávnější i méně dávné minulosti zatím spíše zdráháme uvěřit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované